Jihoevropané chtějí pracovat v Německu. Německy ale neumí

Berlín - Na německém trhu práce výrazně přibylo Jihoevropanů, zejména Španělů a Řeků. Tento trend zřejmě souvisí s krizí v eurozóně, která nejtíživěji zasáhla právě její jižní křídlo a tamní zaměstnanost. V Řecku nemá zaměstnání téměř 55 procent lidí mladších 25 let, ve Španělsku je mezi mladými nezaměstnaných 52 procent. Německo má svých odborníků nedostatek, problémem Jihoevropanů je však nedostatečná znalost němčiny.

Na konci května pracovalo v Německu podle tamních úřadů 452 tisíc Španělů, Řeků, Italů a Portugalců, což je o 6,5 procenta víc než loni. Celkově přitom zaměstnanost v Německu ve stejném období stoupla jen o 1,6 procenta. Spolková agentura práce nevylučuje, že část z těchto Jihoevropanů mohla v Německu žít už dříve a teprve nyní našla práci.  

Nárůst počtu pracovníků na německém trhu práce

  • Španělé – o 11,5 procent (na 46 tisíc lidí)
  • Řekové – o 9,8 procent (na 117 700 lidí)
  • Portugalci – o 6 procent (na 55 600 lidí)
  • Italové – o 4,2 procenta (na 232 800 lidí)

Další tisíce Jihoevropanů se snaží v Německu práci teprve najít. Podle agentury práce se o práci v Německu uchází dalších 8 tisíc Španělů, 26 800 Řeků a 8 500 Portugalců. Že za prací přicházejí hlavně Španělé a Řekové, není žádné překvapení. V obou zemích, těžce zasažených dluhovou krizí, je vysoká nezaměstnanost zejména mladých lidí. Ve Španělsku je jich bez práce 52 procent, v Řecku nemá zaměstnání téměř 55 procent lidí mladších 25 let. Celková nezaměstnanost v Helénské republice přesáhla 23 procent.

Problémem je neznalost němčiny, z 15 tisíc uchazečů prošlo 26

Německo se naopak potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil prakticky ve všech oborech. Nedávno zvedl mediální pozornost krok jihoněmeckého města Schwäbisch Hall, které zhruba tři tisíce neobsazených pozic nabídlo právě Jihoevropanům. Jen z Portugalska přišlo 15 tisíc přihlášek, místo ale nakonec především kvůli neznalosti jazyka získalo jen 26 tamních zájemců.  

Německá vláda má obavy z negativních dopadů dluhové krize 

Krize se postupně začíná dotýkat i dosud silné německé ekonomiky. „Po silné (hospodářském) růstu v prvním čtvrtletí tempo znatelně ochablo kvůli zhoršujícím se mezinárodním podmínkám,“ sdělilo ministerstvo hospodářství.

Na ekonomiku negativně působí dluhová krize v okolních státech eurozóny, která vyvolává mezi podniky nejistotu a opatrnost. I velmi konkurenceschopná německá ekonomika se tak potýká se slabou poptávkou. „Vyhlídky pro německou ekonomiku jsou proto opatrné a spojené s významnými riziky,“ dodal úřad.

Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada českých firem. V letošním prvním čtvrtletí se německý hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1,7 procenta.