Tomšík: Snižování sazeb ČNB? Hrozí mnohem razantnější kroky

Praha - Vyčkávání kolem dalšího snížení základních úrokových sazeb může znamenat, že následný krok, k němuž Česká národní banka (ČNB) přistoupí, bude mnohem výraznější. Prohlásil to viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Centrální banka na konci června snížila základní dvoutýdenní reposazbu na historické minimum 0,5 procenta.

„Prognóza (ČNB) počítá na několik dalších čtvrtletí s nižšími úrokovými sazbami,“ uvedl Tomšík. „To zpoždění se dá pořád ještě dohnat, vyčkávací postoj ale zvyšuje riziko, že dojde na výraznější kroky,“ dodal. Jaké konkrétní opatření by mohla centrální banka nasadit, nicméně zatím odmítl specifikovat.

Tuzemský finanční trh nicméně podle Tomšíka nečelí nedostatku likvidity. „Jakékoli nástroje, které nazýváme nestandardní, musejí vycházet z tohoto stavu. Jejich případné použití by tedy nemělo směřovat kvantitativním směrem, ale měly by cílit na dlouhý konec výnosové křivky tak, abychom zajistili stabilitu dlouhodobých inflačních očekávání,“ uvedl Vladimír Tomšík. Právě inflace se nyní pohybuje nad cílem České národní banky. V červenci činila 3,1 procenta, v březnu vystoupala dokonce na 3,8 procenta.

Česká republika má od červnového uvolnění měnové politiky nejnižší základní úrok v novodobé historii. Od května 2010 ČNB držela základní úrok na 0,75 procenta, což bylo tehdejší minimum, koncem června sazbu srazila na 0,5 procenta. Tomšík na posledním zasedání bankovní rady ČNB hlasoval pro další snížení sazeb. Většina kolegů však byla proti, ČNB tudíž nechala základní úrok beze změn.

ČNB zatím drží svou základní úrokovou sazbu nad úrovní Evropské centrální banky. Její sazba je ještě o 25 bazických bodů pod hlavní sazbou ČNB. Prostor pro snižování sazeb tak podle Tomšíka v ČR stále existuje. „Česká národní banka stále disponuje luxusem možnosti dále snížit úrokové sazby předtím, než přistoupí k nestandardním nástrojům,“ uvedl Tomšík. V případě, že by přišla mimořádná opatření ke slovu, viceguvernér upřednostňuje opatření ke snížení dlouhodobých úrokových sazeb.

Česká národní banka
Zdroj: ČT24/VLP

Úrokové sazby padají napříč celým světem. Pomalejší růst ve Spojených státech a dluhy Evropy táhnou ke dnu jejího největšího obchodního partnera Čínu, a nižší poptávka asijského giganta pak škodí dalším zemím. Proto se centrální banky snaží ekonomiku povzbudit. Jenže pomáhat hospodářskému růstu snižováním sazeb nejde donekonečna. Dolní hranicí je totiž nula, a k té už se americké Federální rezervy a Evropská centrální banka nebezpečně přiblížily.

Vydáno pod