Riga – Cíl Lotyšska zněl dlouhé roky jasně: přejít na euro v roce 2014. Podle Mezinárodního měnového fondu by pobaltská země mohla navzdory hospodářským problémům z minulých let kritéria splnit. Jenže v Lotyšsku tváří v tvář dluhové krizi eurozóny sílí obavy ze zavedení jednotné měny. Veřejná podpora přijetí eura je nejnižší od roku 2004, kdy se začala měřit. Pro euro je jen 15 procent obyvatel. A pochyby už vyjádřil i tamní ministr financí.
Lotyšsko je už jen krůček od eura, začíná se ho ale obávat
Země Evropské unie musí povinně přijmout euro, pokud splní požadovaná kritéria. Trvalou výjimku si vyjednalo pouze Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Lotyšsko o ničem podobném v minulosti neuvažovalo. Teď ale začínají být vůči euru skeptičtí obyvatelé i někteří ekonomové. Na vině je krize jižního křídla eurozóny, obavy z rozpadu měnové unie i náklady na řešení dluhové krize, na kterých by se muselo Lotyšsko v případě svého vstupu do eurozóny podílet.
Andris Vilks, ministr financí Lotyšska:
„Pravděpodobnost, že se Lotyšsko rozhodne vstoupit do eurozóny, je přes 50 procent. Ale uvidí se časem. Ta nejistá situace, která je teď, asi nebude dlouho trvat. Buď se zhorší, nebo zlepší a my podle toho euro buď přijmeme, nebo ne.“
Podle centrální banky je ale volba jasná. Země by měla jednotnou evropskou měnu přijmout. Lotyšsko je silně svázané s eurozónou již nyní. Řada obchodních partnerů lotyšských firem pochází právě ze zemí eurozóny, navíc lotyšský lat je na euro fixovaný už 8 let. „Máme nižší vývoz, investice i zaměstnanost, protože nemáme euro. Měna znamená víc pracovních pozic i víc peněz v rozpočtu,“ uvedl šéf lotyšské centrální banky Ilmars Rimsevics. „Vstup do eurozóny rozhodně znamená záruku dalšího ekonomického růstu. Je to jediný nástroj, který může pomoct. Jestli to pak bude mít negativní dopad, záleží už jen na nás,“ souhlasí hlavní ekonom banky Swedbank v Lotyšsku Martins Kazaks.
Vstupu do eurozóny se Lotyšsko nemusí obávat ani podle šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové. „Ke vstupu nedojde zítra, ale až po roce 2013, kdy už by měla být část problémů, kterým eurozóna čelí, definitivně vyřešena,“ uvedla.
Do eurozóny v době doutnající dluhové krize vstoupil i soused Lotyšska – Estonsko. K eurospolku se přidalo už v roce 2011. Poslední z trojice pobaltských států s přijetím eura zatím váhá. Litevská vláda je sice myšlenkou na přijetí eura nadšená, tamní prezident a centrální banka ale zaujali spíše vyčkávající postoj. Chtějí zpovzdálí sledovat, jakže to s eurozónou nakonec dopadne.
Se zavedením eura váhá i Česká republika. Nečasova vláda již dala jasně najevo, že ona termín vstupu Česka do eurozóny nenaplánuje. „Z monetární unie se postupně stává také transferová a dluhová unie a nyní je nezbytné vyčkat, kam se eurozóna bude vydávat dál,“ prohlásil již dříve premiér Petr Nečas (ODS). Za pravdu mu dává i veřejné mínění - podle průzkumu CVVM se zavedením eura nesouhlasí 76 procent Čechů. Oproti Lotyšsku je Česko navíc ve výhodě. Svou měnu vzhledem k euru zatím nezafixovalo. Dokud tak neučiní, má jistotu, že alespoň jedno ze stanovených kritérií nesplní.
Lotyšsko a euro (zdroj: ČT24)