Čína posiluje bankovní systém, za týden tam nalila přes 40 miliard dolarů

Peking – Čínská centrální banka napumpovala do bankovního systému zhruba 278 miliard jüanů (asi 43,8 miliardy USD; 878 miliard Kč) a dokončila tak největší týdenní injekci na podporu ekonomiky za posledních sedm měsíců. Podle analytiků jde o jednu z forem intervence, ke které banka sáhla místo snížení povinných minimálních rezerv.

Cílem právě dokončené injekce do bankovního systému je poskytnout komerčním bankám potřebnou hotovost na podporu ekonomiky. Centrální banka peníze dodala na mezibankovní peněžní trh. Minulý měsíc totiž komerční banky poskytly nejméně úvěrů za poslední rok. 

Od začátku letošního roku centrální banka poskytla asi 978 miliard jüanů (zhruba 3,1 bilionu Kč). To zhruba odpovídá tempu v loňském roce, kdy celkový objem takto poskytnutých peněz dosáhl 1,907 bilionu jüanů (asi 6,1 bilionu Kč). Vliv tohoto opatření ale z větší části smazal vliv zvyšování povinných minimálních rezerv. Letos v květnu ale centrální banka oznámila, že požadavek na povinné minimální rezervy zmírňuje. Díky nižší tvorbě rezerv se tak v čínském bankovním systému podle odhadů agentury Reuters ocitlo 400 až 420 miliard jüanů.

Jüan
Zdroj: ČT24

Analytici až do minulého týdne očekávali, že čínská centrální banka se chystá bezodkladně snížit povinné minimální rezervy. Řada ekonomů si stále myslí, že centrální banka má takový krok v plánu. Ve dvou krocích by tak mohla rezervy do konce roku snížit v úhrnu o 100 bazických bodů; o 50 bodů ve třetím a o dalších 50 bodů ve čtvrtém čtvrtletí.

„Já bych rezervy snížil hned zítra,“ řekl ekonom Tching Lu z finančního ústavu Bank of America Merrill Lynch. Objem nových jüanových úvěrů, které banky poskytly v červenci, činil zhruba 540 miliard jüanů (asi 1,7 bilionu Kč). To je nejméně od července 2011 a svědčí to o hospodářském útlumu. Ten už naznačila i data o vývoji průmyslové výroby a exportu.

Mohutnou hotovostní injekci do bankovního systému Čína dokončila v den, kdy průzkum globální investiční banky HSBC ukázal, že aktivita v čínském průmyslu oslabila nejvýrazněji za posledních devět měsíců. Podepsal se na tom hlavně propad exportní poptávky a růst zásob.