Řecko chce více času, Merkelová plnění slibů

Berlín -  Řecko by mělo zůstat součástí eurozóny, musí však splnit své sliby, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. Ten prohlásil, že jeho země potřebuje „čas k nadechnutí“, protože uskutečňuje obtížné reformy a rozpočtové škrty. Někteří němečtí politici, ale i ekonomičtí odborníci pochybují, že je ještě Řecku a s ním celé eurozóně možné pomoci. „Historie nám říká, zkoušíte něco, co je nemožné, děláte pro to nemožné věci a plýtváte penězi. Věci, které nejsou ve své struktuře životaschopné, nemohou přežít,“ komentoval podle svého názoru neudržitelnou situaci eurozóny analytik Petr Robejšek.

Řecký premiér Samaras v rozhovoru pro německá média zdůraznil, že Řecko žádá hlavně o čas, který může potřebovat pro plnění fiskálních cílů, než další peníze. „Řecko se potřebuje trochu nadechnout,“ uvedl Samaras.

„Přála bych si, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny,“ řekla kancléřka. Dodala, že další postup ohledně Řecka bude záviset na zprávě inspektorů Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) o tom, jak Atény plní podmínky úvěrové pomoci. Inspektoři se do Atén mají vrátit v září. 

Po dnešní schůzce s Merkelovou čeká Samarase další důležité jednání v Paříži, kde se v sobotu sejde s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

„Všichni zůstáváme věrni svým závazkům. Očekáváme ale hlavně zprávu trojky. Rozhodně budeme - já budu - podporovat Řecko na jeho reformní cestě,“ řekla kancléřka Merkelová.

Přestože jsou si evropští politici vědomi změny situace v Řecku, které je v recesi už pět let a kde v současnosti probíhají výrazné škrty, svůj postoj dnes Angela Merkelová nezměnila. Politolog Thomas Kulidakis to vysvětluje velkým tlakem veřejného mínění, kterému musí Merkelová čelit. V Německu se navíc blíží volby a lidé jsou zde na téma řecké krize velmi citliví. Média podle Kulidakise v minulosti krizi jižních zemí prezentovala jako problém těch, kteří na rozdíl od Němců nepracují. Přitom jde podle politologa o strukturální problém, který do Řecka přišel zvenčí, a evropské země by se neměly vzdávat odpovědnosti za pomoc Řecku.

Analytik: Nelze zachovat něco, co není životaschopné

„Historie nám říká, zkoušíte něco, co je nemožné, děláte pro to nemožné věci a plýtváte penězi. Věci, které nejsou ve své struktuře životaschopné, nemohou přežít,“ srovnal analytik Petr Robejšek současný stav měnové unie s jejími předchůdci. Eurozóna se může podle jeho slov konsolidovat, půjde ale o dlouhý proces, který musí splnit dvě základní podmínky: zachovat jen ty členy, kteří na to mají, a konsolidovat finanční trhy. Tvrdé zacházení s finančními trhy, jejichž vliv na evropskou politiku je podle Robejška příliš velký, by sice přivedlo Evropu do hluboké recese, na druhou stranu by mohlo dlouhodobě zachránit myšlenku evropské měnové unie.

Německo se připravuje na „negativní scénář“

Německé ministerstvo financí studuje možné ekonomické důsledky případného odchodu silně zadluženého Řecka z eurozóny. Rozhodnutí vytvořit pracovní skupinu k prostudování možného odchodu Řecka z eurozóny naznačuje, že Merkelová chce být připravena na „negativní scénář“. „Kolegové dělají kalkulace ohledně finančních důsledků řeckého odchodu z eurozóny a zkoumají, jak zabránit dominovému vlivu na ostatní členské země eurozóny,“ uvedl pracovník ministerstva.

Němečtí politici také připomínají, že pro Němce, kteří v minulosti Řecku poskytli velké množství půjček, by řecký bankrot znamenal obrovské ztráty.

Vydáno pod