Praha - Před ministerstvem práce a sociálních věcí se protestovalo proti sociálním kartám. Demonstraci svolala Národní rada osob se zdravotním postižením. Účast ovšem není nijak závratná, sešlo se zhruba na 50 demonstrantů. Ministrovi Jaromíru Drábkovi (TOP 09) většinou vyčítali, že je sKarta nepotřebná a občany jenom zatěžuje. Jak jeho, tak premiéra Petra Nečase (ODS) dopisem vyzvali k zastavení projektu sociálních karet. Podle Drábka však kritika ani zastavení projektu není na místě. Argumentuje tím, že nespokojenost handcapovaných vyplývá především z toho, že si o sKartě a jejích funkcích nezjistili dostatek informací.
Drábek: Kritika sKaret plyne z toho, že o nich lidé nevědí dost
Radě osob se zdravotním postižením vadí to, že by si lidé museli vybírat peníze z bankomatu místo dnes tradiční složenky. Řada handicapovaných a seniorů by se kvůli tomu podle ní k pomoci od státu nedočkala. Týkat by se to prý mohlo až stovek tisíc lidí. To ale není jediná výhrada, kterou rada proti sociálním kartám má.
„SKarta porušuje právo lidí před neoprávněným shromažďováním údajů o své osobě. Ona v sobě spojuje dvě funkce – jednak platebního dokladu, tak průkazky o zdravotním postižení. Tím se dostává do ruky bankovního ústavu také informace o tom, jak je člověk postižený,“ popsal ředitel legislativního odboru rady zdravotně postižených Jan Hutař. Někteří lidé navíc podle něj dostávají na dávkách jen malé částky v řádech stokorun, a tak se jim s sKartou v obchodě zkrátka platit nevyplatí.
Rada se už kvůli sKartám obrátila na soud i antimonopolní úřad. Soudci se ovšem podnětem kvůli formálním nedostatkům nezabývali. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže případ prošetřuje. Sociální karty sklidily kritiku také od ombudsmana Pavla Varvařovského. Ten tvrdí, že lidem berou možnost volby. Navíc vše, co je povinné, musí být podle veřejného ochránce práv ošetřeno zákonem, tedy i samotné převzetí karty. Problém vidí Varvařovský také v nedostatečném ošetření exekucí na držitele sKarty.
Drábek: SKarta zvýší komfort lidí, nepřidělá starosti
Ministerstvo práce i úřad práce, který sKarty vydává, s kritikou nesouhlasí. Tvrdí, že rada osob se zdravotním postižením nemá dostatečné informace. Zdaleka ne vše, co rada prohlašuje, je pravdivé. Doručení peněz složenkou bude i nadále možné, pouze bude zpoplatněné. Ani údaje o diagnóze klienta se do rukou banky nedostanou.
„Není pravda, že by banka dostávala například informace o zdravotním stavu klienta,“ potvrdil v rozhovoru pro ČT24 Drábek. „Banka může mít pouze při prvotním vydání karty informace o tom, jakého charakteru jen ten průkaz, to znamená, jestli je to průkaz ZTP nebo ZTP/P, ale to nic nevypovídá o konkrétní diagnóze,“ dodal.
Rozhovor s Janem Hutařem a Jaromírem Drábkem (zdroj: ČT24)
Pro většinu lidí, kteří čerpají sociální dávky, se navíc podle Drábka nic nezmění. Už nyní si totiž nechávají peníze posílat na bankovní účet. „Jenom se zlepší komfort pro toho člověka, protože například když dojde ke změně účtu, přejde do jiné banky, tak jenom naťuká v bankomatu číslo účtu a nebude muset běžet na úřad práce a vyplňovat žádost,“ zdůraznil ministr.
Úřad práce již ukončil testovací provoz sociálních karet a nyní je chce začít vydávat všem sociálně slabým. Během září by mělo sKartu dostat 50 tisíc lidí. Ještě v tomtéž měsíci úředníci připraví dalších 150 tisíc až 200 tisíc žádostí o vydání karty.