Praha – Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jiří Schwarz se obává, že v Česku, ale i v okolních zemích, jako jsou například Německo, Slovensko nebo Maďarsko, přibývá až příliš rychle vysokoškolsky vzdělaných lidí. Mohlo by se tak brzy stát, že investice do vzdělání se nevyplatí ani státu, ani studentům samotným. Stát by proto podle něj měl v co největší míře vzdělání privatizovat nebo regulovat školným.
Člen NERVu: Čeho je moc, toho je příliš – i vysokoškoláků
Lidský kapitál je pro ekonomický růst nesmírně důležitý, tvrdí čerstvý laureát ceny Liberálního institutu, americký ekonom Kevin Murphy. „Lidský kapitál je nejvýznamnější vstup. Lidé jsou tím nejvýznamnějším aktivem, které máme, a musíme do něj investovat,“ prohlásil. Jenže podle předního českého ekonoma Jiřího Schwarze mají i investice do lidského kapitálu své hranice, v našem regionu jich dosahují především v oblasti vzdělávání. Ve vzdělávacím systému se tak pomalu nafukuje bublina, která by, až praskne, mohla investice do vzdělání znehodnotit.
„Vzdělávání musí přinášet reálné efekty. Lidé, kteří jsou výsledkem vzdělávacího procesu, musí přinést přidanou hodnotu, musí zvýšit bohatství společnosti. Oni do něj investovali svůj volný čas a své úsilí a chtějí za to být zaplaceni. Oni mohou být zaplaceni pouze tehdy, když vzdělání přináší větší produkt. Jakmile to nebude, tak vznikne něco jako umělá bublina, to bude tlačit mzdy nahoru, nebude tomu odpovídat produkt a ta bublina musí splasknout,“ vysvětlil portálu ČT24 Schwarz. Již nyní jsou podle něj někteří vysokoškoláci konfrontováni s tvrdou realitou. Zvláště ti, kteří během studia dosahovali horších výsledků, nedosáhnou na platy, které očekávali.
Jiří Schwarz
„Vysokoškolské vzdělání by mělo být zpoplatněno, protože to není veřejný statek. A dokazovat, že je to prospěšné pro společnost? Když má 60 a více procent populačního ročníku vysokou školu, to si myslím, že se vůbec nedá.“
Stát by se proto podle Schwarze měl soustředit pouze na obory, které nejsou ekonomicky tak atraktivní, tedy například sociální služby nebo některé méně zajímavé zdravotnické obory. Naopak lukrativní obory, mezi něž patří například právo nebo stomatologie, by si studenti měli platit ze svého. „Vysoké školství není oblast, která by měla být podporovaná státem,“ zdůraznil Schwarz.
V Česku se již dlouhá léta uvažuje o zavedení školného na vysokých školách. Letos už bylo jeho zavedení takřka na spadnutí, platit se mělo začít podle návrhu exministra Josefa Dobeše (VV) už od školního roku 2013/14. Každá škola měla mít možnost určit si výši školného sama, maximálně však mělo jít o 10 tisíc korun za semestr. Dobešův nástupce Petr Fiala ovšem normu kvůli vlně odporu a protestů, která se proti ní zvedla, stáhnul.