Frankfurt nad Mohanem – Eurozóna znovu řeší svou budoucnost – dnes by měl prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi představit detaily plánu na nákup dluhopisů Itálie a Španělska v součinnosti s evropským záchranným fondem ESM. Předpokládá, že by to mělo alespoň částečně zklidnit napětí na trzích a snížit náklady na financování dluhů těchto zemí. Draghi zároveň předeslal, že členské státy eurozóny už nemohou dál odkládat přijetí přísnějších pravidel, bez nichž projekt eura nebude možné udržet.
Evropa čeká na Draghiho léčebnou kúru
Zasedání bankovní rady ECB, které bude podle zpravodaje ČT v Bruselu Bohumila Vostala velmi ostře sledované a jedno z nejdůležitějších vůbec, se mimořádně zúčastní i předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker. Chystá se předložit analýzu situace v eurozóně.
Společná evropská měna je v oběhu více než deset let – platit se s ní ve 12 zemích Evropské unie začalo přesně 1. ledna 2002. Letošní výročí se ale slaví bez velkých fanfár, protože oslavence kulaté výročí zastihlo ve špatné kondici.
Igor Záruba, redaktor deníku E15:
"Má jít o porušení tabu. To tabu se jmenuje neomezený výkup dluhopisů problémových ekonomik na periferii Evropské unie. Podle toho, co zatím prosáklo, se chystá výkup dluhopisů bez omezení. Jako ústupek kritikům tohoto kroku, kteří se obávají inflace, má Evropská centrální banka údajně slíbit, že ty peníze, které investuje do nákupů, zase jinde z trhu stáhne."
„Samozřejmě je to největší krize od vzniku eura a stojíme před otazníkem, jestli eurozóna vůbec bude pokračovat a jestli v dnešní podobě, nebo podobě nějak výrazně rekonstruované. Takže teď jsou dny a týdny, kdy se láme chleba,“ říká ekonom Pavel Mertlík.
A byl to právě prezident ECB Draghi, který již před časem deklaroval, že eurozóna se musí změnit. „Původní nastavení eurozóny je nefunkční a není již cesty zpět. Možnosti, jak opravit nedostatky, jsou však v dosahu,“ prohlásil Draghi.
Lék na zklidnění vidí Mario Draghi v dalším nákupu dluhopisů Španělska a Itálie. Dlouhodobě prý ale Evropě pomůže jen přísnější dohled Bruselu nad národními výdaji, tvrdší kontrola bank a větší disciplína. A část evropských politiků ho v tom podporuje.
GALERIE
videogallery_263606
„Evropská centrální banka zatím jednala velmi správně a v řešení krize hraje významnou roli. Ale nemůžeme od ní čekat zázraky. Ohrožené země musí začít u sebe. Hlavně ony samy musí pracovat na obnově důvěry investorů a toho dosáhnou jen úsporami doma. I když to bude mít krátkodobě negativní efekt na jejich růst,“ domnívá se finský premiér Jyrki Katainen.
Také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyzvala Evropskou centrální banku k tomu, aby zasáhla na dluhopisových trzích a zabránila dalšímu šíření krize. S ohledem na vývoj situace v eurozóně OECD navíc zhoršila výhled většiny hlavních vyspělých ekonomik pro letošní rok. „Eurozóna zůstává klíčovým bodem, epicentrem krize,“ uvedl hlavní ekonom OECD Pier Carlo Padoan. „Rozhodující je, aby ECB mohla začít s intervencemi na dluhopisovém trhu.“
Chystaná intervence na trzích ale má i své kritiky - proti se staví například německá centrální banka Bundesbank.
Hans-Olaf Henkel, bývalý šéf Svazu německého průmyslu:
„Před patnácti lety jsem podporoval euro a musím říct, že to byl můj největší profesní omyl za celou moji kariéru.“
Důvěra v budoucnost eurozóny zatím neposiluje, spíš naopak. V Německu sílí hlasy, že s markou by zemi bylo líp. Maďarsko se nedávno nechalo slyšet, že se bez eura ještě 20 let obejde, a od eurozóny dává pomalu ruce pryč i Lotyšsko, které mělo donedávna jeho přijetí v příštím roce jako dlouhodobý cíl číslo jedna.