Frankfurt nad Mohanem – Rozpadne se eurozóna? Podle společnosti Intrade, která se zabývá predikcí vývoje finančních trhů, se v posledních měsících tato pravděpodobnost citelně snižuje. Může za to mimo jiné i oznámení Evropské centrální banky, že bude neomezeně nakupovat dluhopisy zadlužených zemí. Toto oznámení však budí kontroverze – proti se totiž staví německá Bundesbanka.
Přežije euro? Plán ECB na nákup dluhopisů trhá mračna
Riziko, že se eurozóna do konce roku 2013 rozpadne, kleslo k 50 procentům. Ještě koncem července přitom přesahovalo 60 procent. Podle Intradu k tomu přispělo právě prohlášení šéfa ECB Maria Draghiho, ve kterém specifikoval plán na nákup dluhopisů zadlužených zemí na sekundárním trhu.
Větší důvěru v přežití eurozóny začínají mít odborníci, kteří se v minulosti vyjadřovali ohledně eura a dluhové krize velmi negativně. Jedním z nich je i Axel Merk, prezident a zakladatel Merk Investment. „Je to změna hry, Draghi dodal silnou vzpruhu,“ prohlásil v reakci na posilování eura. Zároveň ale varoval před přehnaným optimismem.
Nejen optimismus – zaznívá i kritika
Jenže i plán na nákup dluhopisů, který v uplynulém týdnu euru pomohl k ziskům, má své odpůrce. Zarytým kritikem je šéf Bundesbanky Jens Weidmann, podle kterého může být opatření ECB pro vlády zadlužených zemí podobně návykové jako drogy. Krok hraničící s přímým financováním vlády by měl být podle něj pro ECB tabu. „Oznámené intervence zvyšují nebezpečí, že centrální banka nakonec může rozdistribuovat značné riziko mezi daňové poplatníky různých zemí,“ varoval Wiedmann. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubla jsou však podobná prohlášení škodlivá.
GALERIE
Šéf německé Bundesbanky a člen rady ECB Jens Weidmann autor: BORIS ROESSLER, zdroj: ISIFA/EPA
Weidmanna se dnes zastala německá kancléřka Angela Merkelová, která tvrdí, že čelný představitel německé centrální banky má právo vyjádřit se k dluhové krizi eurozóny. „Znám ho a vím, že má velkou starost o to, aby se krize vyřešila skutečně udržitelným způsobem a aby bylo euro stabilní měnou,“ uvedla kancléřka.
Weidmann není se svými pochybami sám
Ve svých obavách přitom není Wiedmann zdaleka osamocen. V rozhovoru pro Financial Times vyjádřil pochyby také ekonom Centra evropských reforem Simon Tilford. „Otázkou je, jestli benefity plynoucí z nákupů dluhopisů budou dostatečné, aby vyrovnaly škody způsobené plněním daných podmínek,“ upozornil s odvoláním na obavy, že by úsporná opatření mohla ještě více podvázat ekonomický růst.
Nový program nákupu státních dluhopisů nahradí předchozí program s názvem Securities Market Programme (SMP). Ten byl zaveden ještě za Draghiho předchůdce Jeana-Clauda Tricheta, ale už delší dobu se nepoužíval. Hlavní rozdíl mezi oběma programy spočívá v tom, že ten nový je spojen i s plněním přísných podmínek, které budou stanoveny předem. Země, jejichž dluhopisy bude ECB nakupovat, budou muset podmínky beze zbytku plnit, jinak může ECB program ukončit. Dohled bude částečně vykonávat i Mezinárodní měnový fond (MMF).