Praha/Karlovy Vary – Likérka Jan Becher bude muset kvůli částečné prohibici zastavit na dva dny produkci ve svém karlovarském závodě. S mateřskou skupinou Pernod Ricard zároveň iniciovala žádost adresovanou Evropské komisi, aby prověřila opatření českého státu. Podle likérky totiž znevýhodňuje renomované mezinárodní značky, protože odporuje legislativě EU týkající se volného pohybu zboží. Ve Studiu ČT24 nicméně provozní ředitel likérky Vladimír Darebník uvedl, že otázka soudních sporů v této věci je předčasná.
Karlovarská Becherovka musí kvůli prohibici na dva dny zastavit výrobu
Další prodlužování zákazu prodeje tvrdého alkoholu by podle vedení Becherovky mělo pro společnost nedozírné následky. „My neprotestujeme proti zastavení prodeje alkoholických nápojů jako reakci na smrt 23 lidí. Protestujeme proti dalšímu postupu, který vlastně není v současné době žádný,“ říká Darebník, který je zároveň viceprezidentem Unie výrobců a dovozců lihovin.
Právě na půdě této unie české likérky koordinují svoje kroky. Ministerstvům zdravotnictví a financí už podle Darebníka předali svoje nápady a návrhy na další opatření v oblasti prodeje alkoholu, dosud ale nedostali žádnou odpověď. Škodu za jeden den prohibice vyčíslili výrobci a dovozci na 15 milionů. Za pět dní trvání prohibice tak činí více než 75 milionů.
„Navrhujeme způsob, jakým je možné jednoznačně identifikovat bezpečné láhve s alkoholem. Jakákoliv láhev, která se dostává od renomovaných společností na trh, je opatřená speciálním kódem, podle kterého je možné zcela jednoznačně identifikovat původ a kvalitu každé láhve a tím deklarovat i původ lihu, který byl použit při výrobě,“ vysvětlil Darebník.
Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) se ale vyslovil pro rozvážnost: „Já tomu tlaku rozumím, nicméně je třeba postupovat uvážlivě, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Kroky, které budou následovat, je třeba mít všechny pod kontrolou, aby nevznikl chaos.“
Jako jednu z možných variant řešení navrhne zavedení „rodného listu“ každého alkoholického výrobku, který jde do prodeje. Bylo by tak jednoduše zjistitelné, kde alkohol vznikl, kde byl skladován a podobně. Takové opatření ale vyžaduje legislativní úpravy, které jsou podle Bendla zvládnutelné v řádu dnů, teprve poté by mohla být prohibice uvolněna.
O posledních návrzích ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) – nových kolcích pro alkohol vyrobený po vypuknutí metanolové aféry – Darebník pochybuje. „Neznáme ještě detaily, ale domníváme se, že to přinese pouze doplňkovou administrativu a problém jako takový to nevyřeší.“
Generální ředitel společnosti Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček, který je také viceprezidentem Unie výrobců a dovozců lihovin, ale přístup vlády vítá: „Jsme rádi, že vláda k tomu přistoupila takto aktivně a že se snaží v řádu dnů dosáhnout toho, aby byl uvolněn trh s legálními výrobky,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24.
Systém nových kolků navrhovaný ministrem Kalouskem však nepovažuje za vhodný. „Nerozumím tomu, proč by u firem registrovaných v Unii výrobců a dovozců lihovin, které mají systém dosledovatelnosti, kdy jsou do dvou hodin schopny říct, z čeho byl výrobek vyroben, kam byl prodán atd., by se měl na tyto výrobky dávat další kolek,“ diví se Dvořáček. Takové řešení označil za těžko proveditelné v praktické rovině a navíc zbytečné.
Zákaz prodeje lihovin může dlouhodobě přinést rizika, tvrdí šéf Becherovky
Také České sdružení pro značkové výrobky (ČSZV) požaduje v dopise adresovaném ministrovi zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09) odvolání zákazu prodeje u prokazatelně nezávadných šarží lihovin. Jelikož členy sdružení jsou mimo jiné velké tuzemské likérky, k dopisu se připojil i generální ředitel likérky Jan Becher Anthony Schofield. Současná situace podle něj nejen vážně ohrožuje export, ale dokonce poškozuje pověst ČR v zahraničí.
Sdružení prý respektuje mimořádná opatření vlády, která mají ochránit zdraví obyvatel. „Věříme, že zavedení těchto opatření bylo nutné, ale stávající situaci nepovažujeme za dlouhodobě únosnou právě s ohledem na ochranu zdraví obyvatelstva a zamezení dalšího rozvoje černého trhu,“ uvedl Schofield. Delší trvání prohibice by podle něj přineslo zvýšená zdravotní rizika a rozsáhlé negativní společenské a fiskální dopady.
Návrh Českého sdružení pro značkové výrobky:
Krátkodobá opatření:
- Zrušit zákaz prodeje výrobků, které prošly kontrolou výrobních šarží v definovaném rozsahu a jsou podle výrobního kódu nebo čísla šarže dohledatelné.
- Zakázat prodej nedohledatelných výrobků, které nesplňují podmínky dohledatelnosti prostřednictvím výrobního kódu nebo čísla šarže.
- Ustanovit koordinační skupinu složenou z odpovědných státních orgánů a profesního sdružení výrobců, která by se účinně a dlouhodobě podílela na efektivní regulaci a kontrole trhu.
Dlouhodobá opatření:
- Dokonalá denaturace lihu pro nepotravinářské účely a evidence pohybu i denaturovaného nepotravinářského lihu.
- Snížení objemu spotřebitelských balení ze 6 na 3 litry.
- Zavedení registračních pokladen v gastronomii a současně omezení prodeje alkoholických nápojů pouze na stálé kamenné prodejny a podniky.
- Vytvoření stálé speciální kriminalistické skupiny zabývající se problematikou nelegální výroby a obchodu s lihem.
- Překvalifikovat držení nepřihlášené destilační aparatury a nakládání s nelegálním alkoholem zpět na trestný čin.
- Regulovat pěstitelské pálení stejnými bezpečnostními prvky, jako je běžná výroba a distribuce tzn. ochrannou známkou a maximální velikostí balení.
- Definování a zavedení dodavatelské certifikace a zpřísnění podmínek pro vydávání povolení daňových skladů.
Likérníci navrhují zrušit zákaz u zkontrolovaných šarží, které lze dohledat podle výrobních kódů nebo čísla šarže. Naopak u nedohledatelných výrobků by měl být prodej dále zakázán. Na trh by podle Schofielda měly být uvolněny i v důsledku Hegerova nařízení aktuálně blokované zásoby lihovin, kterých je podle odhadů více než 20 milionů litrů.
Z dlouhodobého hlediska sdružení mimo jiné navrhuje omezení velikosti spotřebitelských balení tvrdého alkoholu ze šesti na tři litry, zavedení registračních pokladen v gastronomii a regulaci pěstitelského pálení. Velké likérky navrhují i znovuzavedení kriminalizace nepovoleného pálení a vytvoření speciální kriminalistické skupiny, která by řešila černý obchod s lihem.
Největší problém představuje export
Přestože se ztráta likérky Jan Becher se pohybuje v řádu několika milionů korun denně a každým dnem narůstá, Darebník ve Studiu ČT24 ujistil, že otázka soudních sporů je v této chvíli předčasná a zatím se jí firma nezabývala.
GALERIE
videogallery_267484
Nejvíce bolestný problém pro výrobce alkoholu, jako je Karlovarská Becherovka, nicméně představuje zákaz dovozu českého alkoholu do cizích zemí. „Přibližně 40 procent naší produkce směřuje na export. V tuto chvíli je situace taková, že opatření, které mělo být vztaženo na Českou republiku, se nás dotýká především na exportních trzích, kde každým dnem ztrácíme zákazníky,“ sdělil Darebník.
Největší propad se týká Slovenska a Polska, kontroly českých lihovin už zpřísnilo i Rusko. Likérka má údajně zprávy o tom, že i ostatní země se začínají touto problematikou zabývat. Získat na zahraničních trzích zpět ztracené renomé může trvat až několik měsíců, obává se Darebník. Prozatím karlovarská likérka připravuje náhradní likér s menším množstvím alkoholu, který by bylo možné prodávat i v době částečné prohibice. „Ovšem s tím, že receptura Becherovky Original je nedotknutelná,“ dodal Darebník.
AB Style: Informace o padělání etiket policie měla
Částečná prohibice ohrožuje i další výrobce. V Moravskoslezském kraji už jsou minimálně čtyři menší výrobci v existenčních problémech – zaměstnancům snižují mzdy a posílají je na nucenou dovolenou, provádějí údržbové práce nebo dokonce uvažují o propouštění.
Největší z nich je společnost AB Style z Frýdku-Místku, jejíž etikety byly padělány. Společnost kvůli tomu může přijít o odběratele. Už koncem loňského roku přitom předala policii informace o černém tisku milionů jejich etiket. „Tiskárna nám sama dala podnět, že tyto objednávky k ní doputovaly. My jsme dostali kopie objednávek i faktur a to jsme předali policii,“ uvedl jednatel firmy Jan Palla.
Vyšetřování ale neskončilo ani po téměř deseti měsících. Policie případ předávala z kraje do kraje - do Zlína se spis dostal teprve v pondělí. Místní policie ČT sdělila, že vyšetřování nesmí komentovat.