Praha - V Česku přibývají domy s téměř nulovou spotřebou energie - tzv. pasivní domy. Větrání bez úniku tepla je v nich zajištěno automatickými čidly, která větrají přiměřeně počtu osob, které se v domě nacházejí. Jejich cena už mnohdy ani nepřesahuje cenu běžné stavby. Evropská unie dokonce doporučuje, aby se od roku 2020 stavěly právě už jen tyto nízkoenergetické stavby.
V Česku sílí trend pasivních domů
Pravidlo, že počáteční investice je vyšší, už neplatí. „Momentálně rekonstruujeme starou školu a předěláváme ji na pasivní byty, jejichž cena je nižší než cena běžného bytu,“ říká Zdeněk Kaňa z Centra pasivního domu. Podle historika architektury Dana Merty sice projektanti dávají důraz na technologii, nicméně architektura prý trochu pokulhává. Architekt a specialista na úsporné domy Aleš Brotánek zase považuje jakékoliv jiné stavby než pasivní za stavby 19. století.
Nízkoenergetické domy mají větrací systém se zpětným získáváním tepla. Není tak nutné otvírat okna. Izolované mohou být z libovolného materiálu od dřeva po netradiční slámu. Pro tento typ architektury je nejoptimálnější klasický tvar krychle či kvádru. Postavit například mobilní pasivní dřevostavbu trvá jen čtyři dny.
Zatímco ve světě se staví pasivní hotely nebo školky už 20 let, první takový dům v Česku vyrostl až v roce 2004. V současné době se nejčastěji staví rodinné domy. Pasivní vilou se šesti byty se pyšní i pražské Strašnice. Kromě toho, že je tato budova nominována na stavbu roku, získala už cenu České komory architektů jako ekologický projekt. Celkově má ale pasivních staveb nejvíce Morava.
Trend pasivních domů tématem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)