Praha - Po půl roce zasedli ke společnému stolu zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Jednání bylo podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) věcné a neideologické, avšak žádné zásadní závěry nepřineslo. Odbory zopakovaly, že návrh rozpočtu v současné podobě nepodpoří. Nese s sebou prý příliš rizik. Zaměstnavatelé zase tvrdí, že vláda v návrhu slevila z deklarované rozpočtové zodpovědnosti.
Rozpočet podle odborů a zaměstnavatelů: rizikový a neúsporný
Odbory i zaměstnavatelé přišli na tripartitu s více než 20stránkovými dokumenty plnými připomínek k rozpočtu. Podle odborů je návrh zatížen celou řadou rizik, jedním z nich je například plán na spuštění důchodové reformy. „My neustále tvrdíme, že by ji bylo potřeba oddálit, zvláště v době, kdy je krize,“ podotkl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. „Jsou tam samozřejmě další ataky na zmražení platů a z toho vyplývající nerůst spotřeby, což bude mít také vliv na ekonomickou stránku věci,“ dodal.
Rozpočet má vrtkavé základy
Všechny tři strany zasedající na tripartitě jsou si vědomy i dalšího rizika. Tím je obtížná predikovatelnost hospodářského růstu. Podle viceprezidenta svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka kvůli tomu rozpočet vlastně není ani ryba, ani rak. „Jestli je postavený rozpočet na plus jedno procento HDP, tak dnes nevíme, jestli je to plus nebo minus. Jsou tady rizika legislativní,“ připomněl Juříček.
Vláda totiž stále neví, zda se jí podaří prosadit stabilizační balíček, který má zajistit, že deficit rozpočtu nepřekročí 3 procenta HDP. Součástí balíčku je například zvýšení sazeb DPH na 15 a 21 procent. „O DPH nikdo vlastně dneska neví, jak to bude. Schváleno je sloučení daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta,“ připomněl Zavadil.
Zaměstnavatelé: Čekali jsme více reforem a úspor
Podle zaměstnavatelů nejsou ale ani tak problémem nejisté pilíře rozpočtu, jako spíše to, že nepřináší dostatek reforem a úspor. Oproti prvnímu jarnímu nástřelu výdaje v návrhu podle Juříčka nabobtnaly o 95 miliard korun.
Pavel Juříček
„Všichni jsme si mysleli, že to je vláda rozpočtové odpovědnosti. Bohužel teď se zdá, jako by se reformní étos z vlády vytrácel, a to nám i byznysu vadí, protože to má řadu různých konsekvencí. Myslíme si, že vláda pod různými tlaky ustupuje svým původním cílům.“
GALERIE
videogallery_268801
Zástupci byznysu volají také po prorůstových opatřeních. Víc by se podle nich mělo investovat například do rozvoje dopravní infrastruktury. Klíčovým bodem je také vzdělávání technických pracovníků, kvůli kterému je prý potřeba reformovat vzdělávací systém už od základního školství. Otázka růstu by se ale měla řešit na samostatném jednání tripartity, které se uskuteční 16. října.
Kalousek: Diskuse byla věcná a neideologická
I když mají odbory a zaměstnavatelé k návrhu rozpočtu výhrady, ministr financí přesto považuje dnešní debatu za úspěšnou. „Vážím si dnešní velmi věcné, klidné diskuse. My jsme opravdu diskutovali věcné problémy, jak na příjmové, tak výdajové straně. Tím nechci říct, že bychom se shodly, ale diskuse byla věcná, neideologická a já si té diskuse vážím,“ zdůraznil po jednání Kalousek.
Miroslav Kalousek
Ministerstvo financí počítá pro příští rok se schodkem 100 miliard eur. Celkové výdaje rozpočtu na příští rok ministerstvo financí naplánovalo na necelých 1,185 bilionu a příjmy na 1,085 bilionu. Návrh například počítá s tím, že by měly příští rok růst platy učitelů v průměru kolem jednoho procenta.
Na co půjdou například peníze z rozpočtu
- Na důchody by mělo v příštím roce jít ze státního rozpočtu přes 394 miliard korun. To je zhruba o 12 miliard víc než letos.
- Na podpory v nezaměstnanosti plánuje stát vydat 11,3 miliardy korun, zatímco pro letošek očekává výdaje 9,2 miliardy. Průměrná nezaměstnanost by podle předpokladu vlády měla v příštím roce podle metodiky ministerstva práce stoupnout o desetinu bodu na 8,6 procenta.
- Na sociální dávky celkem by mělo jít v příštím roce ze státního rozpočtu 503 miliard korun. To je o 18 miliard víc, než by měl stát podle předpokladu vyplatit letos.
Tripartitu ohrožují neshody mezi vládou a odbory
Schůzku tripartity dohodli na konci srpna premiér Nečas, odboroví předáci a zástupci firem. Jednání v tomto formátu se naposledy uskutečnilo v březnu, odboráři ho na protest proti postupu kabinetu opustili. Později se rozhodli, že na jednání dál nebudou chodit vůbec. V pátek tripartitu ohrozily Zavadilovy výroky, ve kterých přirovnal současný kabinet k vládě z 50. let. Premiér pak odmítl zasednout k jednacímu stolu s člověkem, který jeho kabinet přirovnává k vládě vrahů. Na dnešním jednání tripartity, kam premiér dorazil s mírným zpožděním, se Zavadil Nečasovi za svá slova omluvil. S rokem 1950 prý přestřelil.
Jaroslav Zavadil o sporu s premiérem
„Já jsem je (svá slova) vzal zpět s tím, že trvám dále na svém o této vládě a po roce 1989. Pro mě to je s panem premiérem ukončená záležitost.“
„Já to vidím spíš v té osobní rovině. Tak jak vláda poměrně přemýšlí a poměrně málo koná, tak zase se stává Jardovi Zavadilovi, že trošku méně přemýšlí,“ komentoval roztržku v rozhovoru pro ČT24 Juříček. Vztahy mezi odbory a vládou jsou napjaté dlouhodobě. Odboráři v minulosti odešli ze zasedání tripartity už několikrát. Stěžovali si na to, že kabinet s nimi projednává věci, které už sám schválil.