Ceny pohonných hmot tlačí inflaci nahoru

Praha - Spotřebitelské ceny klesly v září proti srpnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo snížení cen především v oddíle rekreace a kultura, na které ale z větší části působila eliminace v podobě zvýšení cen v oddílech doprava, odívání a obuv. Ceny zboží tak proti srpnu úhrnem vzrostly o 0,4 procenta a ceny služeb klesly o 0,7 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen proti srpnovým 3,3 procenta zrychlil na 3,4 procenta.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 3,4 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v srpnu. Zrychlení cenového růstu způsobily zejména ceny v oddíle doprava v důsledku zvýšení cen pohonných hmot o 9,6 procenta ze 6,5 procenta v srpnu.

Velký vliv na zrychlení měly také ceny v oddíle bydlení, když ceny zemního plynu meziročně vzrostly o 14 procent, elektřiny o 4,2 procenta, vodného o 12 procent, stočného o 10,5 procenta, tepla a teplé vody o 8,6 procenta. Čisté nájemné vzrostlo o 4,5 procenta, z toho regulované o 10,9 procenta a tržní o 1,6 procenta. Z potravin vzrostly ceny masa o 9,8 procenta. Ceny vajec se zvýšily o 45,7 procenta, jogurtů o 12,5 procenta, ovoce o 14,1 procenta, zeleniny o 13,9 procenta a kakaa o 16 procent.

Naopak ceny oděvů meziročně klesly o 4,5 procenta a obuvi o 3,3 procenta. Pokles cen v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti ovlivnilo zejména snížení cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 5,6 procenta, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu o 5,9 procenta. Ceny mobilních telefonů klesly o 9,4 procenta. 

Meziroční míra inflace v ČR v září 2012
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura ovlivnilo podobně jako v minulých letech hlavně snížení cen dovolených s komplexními službami o 13,2 procenta v důsledku končící letní sezony. V oddíle pošty a telekomunikace klesly ceny mobilních telefonů o 1,3 procenta a ceny telefonických a telefaxových služeb o 0,5 procenta. Z potravin se snížily zejména ceny vajec a sýrů shodně o 1,3 procenta, jogurtů o 1,5 procenta, másla o 5,6 procenta.

Martin Janíčko, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze

„Inflace ukrajuje z mezd poměrně významnou část. To má zpětně dopady do poptávky domácností, která se pak negativně odráží v hospodářském růstu. Tato inflace je navíc tlačena spíše náklady, což je to nejhorší, co si můžeme představit.“

Naopak ceny pohonných hmot meziměsíčně vzrostly o 2,6 procenta, když průměrné měsíční ceny benzinu Natural 95 i motorové nafty dosáhly v září historického maxima. Na zvyšování cenové úrovně působilo i zvýšení cen oděvů a obuvi. Proti srpnu vzrostly také ceny masa, mouky a ovoce.

ČSÚ uvedl, že v souvislosti se zahájením nového školního roku meziměsíčně vzrostly poplatky v mateřských školách o 2,4 procenta, ve školních družinách o 5,1 procenta, v základních uměleckých školách o 1,8 procenta a za výuku cizích jazyků o dvě procenta. Ceny ve školních jídelnách se zvýšily o 1,6 procenta a za ubytování v internátech o procento. 

Na základě inflace analytici nevylučují další kroky ČNB 

Dnešní údaje o zářijové inflaci naznačují podle analytiků, že by centrální banka mohla přistoupit v případě potřeby k dalšímu uvolňování měnové politiky včetně intervencí na devizovém trhu. Inflace nad třemi procenty je totiž podle ekonomů zapříčiněna především dopady změn DPH, spotřebních daní a regulovaných cen, nikoliv poptávkou.   

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance

„Celková inflace se stále pohybuje nad hranicí tří procent, ale mohou za to především dopady změn DPH, spotřebních daní a regulovaných cen. Měnová politika ČNB tak může nadále zůstat velmi uvolněná, v případě potřeby může centrální banka sáhnout k devizovým intervencím, aby dále zmírnila měnové podmínky.“

„Jelikož poptávkové tlaky do inflace neexistují a ani by v nejbližší budoucnosti neměly, centrální banka může i nadále praktikovat velmi uvolněnou měnovou politiku,“ uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop. Pokud ovšem podle něj bude chtít ČNB měnové podmínky ještě více uvolnit, účinnější bude intervence na devizovém trhu. „Další snižování sazeb už ČNB provádět nebude. Dopad na ekonomiku by byl už nulový,“ dodal Škop.