MMF: Řecko potřebuje na škrty v rozpočtu další dva roky

Tokio - Zadlužené evropské země, jako je Řecko a Španělsko, by měly dostat víc času na snížení rozpočtového deficitu. Prohlásila to na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) v Tokiu šéfka MMF Christine Lagardeová. Obě země jsou v epicentru evropské dluhové krize, která eurozónu trápí už téměř tři roky.

Řecko by mělo podle Lagardeové dostat další dvouletou lhůtu do roku 2016 na to, aby snížilo schodky rozpočtu, jak žádají zahraniční věřitelé. MMF tvoří spolu s Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí takzvanou trojku věřitelů, kteří po zadluženém Řecku výměnou za finanční pomoc žádají úsporné reformy a rozpočtové škrty.

Lagardeová uvedla, že Řecku je nutné dát „dodatečnou dvouletou lhůtu, aby se mohlo potýkat s programem ozdravení veřejných financí“. Prodloužení lhůty o dva roky požadují i samotné Atény. „Dovolte mi být velmi otevřený: nepožadujeme další peníze. Stojíme za svými závazky a vyplníme všechny požadavky. Všechno, co chceme, je trocha vzduchu k nadechnutí, abychom rozeběhli ekonomiku a zvýšili státní příjmy,“ vysvětloval požadavky řecké vlády premiér Antonis Samaras.

Tomáš Plhoň, redaktor časopisu Euro

„Lagardeové stejně nic moc jiného nezbývá. Buď by řekla, že žádané další peníze Řecko nedostane, a pak by do měsíce zbankrotovalo. Druhá možnost je tento krok (prodloužení lhůty).“

A ze strany věřitelů zazněla pozitivní reakce vůbec poprvé. „Místo velkého přetěžování je někdy lepší, vzhledem k okolnostem a vzhledem k tomu, že řada zemí současně uplatňuje stejnou politiku za účelem snížení deficitu, mít o něco víc času,“ poznamenala šéfka MMF. „Chtěla jsem to pro Portugalsko, chtěla jsem to pro Španělsko a nyní to chceme i pro Řecko.“

Podle redaktora Hospodářských novin Marka Hudemy je prodloužení lhůty velmi pravděpodobné. Poukazuje na to, že Lagardeová tuto možnost připustila i přes počáteční rozpory mezi představiteli evropských institucí a MMF, který původně více času pro Řeky odmítal.

Tomáš Plhoň, redaktor časopisu Euro

„Trojka je nespokojená hlavně proto, že Řecko neplní plán, který sama trojka stanovila. Ten plán se ale ukázal jako velmi nerealistický. Řecko přesto má za sebou až obdivuhodné kroky – propouštění ve státní správě, prodloužení odchodu věku do důchodu, zavedení některých opravdu tvrdých daní. Snaží se také potírat velké daňové úniky.“

„Navíc německá kancléřka Angela Merkelová, která byla na návštěvě Řecka, se vyjádřila tak, že Řekové budou na reformy potřebovat více času, což diplomaté berou jako náznak německé ochoty prodloužit lhůty na dodržení opatření, která Řecku navrhla věřitelská trojka,“ dodal Hudema.

Jak vidí situaci německé ekonomické instituty? Řecko se zachránit nepodaří

Konsorcium čtyř institutů v analýze zadané německou vládou, kterou zpracovává pravidelně dvakrát do roka, hodnotilo širší ekonomické souvislosti a vyjádřilo se i k problémům zadlužených zemí eurozóny. Uvedlo například, že Řecko bude potřebovat další „sestřih“, jak se v hantýrce finančních trhů říká restrukturalizaci dluhu a odpisu jeho části. Jinak se prý tuto zemi před státním bankrotem zachránit nepodaří. Pro Řecko to podle institutů bude nejlepší způsob, jak se vrátit k udržitelné úrovni zadlužení.

„Ano, my si myslíme, že se Řecko zachránit nepodaří,“ odpověděl šéf prognostiků v institutu IfW Joachim Scheide na dotaz, zda budou muset investoři akceptovat další odpis řeckého dluhu. Mezinárodní měnový fond (MMF) navrhuje, aby státní věřitelé, jako je Německo, přistoupili na odpis řeckého státního dluhu podle pravidel, za kterých část investice už na začátku letošního roku odepsali soukromí věřitelé.

Dokument také varuje před hrozbou inflace, kterou představuje plán Evropské centrální banky (ECB) nakupovat dluhopisy zadlužených zemí eurozóny.

„Instituty vidí riziko střednědobého růstu inflace. Tento proces by mohla spustit ECB, pokud začne vládám fakticky poskytovat měnové financování,“ píše se ve zprávě. "Rozhodnutí ECB by mohlo otřást hlavním pilířem měnové unie, především cílem cenové stability. Vzhledem k těmto podmínkám už ECB není nezávislá na fiskální politice."

Podle serveru řeckého listu To Vima, který se odvolává na neoficiální vládní zdroje, německá kancléřka vyslovila během své úterní návštěvy souhlas s prodloužením termínu. Klade si ale údajně podmínku, že na to nesmí doplatit věřitelé.

Čína na svou neúčast na setkání "doplatí"

Lagardeová mimo jiné vyzvala k bezodkladným krokům k zastavení dluhové krize v eurozóně i k oživení zpomalujícího světového hospodářského růstu. Kroky ECB a evropských vlád sice ocenila, zároveň ale řekla, že je třeba jednat více a rychleji.

Setkání v Tokiu se nezúčastní nejvyšší zástupci čínské ekonomiky, především pak guvernér centrální banky Čou Siao-čchuan. Podle pozorovatelů rozhodnutí přímo souvisí s čínsko-japonskými územními spory ve Východočínském moři. V Číně se v posledních týdnech konaly bouřlivé a často násilné protesty proti krokům Japonska v otázce sporných neobydlených ostrovů, na něž si činí nárok Čína, Japonsko i Tchaj-wan.

Lagardeová vyjádřila naději, že obě země, které představují druhou a třetí největší světovou ekonomiku, dokážou spory vyřešit rychle a v přátelském duchu. K absenci guvernéra čínské centrální banky a čínského ministra financí řekla, že na svou neúčast „doplatí“, neboť tak ochuzují sami sebe.

Vydáno pod