Pomazánkové máslo je minulostí, vítej, roztíratelný tuku

Lucemburk/Brusel - Název pomazánkové máslo už v Česku nepůjde použít, rozhodl Evropský soudní dvůr. Evropská komise několik let tvrdí, že české pomazánkové máslo není máslo. Neobsahuje prý totiž dostatečné množství mléčného tuku. Kvůli české legislativě, která tento název umožňuje, proto komise v roce 2010 Prahu zažalovala u evropské justice. Z českého pomazánkového másla se tak rázem stane „roztíratelný tuk“ nebo „mléčná pomazánka“.

Jak uvedl europoslanec Jan Březina (Evropská lidová strana), jde po loňském rozhodnutí Evropské komise neuznat pomazánkové máslo jako zaručenou tradiční specialitu už o druhou ránu tomuto tradičnímu českému výrobku.

Ministerstvo zemědělství v současnosti text rozsudku analyzuje a je případně připraveno zahájit kroky ke změně vyhlášky pro mléko a mléčné výrobky, která je podle soudu v rozporu s bruselskými předpisy. „Rozsudek posuzujeme a je třeba jej respektovat, nicméně dosud nejsme přesvědčeni o správnosti postupu Evropské komise,“ prohlásil šéf resortu Petr Bendl.

Europoslanec Jan Březina

„Tentokrát se jedná o ránu do vazu, rozhodnutí soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat. V případě, že bychom je nerespektovali a označení pomazánkové máslo dál používali, hrozí nám pokuta v řádu milionů eur.“

  • Soudní dvůr v Lucemburku autor: NICOLAS BOUVY, zdroj: ISIFA/EPA
  • Soudní dvůr v Lucemburku autor: CHRISTOPHE KARABA, zdroj: ISIFA/EPA

Spor se táhne už od roku 2006 a Evropská komise v něm podle Březiny postupovala značně nefér způsobem. „Když jsme z důvodu právní jistoty Komisi požádali o zapsání pomazánkového másla na seznam výjimek, nezařadila tuto žádost ani na pořad jednání, čímž flagrantně porušila pravidla. Mohli jsme ji za to žalovat, ale neudělali jsme to, protože jsme nechtěli jít do otevřeného konfliktu a spor eskalovat. Zpětně viděno to byla asi chyba, protože spor místo toho vyhrotila Evropská komise a naši zdrženlivost záludně použila proti nám,“ dodal.

Dle Březiny rozsudek neobsahuje lhůtu, dokdy je nutno pomazánkové máslo přejmenovat. Tudíž je třeba tak učinit bezodkladně. „Příprava nové vyhlášky by si vyžádala řádově několik měsíců,“ přiblížila pak ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Kateřina Böhmová s tím, že do doby, než tento předpis začne platit, mohou mlékaři vyrábět produkt pod tradičním jménem dál.

Co je tedy máslo?

„Máslo“ je podle norem EU možné používat pouze u výrobků, které obsahují více než 80 procent mléčného tuku. České předpisy ale jsou v tomto směru mnohem volnější, když umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku. Českému pomazánkovému máslu, které se vyrábí ze zakysané smetany a sušeného mléka, podle Bruselu odpovídá název „roztíratelný tuk“.

Evropský soudní dvůr

„Soudní dvůr určuje, že Česká republika tím, že povolila uvádění na trh mléčného výrobku, který nelze kvalifikovat jako máslo, pod obchodním označením 'pomazánkové máslo', nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z nařízení.“

Nižší obsah mléčného tuku je u výrobku s více než třicetiletou tradicí podle agrárního analytika Petra Havla pro spotřebitele paradoxně přínosnější. „Naše pomazánkové máslo je v podstatě nutričně hodnotnější potravina než klasické - podle evropské legislativy nazývané - máslo,“ dodal.

Čeští mlékaři se bouří

Podle mlékařů zmate přejmenování pomazánkového másla zákazníky a zvýší náklady výrobců. Jednou z variant na nový název je „České pomazánkové“. Největší tuzemská mlékárna Madeta chce dokonce vyrábět pomazánkové máslo dál navzdory verdiktu soudu. O přejmenování neuvažuje.

Pomazánkové máslo

Výrobek ze zakysané smetany a sušeného mléka či podmáslí se začal poprvé vyrábět v roce 1977 v Liberecké mlékárně. O dva roky později zahájila jeho produkci také Choceňská mlékárna, která je dnes spolu s Madetou jeho největším producentem.

Pomazánkové máslo dnes vyrábí čtyři české mlékárny, které jej ročně vyprodukují kolem 8 tisíc tun. Naprostá většina produkce nachází uplatnění na domácím trhu. Malá část se vyváží (například do Německa) pod jiným názvem.

„Klidně ať nás soudí u bruselského soudní dvora jako Madetu. My jsme se podíleli na vývoji toho výrobku, budu to vyrábět dál,“ uvedl předseda představenstva Madety Milan Teplý.

„Kdyby se ten výrobek jmenoval jinak, může se stát, že výrobci nebudou muset respektovat jeho tradiční parametry a mohl by se vytratit z trhu úplně,“ prohlásil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Mlékaři se podle něj budou snažit ještě využít možné opravné prostředky. 

Svaz obchodu a cestovního ruchu požaduje, aby ministerstvo zemědělství ve vyhlášce umožnilo obchodníkům a prodejcům do určitého data doprodat již vyrobené zboží a kompenzovat výrobcům i na sklad vyrobené obaly, které již není možné využít.
   
V samotné změně názvu svaz velký problém nevidí a nebojí se ani poklesu prodeje této pochutiny. „V Česku se ročně vyprodukuje přes 8 000 tun a velká část produkce zůstává na našem trhu. Zákazník, který má pomazánkové máslo rád, si jej v obchodě určitě najde i pod jiným názvem. Je však třeba, aby se výrobci a prodejci shodli v co nejkratší době na novém názvu,“ uvedl prezident SOCR Zdeněk Juračka.

Češi se už dříve pokusili vyjednat pro tuzemský trh, kde je výrobek po více než 30 letech existence dostatečně znám, výjimku. Komise ji však zamítla. Praha neuspěla ani s žádostí o to, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita. To je udělováno za účelem propagace tradičních produktů se specifickým charakterem a chuťovými a technologickými vlastnostmi.

Pomazánkové máslo skončilo jako tuzemák

V minulosti už podobný osud jako pomazánkové máslo postihl třeba tradiční tuzemák. Také potravinářská společnost Hamé neuspěla u Evropské komise s žádostí o zařazení „Marmelády meruňkové“, „Marmelády jahodové“ a „Marmelády linecké“ na seznam tradičních zaručených specialit EU. Název marmeláda se smí podle EU používat jen pro výrobky z citronů a pomerančů, vše ostatní je džem.

Vydáno pod