Praha - Prohraný spor Česka o pomazánkové máslo, které se bude muset přeměnit na „roztíratelný tuk“, není první, jehož důsledky v tuzemsku pocítí výrobci i zákazníci. Už dříve musel být po vstupu ČR do EU „tuzemský rum“ přejmenován na „tuzemák“. A firma Hamé se nedávno musela vzdát označení „marmeláda“. Firma má ale ještě šanci získat výjimku z platné legislativy EU. V Bruselu na druhou stranu mnoho českých specialit nakonec „prošlo“. Radovat se mohli třeba ti, kdo rádi Olomoucké tvarůžky nebo slivovici. Chráněné jsou například i Hořické trubičky, Pardubický perník, Lovecký salám, Třeboňský kapr nebo České pivo.
Boj Česka s Bruselem o názvy výrobků - slavné výhry i prohry
Pomazánkové máslo je už třetím produktem, který musí změnit název na základě rozhodnutí, jež přišlo z Evropské unie. Jako první přišel na řadu takzvaný „tuzemský rum“. Jde o alkoholický nápoj vyráběný v Česku uměle dochucením zředěného lihu rumovou esencí.
V unii se ale pod označením rum rozumí dle předpisů pouze ten vyráběný z cukrové třtiny. Po vstupu ČR do unie tedy musela přijít změna - a vznikl „tuzemák“.
Tuzemák
Hamé marmeládu mít nemůže, rozhodl Brusel
I potravinářská firma Hamé už kvůli názvu svých výrobků změřila své síly s Bruselem - bezúspěšně. Nedokázala totiž nedávno dosáhnout možnosti používat označení marmeláda pro své výrobky z jahod, meruněk a dalšího. Produkty tak ponesou označení džem. Firma Hamé se snažila, aby její „marmelády“ získaly status zaručené tradiční speciality.
Jedinou reálnou možností by nyní podle europoslance Jana Březiny bylo po vzoru Rakouska sjednání výjimky z platné legislativy EU. „Při vyjednávání o vstupu do EU se pozornost soustředila na slivovici, rum a Českobudějovické pivo a marmeláda bohužel poněkud zapadla,“ podotkl Březina.
Podle informací ministerstva zemědělství obdržely takovou výjimku na užívání názvu „máslo“ pro výrobky s obsahem nižším než 80 procent mléčného tuku například výrobci ve Španělsku a ve Velké Británii.
Jan Březina, europoslanec
„EU nemohla uznat jako zaručenou tradiční specialitu něco, co je v rozporu s její platnou legislativou. Platná směrnice EU z roku 2001 totiž definuje marmeládu jako výrobek obsahující minimálně 20procentní podíl citrusových plodů. Přes tuto podmínku zkrátka v současné době nejede vlak.“
I Česko si dokázalo v EU prosadit svou
Přes veškeré výhrady Německa i Rakouska získaly v roce 2010 chráněné zeměpisné označení Olomoucké tvarůžky. Žádost o známku podala Česká republika hned po vstupu do EU, tedy v roce 2004. Výrobci v Německu a Rakousku mohou sice označení používat v němčině ještě několik let, výrobky se ovšem nesmějí dostat na evropský trh.
Olomoucké tvarůžky tvoří část české kuchyně, kterou ne každý ocení. Vyrábějí se v Lošticích a typická je pro tvarůžky silná vůně, již mnozí lidé považují za zápach. Vyznačují se žlutou barvou. Pronikavá chuť sýra závisí přitom na stupni prozrálosti.
Panák
Chráněné jsou ale například i Hořické trubičky, Pardubický perník, Lovecký salám, Třeboňský kapr nebo České pivo. Toto chráněné zeměpisné označení v současnosti používá 12 pivovarů pro 46 druhů piv, což odpovídá 65 procentům tuzemského pivního trhu. Informoval o tom v říjnu Denik.cz. České pivo je oficiálním chráněným zeměpisným označením zapsaným u Evropské komise od října 2008.
Přes původní spory si může ponechat svůj název i tradiční slivovice, což ocenili zejména obyvatelé Moravy.
Historie a produkce pomazánkového másla
Pomazánkové máslo, tedy výrobek ze zakysané smetany a sušeného mléka či podmáslí, se začalo poprvé vyrábět v roce 1977 v Liberecké mlékárně. O dva roky později zahájila jeho výrobu také Choceňská mlékárna, která je nyní jeho největším tuzemským producentem.
Pomazánkové máslo v současnosti vyrábí čtyři české mlékárny, které jej ročně vyprodukují kolem 8 000 tun. Vedle tradičního neochuceného pomazánkového másla se vyrábí varianty ochucené.
Pomazánkové máslo obsahuje nejméně 31 procent tuku a 41 procent sušiny. Naopak nesmí obsahovat rostlinné tuky ani konzervační látky, v opačném případě nesmí dle legislativy být prodáván jako „pomazánkové máslo“.
Naprostá většina tuzemské produkce pomazánkového másla nachází uplatnění na domácím trhu, malá část se vyváží, například do Německa, ovšem pod jiným názvem.
Výjimka, o kterou Česko žádalo, se vztahovala pouze na tuzemský trh, kde je výrobek po více než 30 letech existence dostatečně znám. Navíc se prodává v úplně jiném obalu než klasické máslo, takže nemůže dojít k záměně obou výrobků, argumentovalo Česko v Bruselu.
Například Španělsko a Velká Británie podle mlékařů dostaly před lety výjimky pro produkt nesoucí v názvu máslo, přestože požadované parametry také nesplňuje.