Praha - Odboráři z těžařské firmy Czech Coal demonstrovali před úřadem vlády proti novele horního zákona. Předloha vypouští možnost vyvlastnění kvůli těžbě a znamenala by tak omezení prací v dolech u Litvínova. Na jedné straně tak protestují lidé, kteří mohou přijít o práci a peníze, na druhé straně lidé, kteří mohou přijít o domov a vše, co si vybudovali. Nestojí proti sobě lidé versus ekologie, či lidé versus zisky. Ale lidé proti lidem.
Czech Coal: Horní zákon připraví 8 tisíc lidí o práci
Do Prahy přivezlo odboráře na 30 autobusů, odhadem jich je tu 1 500. Odboráři tvrdí, že horní zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou i levicovým Senátem, by mohl ohrozit pracovní místa na severu Čech. Pokud prezident republiky tento zákon podepíše, v ohrožení je až 8 tisíc míst.
Schwarzenberg: Demonstrace je legitimní
„Příště tady budou stát občané Horního Jiřetína a budou demonstrovat, abychom zachovali těžební limity. Každý může demonstrovat za to, co chce,“ tvrdí místopředseda vlády Karel Schwarzenberg.
Novela horního zákona má zrušit možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě uhlí. Měla by vlastníkům domů a pozemků zejména nad ložisky uhlí zaručit, že jejich majetek nebude vyvlastněn. Kritici novely ale v souladu s argumenty těžařských společností poukazují na to, že v případě zrušení možnosti vyvlastnění by byly nemovitosti nad ložisky chráněny a nerostné bohatství pod nimi by bylo nevyužitelné. Možnost těžby by byla složitější a nákladnější.
„Vyvlastňovací paragrafy by se měly vrátit v rámci velké novely horního zákona,“ říká organizátor demonstrace Jaromír Franta.
Jde o souboj o to, zda, za jak dlouho a za jakou cenu se rypadla rozjedou do míst, kde v současné době žijí lidé. Už léta žijí lidé z Černic a Horního Jiřetína i nedalekého Litvínova v nejistotě. Místní jsou rozděleni půl na půl. Část už počítá s nabídkami od těžařů za padlé domy a pozemky. A druhá část se zase stěhovat nechce, tvrdí, že tu má svůj domov, svoje kořeny a rodinu.
„Štvát horníky proti lidem, kteří brání své domovy a svou budoucnost, považuji za nepřijatelné a krátkozraké,“ řekl starosta Litvínova a poslanec Milan Šťovíček.
Vstup Pavla Štrunce (zdroj: ČT24)
Ztratit domov, nebo přijít o práci?
„Konečně dorostly generace, které už jsou tady doma, tady se narodily, už mají daleko jiný vztah k tomu, co zdědily po předchozích generacích, a začínají si toho vážit ne jako kořisti, ale jako svého vlastnictví,“ tvrdí Martin Říha, jeden z autorů těžebních limitů.
„Pokud by se v těžbě dlouhodobě nepokračovalo, tak to může mít sociologické a jiné dopady na ty regiony z pohledu zaměstnanosti, protože ty těžební firmy tam jsou velkým nositelem pracovních příležitostí,“ oponoval bývalý ministru průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Síla peněz tak bude hrát v sociálně zatíženém Mostecku velkou roli. Zbourání Jiřetína by těžební jámu přiblížilo na 500 metrů od sídliště Janov v Litvínově, s nímž si majitelé některých paneláků nevědí rady. Myšlenka zbourat byty, o které není a nebude zájem, je podle generálního ředitele CPI Group Zdeňka Havelky zcela regulérní. Postupující těžba se už podepsala i na sesuvech země jen několik stovek metrů od kraje těžby. Obrovská důlní jáma obléhá i proslulý zámek Jezeří, který se drží díky odolnosti středověkých základů, ale hlavně díky vůli a odolnosti místních lidí.
Pavel Černohous, Zelený kruh, o. s.:
„Je to znemožnění vyvlastňování pro těžaře, což je soukromá společnost, která těží nerost ve vlastnictví státu, ale pro svůj vlastní zisk. Otázka je, jestli zisk z těžby, který má převážně jen soukromý subjekt (stát dává ty suroviny v podstatě zadarmo), je legitimní účel, aby bylo vyvlastňováno.“
Uhlí je majetkem státu, který ho těžařům jen prodává. Za to by si podle zákona mohl říct až deset procent jeho ceny, vyhláška ministerstva průmyslu ale stanovuje za uhlí jen 1,5 procenta, tedy asi sedm korun za tunu.
Levné uhlí nás v důsledku může přijít dost draho
„Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky ji totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu,“ upozornil Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace ČR.
Například v dolech ČSA a Bílina se za územními limity nachází na 900 milionů tun uhlí. Podle nejnovější zprávy Výzkumného ústavu vystačí zásoby hnědého uhlí při současné spotřebě Česka jen na 18 let. Před územními limity činí zásoby zhruba 846 milionů tun. Pod zemí je ale i dalších pět miliard tun uhlí, jehož těžbě brání jen současné zákony a ekonomická nerentabilnost. Velká část zásob leží pod severočeskými městy a horníci by mohli ovládnout třeba i Beskydy.
Ilustrační foto
Česko se v posledních letech vyznačuje nadbytkem elektřiny
Česko se ale v posledních letech vyznačuje nadbytkem elektřiny a loni dosáhlo rekordního vývozu 17 terawatthodin. Česká energetika je založena na fosilních palivech, 55 procent elektřiny se vyrábí z uhlí. Třetina produkce pochází z jaderných elektráren Dukovany a Temelín a jejich podíl má ještě výrazně vzrůst po rozšíření Temelína. Zastaralé elektrárny budou naopak postupně odstavovány. V Česku se nyní podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny 59TWh podílí z 11 procent. Spotřeba zemního plynu v Česku loni a letos klesala, očekává se však změna trendu s plánovanou výstavbou nových paroplynových elektráren. Většinu plynu dovážíme z Ruska, asi čtvrtinu dovozu tvoří plyn norský.