Praha - Sněmovna i přes nesouhlas opozice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ruku „pro“ zvedlo 79 poslanců. Třetí verze počítá se zvýšením DPH o procentní bod. Oproti původnímu návrhu klesly předpokládané příjmy a výdaje o 6,1 miliardy. Schodek má proti letošku klesnout o pět miliard na rovných 100 miliard korun, téměř celý ho chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů. Sněmovna má kvůli peripetiím se schvalováním daňového balíčku letos na rozpočet méně času.
Pro rozpočet se zvedlo 79 rukou - návrh putuje do výborů
V úvodu rozpravy vystoupil ministr financí Miroslav Kalousek. Poslance mimo jiné informoval, že vláda se vzhledem k aktuální ekonomické situaci rozhodla k mírnému rozvolnění fiskální konsolidace v následujících letech. „Nicméně vůle držet deficit bezpečně pod třemi procenty je nezměněna,“ ujistil.
„Není to ani prorůstový ale rozhodně ani restriktivní rozpočet,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.
Vláda už jeden návrh poslancům předložila koncem září. Poslanci ho ale v prvním čtení na návrh ministra financí vrátili k přepracování. Počítal totiž s daňovým balíčkem, jehož schválení bylo v tu dobu nejisté. Vláda proto minulý týden předložila poslancům nový návrh, jejž schválila.
Pro základní parametry státního rozpočtu zvedlo ruku 79 poslanců, naopak svůj nesouhlas jich vyslovilo 72. Rozpočet projednají sněmovní výbory prý už zítra. Zabývat se budou rozpočty jednotlivých kapitol. Závěrečné hlasování o rozpočtu se má uskutečnit od středy 19. prosince.
Peripetie kolem schvalování rozpočtu
Největší sumu dostane ministerstvo práce, státní dluh poroste
Nejvíc peněz má dostat podle celkem třetího návrhu ministra financí Miroslava Kalouska ministerstvo práce, které má mít na výdaje přes 512 miliard korun, tedy více než dvě pětiny celkových výdajů státního rozpočtu. Výdaje na úroky ze státního dluhu klesnou proti letošnímu schválenému rozpočtu o téměř 11 miliard korun na 68,6 miliardy korun. Státní dluh by měl ale vzrůst na bilion a 762 miliard korun.
Kalousek věří, že se rozpočet do konce roku „zvládne schválit“. „Celková výše výdajů státního rozpočtu na příští rok bude téměř o 9 miliard nižší než v roce letošním, čili je to jednoznačně úsporný rozpočet,“ podotkl premiér Petr Nečas.
Adam Junek, zástupce šéfredaktora časopisu Euro:
„Myslím si, že vláda škrtá málo. A pokud začíná škrtat, tak škrtá tam, kde nemá – nikdy neomezila úřednická místa, nikdy nesnížila počet ministerstev, státních úřadů, které odčerpávají z rozpočtu zbytečné peníze.“
Miroslav Kalousek
Návrh počítá s růstem ekonomiky o 0,7 procenta, s průměrnou inflací 2,1 procenta a nárůstem nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil z letošních 6,9 na 7,3 procenta.
Kde se bude škrtat a kde naopak „přilévat“?
Ministerstvo práce by mělo příští rok podle schváleného návrhu vydat o 1,9 miliardy korun méně, než počítala první verze státního rozpočtu. Podle nového návrhu by se mělo seškrtat 1,5 miliardy na podporách v nezaměstnanosti, 1,3 miliardy na nemocenských dávkách a 4,9 miliardy na dávkách v hmotné nouzi.
Naopak o 5,3 miliardy víc by se ale mohlo vyplatit na dávkách státní sociální podpory a o půl miliardy víc na zaměstnávání postižených.
Stát chce na platy a další odměny za práci všech svých zaměstnanců v příštím roce dát o 324 milionů korun méně než letos.
Výdaje by tak měly klesnout proti letošku na 128,2 miliardy korun. Průměrný hrubý plat všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by se měl zvýšit o 24 korun na 23 857 korun.
Ve vzduchu visí hrozba rozpočtového provizoria
Největší problém ale nyní pro vládu představuje Senát ovládaný levicí. Ten chce klíčový balíček zvyšující DPH na začátku prosince vrátit sněmovně. „Není to náš šálek kávy, je to zvýšení nákladů pro lidi, a to my nemůžeme podpořit,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Právě senátní veto přitom naplno otevírá možnost, že materiál nezačne platit před koncem roku. Záležet bude i na tom, jak rychle ho podepíše prezident Václav Klaus. Pokud by vyčerpal zákonnou lhůtu, začne balíček platit až v lednu. Nový rozpočet by v takovém případě stál na neschválených zákonech a hrozilo by rozpočtové provizorium.
Bohuslav Sobotka
Zvýšení DPH by mělo do státní kasy nalít významnou částku. „DPH je nejdůležitější daň v českém daňovém systému a její změna by v příštím roce měla do rozpočtu přinést 15 nebo možná až 20 miliard korun navíc,“ podotkl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Opozici se nový Kalouskův návrh nezamlouvá
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro návrh nezvedne ruku žádný sociálnědemokratický poslanec. Vláda podle něj bere peníze důchodcům, nezaměstnaným a rodinám s dětmi a dává je penzijním fondům a církvím.
Koncepce rozpočtu podle Sobotky růstu ekonomiky nepomáhá, protože zná jen škrtání. Spolu s daňovou politikou je tak viníkem pokračující hospodářské recese. „Vláda zjevně rezignovala na otázku hospodářského růstu, o tom pouze mluví,“ řekl stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše je nový návrh jen velmi dílčí úpravou návrhu ze září, který má ovšem stejné koncepční a strukturální vady. „Jde o rozpočet krizový. I když světová ekonomika roste, ta česká je v recesi,“ řekl Dolejš, který připomněl, že roste stále nezaměstnanost. „Měl by být podporován obchod a růst. Přitom se mají snižovat prostředky na podporu zaměstnanosti,“ konstatoval Dolejš s tím, že škrty vlády jsou „byrokratické, plošné a nesystémové“.
„Za Věci veřejné říkáme ne tomuto rozpočtu,“ uvedla také šéfka poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová. Rozpočet je podle VV postaven na neexistující legislativě, na nereálných číslech a neobsahuje žádná skutečná prorůstová opatření.
Tomu ale Kalousek oponuje - jiná cesta podle něj není. „Fiskální impulsy, kterými lze stimulovat růst, jsou výdaje - a na ty výdaje bychom si museli půjčit. Vláda je přesvědčena, že není možné stimulovat ekonomický růst na úkor většího zadlužování. Pro nás bylo klíčové stlačit deficit pod tři procenta a ujistit finanční trhy, že česká vláda umí hospodařit odpovědně,“ řekl ministr.
GALERIE
videogallery_287434
Co ČSSD na rozpočtu kritizuje
- Rozpočet podlamuje hospodářský růst.
- Jde proti zaměstnanosti.
- Rozděluje peníze ve prospěch těch, kteří je nejméně potřebují, a škrtá u těch, kteří podporu potřebují nejvíce.
Co sociální demokraté navrhují
- Rozpočet, který podporuje hospodářský růst.
- Aktivní politika zaměstnanosti.
- Investice do dopravní infrastruktury.
- Větší důraz na čerpání peněz z EU.
- Zrušení druhého pilíře.
- Žádné církevní restituce.
Vydáno pod