Nečas: Nemáme důvod vstupovat do jednotného dohledového mechanismu

Brusel – Dřívější informaci, že Česká republika nevstoupí do bankovní unie, potvrdil nyní i premiér České republiky Petr Nečas. Učinil tak před dnešním začátkem summitu, na kterém lídři Evropské unie budou nadcházející dva dny jednat o dalších krocích a hlubších reformách v čase krize. Ke společnému bankovnímu dohledu se nepřipojí ani Švédsko a Velká Británie.

„V tuto chvíli nemáme důvod vstupovat do jednotného dohledového mechanismu,“ řekl Nečas. Supervize je prvním základním stavebním kamenem rodící se bankovní unie. O dalších částech, mezi něž patří například společný fond pro řešení problémů bank, ale zatím rozhodnuto není a teprve se to bude dojednávat. „Nikdo ani neví, jak bude vypadat,“ řekl Nečas. 

Rozhodnutí nevstupovat padlo poté, co se ministři financí EU nad ránem dohodli na historickém návrhu jednotného bankovního dohledu, který je základním kamenem bankovní unie. Kompromis zohledňuje připomínky Česka, které nechtělo přijít o kompetence České národní banky. Postoj ČR nicméně nevylučuje budoucí vstup do bankovní unie – závazek přijmout euro totiž stále platí. 

Ondřej Jonáš, investiční bankéř

„Princip byl dohodnut, ale detaily nevíme. Konkrétně nevíme, jak se bude uvnitř ECB rozhodovat, protože její rozhodnutí mají vliv i na nečlenské země eurozóny. Tyto země prosazují dvojitou majoritu, tedy pro určitá rozhodnutí by byl třeba obojí souhlas.“

„Byl bych ale spíše optimista. Může to (bankovní unie) vytvořit rovné prostředí, které nás bude méně ohrožovat. Samozřejmě EU má mnoho potíží: má jednotnou měnu, ale nemá jednoté úrokové sazby. Pravděpodobně také nikdy nebude mít jednotná pravidla bankovního dozoru. Je to ale krok správným směrem a domnívám se, že je to správně začato.“

Barnier: Historická dohoda na supervizi

„Historická dohoda na supervizi,“ uvedl kolem půl páté ráno na Twitteru eurokomisař Michel Barnier po mimořádném jednání ministrů financí, které začalo ve středu odpoledne. Formálně bude muset dohodu potvrdit ještě summit, který v Bruselu začíná dnes odpoledne.

Michel Barnier
Zdroj: Julien Warnand/ISIFA/EPA

Podle německé kancléřky Angely Merkelové začne dohled Evropské centrální banky (ECB) nad finančními domy v eurozóně fungovat 1. března 2014. Během říjnového summitu se ale hovořilo o tom, že by měl naběhnout už během roku 2013.

Lídři Evropské unie budou v nadcházejících dvou dnech na summitu jednat o dalších krocích a hlubších reformách v čase krize. Někteří vidí cestu v prohloubení hospodářské a měnové unie – dlouhodobě se diskutuje třeba o jednotném rozpočtu eurozóny nebo právě o možném vytvoření bankovního dohledu.

Petr Robejšek, politolog a expert na mezinárodní vztahy:

„Ta verze, kterou znám, pro mě vůbec nezní jako garance. Není jednoznačně řečeno, že není možné prohlásit za filiálku banku, kterou vlastníme v cizí zemi. Tam je jenom výzva, aby k tomu nedošlo. (…) Můžeme sledovat celou řadu příkladů, kdy dohody, které byly mnohem jednoznačnější než tato domnělá garance, byly pak interpretovány úplně jinak – tak, jak se to hodilo.“

Právě pro potvrzení dohody ministrů financí o společné regulaci bank na nadcházejícím summitu EU se vyslovila také německá kancléřka, podle které potřebuje Evropa větší regulaci finančních trhů a silnější bankovní a fiskální dohled pro zajištění růstu, snížení nezaměstnanosti a zvýšení konkurenceschopnosti. Merkelová podotkla, že v roce 2012 už byly některé kroky v tomto směru učiněny – například spuštění společného záchranného mechanismu ESM či schválení tzv. fiskálního paktu.

Jednání dlouho provázely rozpory

Názory na jednotný bankovní dohled se dlouho nezdály být jednotné. Například minulý týden se ministři na podobě jednotného dohledu neshodli.

Tentokrát však museli na jednání trvajícím až do časných ranních hodin vyřešit několik hlavních problémů předtím, než k jednacímu stolu zasednou šéfové států a vlád EU. Šlo například o to, zda by dohled měl zahrnovat všechny finanční ústavy nebo jen ty systémově významné a ty, které čerpají státní pomoc. Zatímco třeba Francie chtěla pokrýt všechny banky, Němci se vyslovili pro menší množství.

Markéta Šichtařová, ekonomka a analytička Next Finance:

"To, že se nebude měnit status českých bank, pokud to národní dozor neposvětí, to je samozřejmě určité zlepšení oproti původnímu návrhu, nicméně to není jádro celé bankovní unie. (…) Celá desetiletí se vyspělý svět snažil vystavět mezi jednotlivými bankami zdi, aby se navzájem neinfikovaly v případě problémů. Toto rozdělování bank bylo důsledkem velké bankovní krize v USA ve dvacátých letech minulého století – banky se tímto rozdělením měly stát odolnější. Teď tu máme jinou krizi a Brusel má najednou nápad jako hrom: Co takhle banky pro změnu pospojovat, aby byly ještě odolnější?

To nejlepší, co můžeme udělat, je něco podobného jako v těch dvacátých letech – totiž že bychom měli rozdělit banky a postavit mezi nimi zdi, které zabrání šíření požáru mezi problémovými a zdravými bankami."

Na základě dohody by se měl dozor vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur a ty finanční ústavy, které mají významný podíl na jednotlivých národních trzích – tři největší banky v zemi a banky, jejichž aktiva dosahují pětiny domácího HDP.

Supervize je určena primárně pro eurozónu, ale ostatní státy se k ní mohou připojit. Ze zhruba 6000 bank by tak ECB měla přímo hlídat zhruba 150 až 200 finančních domů; zbytek budou dále regulovat odpovědné národní orgány. ECB by nicméně měla mít možnost za určitých podmínek intervenovat i v menším bankách. Dohoda se všemi detaily by měla být dokončena v únoru 2013.

Česko si hájí ČNB i ostatní banky

ČR původně hrozila vetem - obávala se hlavně o pravomoci národního regulátora, kterým je Česká národní banka. Kvůli tomu si také vyžádala záruky týkající se mimo jiné toho, za jakých podmínek je možné změnit dceřinou společnost zahraničních mateřských bank na pobočku.

"Získáváme ujištění, že žádným způsobem nemůže dohledový orgán matky nabádat k případné transformaci (na pobočku). To by mohlo oslabit postavení českého dohledového orgánu, tedy České národní banky," řekl během jednání náměstek ministra financí Radek Urban, který ČR v Bruselu zastupoval.

Pro Česko jsou takové záruky důležité, protože naprostá většina českých bank je v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně. Těch se jednotný dohled bude týkat i v případě, že se k bankovnímu dohledu ČR nepřipojí.

Praha se tak snažila prosadit text, který by jasně řekl, že regulátor zahraniční banky by neměl vyzývat tuto banku k tomu, aby změnila svou dceřinou společnost na pobočku. Zároveň jednala o nastavení toho, jak by měla být ČR o takovém rozhodnutí informována a jaká by byla role jejího dohledu.

„Pokud vývoj jednání poběží tak, jak běží doposud, tak bychom právo veta nemuseli použít,“ komentoval výsledky setkání premiér Petr Nečas (ODS), který bude zemi zastupovat na summitu vrcholných lídrů EU začínajícím odpoledne. I tak chce ale počkat na výslednou podobu směrnice a postoj Evropské komise. Podle toho se rozhodne, jestli hrozbu vetem stáhne. Bez souhlasu ČR nebude možné jednotný bankovní dohled v eurozóně schválit.

Vydáno pod