Brusel – Ministři financí zemí eurozóny se na mimořádném zasedání v Bruselu rozhodli odblokovat přes 34 miliard eur (v přepočtu více než 860 miliard korun) ve formě půjček pro Řecko. Atény tyto peníze nezbytně potřebují. Kdyby je nezískaly, hrozil by jim chaotický bankrot. Rozhodnutí ministrů se všeobecně očekávalo.
Eurozóna nadělí Řecku 34 miliard eur
Na dosud nejkratším jednání eurozóny v historii, jak jej nazval šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, se rozhodlo, že peníze z balíku ve výši celkem 34,4 miliardy eur do Řecka začnou proudit už příští týden. Peníze by měly zamířit například na rekapitalizaci řeckých bank. Další prostředky následně Atény získají na začátku roku 2013.
Christine Lagardeová, šéfka MMF
„Vítám ujištění Euroskupiny poskytnout Řecku dodatečnou úlevu v dluhu tak, aby dosáhlo v roce 2013 vyrovnaného primárního rozpočtu (bez započítání dluhové služby). Tyto kroky zajistí snížení řeckého podílu dluhu k HDP do roku 2020 na 124 procent a do roku 2020 zřetelně pod 110 procent.“
Dnešní rozhodnutí ukončí mnoho měsíců trvající období nejistoty, zdůraznil dnes eurokomisař Olli Rehn. Aby mezinárodní věřitelé další půjčky schválili, museli Řekové přistoupit k řadě dalších úspor a reforem. Současně jednání komplikovala otázka udržitelnosti řeckého dluhu.
Evropská unie
Na záchranu Řecka bylo zatím přiklepnuto zhruba 150 miliard eur
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Výměnou za pomoc provádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku.
Evropská centrální banka (ECB), Mezinárodní měnový fond a Evropská komise se dosud zavázaly, že na záchranné půjčky půjde celkem 240 miliard eur (v přepočtu 6,06 bilionu korun). Jen na Řecko přitom připadlo kolem 150 miliard eur, jak uvedla stanice BBC.
Itálie a Španělsko úspěšně završily letošní emise dluhopisů
Itálie a Španělsko pro letošek završily program refinancování dluhů úspěšnými aukcemi víceletých státních dluhopisů. Zvládnout hrozbu dluhové krize pomohly oběma finančně křehkým zemím kroky Evropské centrální banky (ECB), příští rok ale Řím i Madrid čekají další těžké zkoušky.
GALERIE
Italská vlajka zdroj: ISIFA/EPA
Itálie dnes prodala dluhopisy s termínem splatnosti za tři roky a v objemu téměř 3,5 miliardy eur (88,4 miliardy korun). Jejich výnos klesl na 2,50 procenta z úrovně 2,64 procenta před měsícem a byl nejnižší od října 2010. Výnosy italských dluhopisů, které stanoví náklady vlády na obsluhu dluhu, na počátku týdne výrazně vzrostly. Trh tím reagoval na to, že šéf technokratické vlády Mario Monti oznámil rezignaci, a přiblížil tak termín voleb, investoři se ale brzy uklidnili.
Španělsko vydalo několik emisí víceletých obligací za celkem dvě miliardy eur. Výnos pětiletých dluhopisů klesl na 4,20 procenta ze 4,477 procenta, které musela vláda platit za listopadovou emisi dluhopisů se stejnou splatností.
Atény pak koupí vlastní dluhopisy v objemu 31,9 miliardy eur (přes 800 miliard korun). Zaplatí za ně zhruba třetinu nominální hodnoty. Jeho dluh tak klesne o více než 20 miliard eur (přes půl bilionu korun). Řecko na odkup dluhopisů vynaloží 11,29 miliardy eur místo původně plánovaných deseti miliard. O dodatečných 1,29 miliardy eur možná požádá mezinárodní věřitele.