Praha – Evropská centrální banka bude moci dohlížet na české banky bez ohledu na to, zda se Česko připojí k nově vznikající bankovní unii, či nikoliv. Klíčové české banky totiž mají zahraniční matky, které budou spadat pod kontrolu Frankfurtu. Odmítavý postoj Česka k jednotnému dohledu se proto podle ekonomů oslovených portálem ČT24 mine účinkem.
ECB dosáhne na domácí banky i přes české ne bankovní unii
Podle návrhu, na kterém se dnes nad ránem shodli ministři financí EU, by měla Evropská centrální banka dohlížet na 150 až 200 bank eurozóny. Českých bank by se evropský dozor až do doby, než Česko vstoupí do eurozóny či alespoň do bankovní unie, netýkal. Jenže mezi bankami, které budou pod přímou kontrolou ECB, budou nejspíš i matky některých českých bank. A právě skrze své vlastníky by se tak pod kontrolu evropského regulátora mohly dostat i české bankovní domy.
„Bankovní skupiny jsou obvykle regulovány na konsolidované bázi, to znamená, že v nějaké podobě by ECB na české banky musela vidět,“ potvrdil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Musí to tak být, protože stabilita finanční instituce není dána jenom úzkou právní entitou, ale celou skupinou,“ souhlasí bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
Český paradox
„Česko je země, na kterou bude mít bankovní unie tak či tak zásadní vliv, a zároveň jsme jedna ze zemí, které se do toho nechtějí zapojit,“ říká Niedermayer.
Přímým zapojením Česka do bankovní unie, ke kterému se zatím čelní představitelé ČR staví odmítavě, by se v otázce dohledu nad českými dcerami zahraničních bank mnoho nezměnilo. Přesto může být zajímavé podívat se na to, které z českých bank by překročily objem aktiv, tedy jmění bank, ve výši 30 miliard eur. Právě to má být totiž hranicí pro přechod dohledu z národního regulátora na ECB. Již nyní se nad tuto hranici dostanou dva české domy - ČSOB a Česká spořitelna. A nakročeno k němu má i Komerční banka, jejíž aktiva se pohybují na úrovni stanoveného limitu.
Společný dohled by mohl snížit bankovní poplatky
O dohledové pravomoci se centrální banky jednotlivých zemí EU přetahují s ECB už nyní. Zatím ji provádějí národní banky, avšak ECB musí podle evropských pravidel pečovat o jednotu tohoto dohledu v rámci eurozóny. Právě proto je podle Niedermayera logické, že se EU snaží prostřednictvím nově vznikající bankovní unie pravidla dohledu sjednotit a vyjasnit pravomoci jednotlivých dozorů.
Společný evropský dohled přitom neulehčí pouze centrálním a komerčním bankám, ale i jejich klientům. „Velká evropská skupina musí nyní komunikovat třeba s deseti dohledy, které mají odlišná pravidla, odlišné reportovací systémy. Tento systém je velmi nákladný a náklady na to samozřejmě neplatí nikdo jiný než klienti bank,“ vysvětlil Niedermayer.
Další krok bankovní unie – společné evropské pojištění vkladů
Společný dohled má nicméně být jen jedním z pilířů bankovní unie. V budoucnu by se měly přidat ještě další. Prvním na řadě je společný fond pojištění vkladů pro všechny země bankovní unie. „Následkem toho by mohlo docházet k přesunu peněz z národních fondů pojištění vkladů někam do dalších zemí EU,“ vysvětlil Sobíšek. Jinými slovy například německé banky by pomáhaly vyplácet klienty zkrachovalých bank třeba ve Španělsku nebo v Řecku. Německých střadatelů by se to ale nedotklo. Do společného garančního fondu by přispívaly banky ze svých zisků, nikoliv z peněz klientů.
Nyní má každá země EU vlastní pojišťovací fond. V případě, že některá z bank na jeho území zkrachuje, fond vyplatí klientům jejich vklady u problémové banky. Ačkoliv sjednocení garančních fondů ekonomové nepovažují za klíčovou součást bankovní unie, přesto by to podle nich nakonec mohlo být přínosem. V případě totiž, že má dojít k vyplácení peněz z tohoto pojištění, tak je lepší, když fond je podobně jako pojišťovna větší. Větší fond má totiž k dispozici více peněz, a tak s ním ani výplata velkého množství klientů neotřese.
Současné návrhy týkající se vzniku společného garančního schématu mají ale zatím jen hrubou podobu a ještě se mohou měnit. Ministři financí o nich zatím nejednali a zabývat se jimi nemá ani summit EU, který začíná dnes a který má stvrdit dohodu týkající se společného bankovního dohledu. Dá se ale očekávat, že se v budoucnu do společného garančního mechanismu budou muset povinně zapojit pouze členové eurozóny, potažmo bankovní unie.