Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09) poslancům řekla, že nový zákon nastaví transparentnější systém udělování dotací a jejich čerpání. Norma českým filmovým tvůrcům pomůže k větší konkurenceschopnosti v rámci Evropy, dodala.
Příjmy fondu budou nyní podobně jako dosud tvořit jedno procento z každé prodané vstupenky do kina a příspěvky ze zpoplatnění filmů, které fond spravuje, ve výši až 30 milionů korun ročně. Přispěvatelé mají mít zástupce v novém devítičlenném dohlížecím výboru, který má kontrolovat hospodárnost nakládání s příspěvky. Zjištěná pochybení by výbor předal finančnímu úřadu, který by mohl nařídit vrácení příspěvku a zaplacení penále do státního rozpočtu. Fondu by se peníze nevracely.
O poskytnutí příspěvku na filmové projekty má rozhodovat rada fondu, který by mohl podle nových pravidel přispíval na nejméně sedmdesátiminutové hrané i dokumentární filmy nebo na seriálové epizody, pokud by trvaly alespoň 40 minut. Podmínkou je, že by uznatelné náklady na českém území dosáhly v případě hraného filmu 15 milionů, v případě seriálového dílu deseti milionů a v případě dokumentu tří milionů korun. Pobídky by se vyplácely zpětně ve výši desetiny nákladů na zahraniční herce a členy štábu a pětinu nákladů za zboží a služby, které byly poskytnuty v souvislosti s filmovým projektem českými firmami.
Václav Klaus své veto zdůvodnil tím, že filmový průmysl je standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů. „Skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí, ale spíše nedostatek tvůrčí invence,“ míní Klaus. Připomněl, že podobný zákon odmítl i před šesti lety. Režisér Jan Svěrák, který stojí v čele Asociace producentů v audiovizi, po prezidentově vetu řekl, že Česko je jedinou zemí v EU, která nepodporuje kinematografii příspěvkem ze státního rozpočtu.
