Washington - Pád z fiskálního útesu ve Spojených státech stále hrozí. Ve Sněmovně reprezentantů totiž ztroskotal republikánský návrh řešení situace. Dohoda s demokraty, která by po Novém roce odvrátila hrozící růst daní a automatické rozpočtové škrty, je tak stále v nedohlednu. Spotřebitelská důvěra v USA posléze prudce klesla, lidé se obávají fiskální krize. Index důvěry podle Michiganské univerzity spadl na 72,9 bodu. Republikáni v zájmu kompromisu s demokraty ovládajícími Senát navrhovali zvýšení daní pro rodiny s ročním příjmem přesahujícím milion dolarů. Ještě nedávno přitom jakékoliv zvyšování daní zcela odmítali.
USA se krátí čas na dohodu, pád z fiskálního útesu se blíží
Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů překvapivě odvolali očekávané hlasování o vlastním návrhu zdanění bohatých. Republikánský předseda dolní parlamentní komory John Boehner ve čtvrtek večer vyjádřil obavu, že se pro návrh neboli plán B nenajde dostatečný počet hlasů. Radikálnější republikáni tak zjevně nadále odmítají jakékoli zvyšování daní.
John Boehner, předseda Sněmovny reprezentantů:
„Je potřeba jednat. Náš návrh chrání Američany před zvyšováním daní. Mohl se prozatím schválit a až pak třeba případně upravit. Tím by se vše urychlilo. Ale zatím nikdo neudělal nic.“
„Plán B je jediná věc, kterou byli republikáni ochotní v těchto dnech řešit. Je to jen několikadenní procvičování něčeho zbytečného, čas se přitom krátí,“ říká mluvčí Bílého domu Jay Carney.
Dolar
K jednání obě strany znovu usednou 27. prosince
Šéf Sněmovny reprezentantů ovládané republikány připustil, že návrh zvýšení daní pro milionáře nemá v dolní parlamentní komoře dostatečnou podporu. Sněmovna má o záležitosti znovu jednat až 27. prosince. Boehner v krátkém prohlášení uvedl, že je nyní řada na prezidentovi Baracku Obamovi, aby s demokraty v Senátu vypracoval kýženou dohodu o snížení rozpočtového deficitu a zamezil fiskálnímu útesu.
Daňový návrh byl příspěvkem republikánů ke snaze o včasné přijetí rozpočtu, bez něhož Spojeným státům hrozí rozpočtové provizorium, neboli pád z takzvaného fiskálního útesu. V takovém případě by se od ledna začaly uplatňovat automatické rozpočtové škrty ve výši přes 600 miliard dolarů (téměř 11,5 bilionu korun) a vyprší daňové úlevy přijaté za předchozího prezidenta George Bushe. To by podle odhadů renomovaných institucí a ekonomů mohlo Spojené státy opět uvrhnout do recese.
„Každá ze stran chce vyjednat co nejlepší dohodu. Ale zároveň vědí, že když se nedohodnou, tlak veřejnosti bude obrovský. Takže je jasné, že nakonec k nějaké dohodě dojde,“ míní analytik JP Morgan David Kelly.
Obama původně do jednání vstoupil s požadavkem nových příjmů státního rozpočtu ve výši 1,6 bilionu dolarů během deseti let. Rovněž požadoval, aby se vyšší daně týkaly lidí s příjmy už od čtvrt milionu dolarů ročně. Později Bílý dům navrhl republikánům v Kongresu nový kompromisní návrh, jenž zahrnoval vyšší zdanění výdělků až od 400 tisíc dolarů ročně. Na oplátku byl Obama ochoten souhlasit s omezením výdajů státního rozpočtu o 1,22 bilionu dolarů.
GALERIE
videogallery_293929
Demokraté se s republikány přou o výši daní a rozpočtových škrtů prakticky od Obamova nástupu do úřadu. Kompromis mezi růstem daní a rozpočtovými škrty jim ale dosud unikal. Zadlužení Spojených států mezitím v poslední době prudce rostlo. Státní dluh USA přesahuje rekordních 16,3 bilionu dolarů.