Brusel - Ministři financí a hospodářství zemí eurozóny dnes rozhodnou o nástupci současného předsedy Euroskupiny Jeana-Clauda Junckera. Favoritem na funkci je nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, kterého v prosinci za příštího šéfa Euroskupiny neformálně vybral summit Evropské unie.
Euroskupina si zvolí svého šéfa, favoritem je Dijsselbloem
„Jmenování Jeroena Dijsselbloema je považováno za hotovou věc, pokud tedy nedojde k nějakému překvapení na poslední chvíli,“ prohlásl zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Nizozemského ministra financí podpořilo jak Německo, tak i Francie.
Oficiální kandidaturu deklaroval Dijsselbloem v pátek. Jednal i s předsedou Rady EU Hermanem Van Rompuyem a se svými kolegy z Itálie, Belgie a Španělska. Na dnešním zasedání má být celá záležitost formálně završena.
Analytici tvrdí, že se šéfem vlivné Euroskupiny stane díky tomu, že „zastupuje správnou zemi, ve správný čas a je ze správné politické strany“. Tím si získal podporu evropských velmocí. „Tím, že je socialista, dostal podporu od Francie, kde vládne socialistický prezident Hollande. A tím, že Nizozemsko podporuje škrty jako řešení krize, si získal Německo,“ poznamenal Vostal.
„Juncker tu po dnešním zasedání bude vzpomínán jako loajální muž, za jehož šéfování byl schválen záchranný plán pro Řecko nebo fiskální pakt. Když se o někom říká, že je nenahraditelny a neustále se mu prodlužuje funkční období, tak evidentně fungoval tak, jak si ostatní představovali. Samotný Juncker při svém bilancování přiznal jistá zklamání - třeba prosincový summit o bankovní a měnové unii, od kterého se čekalo víc,“ prohlásil Vostal k dlouholetému šéfovi Euroskupiny.
Cílem Junckera bylo, aby se i malé země vždy dostaly ke slovu a aby nedošlo k rozdělení eurozóny na bohatý sever a chudý jih. „Litoval, že v Irsku, Řecku i jinde nebylo dost prostoru na podporu zaměstnanosti a celkově na boj s dopady krize,“ konstatoval Vostal.
Euroskupinu tvoří ministři financí eurozóny. Jejím prostřednictvím se vlády členských zemí eurozóny snaží formulovat společný postoj vůči důležitým otázkám, v posledních letech hlavně vůči dluhové krizi. Předsedové Euroskupiny jsou voleni na dva a půl roku.