Brusel - Země eurozóny nesmějí polevit v reformách. Evropské hospodářství totiž podle hlavního ekonoma Evropské centrální banky Petera Praeta dál klesá. Situace na trzích je podle něj sice klidnější, o konci krize v eurozóně se ale ještě mluvit nedá. Přes pozitivní signály není jisté, že se již podařilo dosáhnout obratu.
Ekonom ECB: Eurozóna nesmí polevit v reformách, HDP dál klesá
Praet upozornil, že by se eurozóna neměla spoléhat pouze na ECB. „Bohužel se stále nacházíme ve fázi, kdy ekonomika v Evropě klesá. Jsou tu jisté pozitivní signály, stále však není jasné, zda jsme dosáhli bodu zvratu,“ uvedl. „Velkým nebezpečím je, že vlády a další ekonomičtí hráči podlehnou sebeuspokojení a sami nebudou nic dělat. To by byla tragická chyba, která by rychle zničila pozitivní vývoj,“ dodal.
Reformy v evropských zemích nyní podle Praeta postupují správným směrem a přinášejí své první výsledky, a to zejména v Irsku, které bylo v minulosti podobně jako Řecko a Portugalsko nuceno dohodnout se s Evropsku unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na záchranném úvěru.
Eurozóna v plamenech
Před přílišným spoléháním na ECB varoval i šéf německé centrální banky Jens Weidmann. „Centrální banky byly v posledních letech vtaženy do role krizových manažerů. Někteří si myslí, že centrální banky jsou jediné, které něco zmůžou. Pokládám takovéto uvažování za špatné a nebezpečné,“ řekl Weidmann v rozhovoru pro finský list Helsingin Sanomat.
Nákup dluhopisů může být rizikový, říká šéf německé centrální banky
Weidmann rovněž potvrdil svůj kritický postoj k programu ECB pro nákup dluhopisů silně zadlužených zemí eurozóny na sekundárním trhu. „Tento program může přinést značná rizika pro měnovou politiku,“ uvedl. Dodal, že největším rizikem je, že levnější půjčky sníží tlak na rozpočtové reformy. „Měnová politika může pouze zajistit více času. Je jako lék na bolest, který neodstraní příčiny, ale může přinést rizika a vedlejší účinky,“ dodal.
Eurozóna
Vydáno pod