Kdo zachránil českou měnu

Praha – Zítra tomu bude 20 let, co se v peněženkách Čechů poprvé objevila česká koruna. Nová měna se rychle stala kotvou, která chránila proti inflační spirále a pomáhala ekonomice sílit. Ta samá měna se však vzápětí stala nebezpečným sudem střelného prachu, jehož exploze přivedla Česko do recese. Za dobu své existence si koruna přesto vybudovala renomé klidného přístavu v poněkud rozbouřeném regionu. Zlomové události v historii české koruny připomene speciální vysílání Ekonomiky ČT24 dnes ve 21:05.

Jako z učebnice

Vznik české koruny v roce 1993 byl učebnicovým příkladem, jak má nová měna vznikat. „Odluka české a slovenské koruny byla dobře připravená a smírná. ČNB mohla emitovat novou měnu ve velmi krátké době,“ zmiňuje důvody bezproblémového vzniku nové měny hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.

Nová měna převzala v jednom štafetu původní československé koruny - i ona byla pevně navázaná na koš měn. Její kurz tak nebyl určován výhradně tržními silami, ale politikou centrální banky, která se zavázala kurz koruny udržovat v úzkém fluktuačním pásmu.

Podobně jako československá koruna také posléze ta česká byla silně podhodnocena, což českým exportérům pomáhalo uspět na silně konkurenčních trzích v zahraničí. Spolu s úrokovými sazbami, které byly v porovnání se zahraničím poměrně vysoké, to vedlo k přílivu investic do země.

Poptávka po koruně tak rostla, koruna posilovala a v důsledku toho musela ČNB prodávat koruny a nakupovat zahraniční měny, aby udržela kurz ve stanoveném pásmu. Devizové rezervy banky, které byly po vzniku samostatné České republiky velmi nízké, tak začaly rychle růst. Navíc se podařilo získat úvěry od mezinárodních institucí na posílení rezerv. Právě tyto úvěry pozici nově vzniklé ČNB, a tedy i koruny, postupně stabilizovaly.

Věděli jste?

V roce 1990 byla československá koruna devalvována z 15 korun za dolar na 28 korun za dolar. Kurz podle parity kupní síly, který by více odrážel skutečnou sílu měny, však tehdy odpovídal zhruba 10 korunám za dolar. V kurzu kolem 27, resp. 28 korun za dolar pak ČNB držela novou měnu až do roku 1997.

Tvrdé přistání

Zatěžkávací zkouškou pro českou měnu a především pro ČNB byl rok 1997, kdy koruna prodělala prudké oslabení. Zatímco v lednu 1997 se kurz pohyboval na úrovni 27,50 koruny za dolar, o rok později to bylo 35,35 CZK/USD.

Při pohledu do zpětného zrcátka se může zdát toto prudké oslabení jako bezvýznamné. Od té doby totiž koruna zažila řadu srovnatelných pádů - například v roce 2000 se dokonce dostala přes hranici 40 korun za dolar. Co se tehdy v krizovém roce 1997 skutečně stalo?

„V letech 1997/1998 došlo k revoluční změně. Rozpadl se kurzový režim,“ začíná viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a pokračuje: „Do té doby byla koruna vázána na koš zahraničních měn, během krize se ale režim změnil a od té doby je koruna volně plovoucí, její kurz určují jenom tržní síly.“

Nejsilnější a nejslabší chvíle koruny

Nejslabší v historii byla koruna v říjnu 2000, když se za jeden dolar platilo 41,125 koruny.

Naopak nejsilnější byla koruna v červenci 2008, kdy se jeden dolar prodával za 14,920 koruny.

V roce 1997 totiž Česko trpělo transformačními neduhy, mezi které se počítaly špatné zákony, teprve se utvářel soukromý bankovní sektor a byl nestabilní, ve finanční sféře bylo hlavním tématem tunelování fondů (například CS Fondy). Stačila pak malá rozbuška v jihovýchodní Asii, která otřásla důvěrou finančníků v českou měnu. „Asijská krize se přelila do některých zemí, které vypadaly, že vykazují podobné známky makroekonomické nestability jako jihovýchodní Asie. A mezi ně patřilo i Česko,“ poznamenal bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Investoři, kteří se do té doby do Česka hrnuli, začali utíkat a koruny v panice prodávat. Měna začala prudce oslabovat, a protože ČNB musela dodržet svůj závazek udržovat korunu ve stanoveném fluktuačním pásmu, začala prodávat devizy. Jen v květnu 1997 se takto zbavila deviz v objemu přes dvě miliardy dolarů, tedy zhruba čtvrtiny svých celkových rezerv.

Na udržení kurzu to ale nestačilo. „Když ČNB zjistila, že rozsah krize je takový, že by velmi rychle utratila své devizové rezervy a stejně by situaci nezachránila, došlo k důležitému strategickému rozhodnutí změnit režim české koruny - nechat ji 'plavat',“ vysvětlil Marek. Koruna tak v důsledku krize začala být volnou měnou a ČNB se zbavila povinnosti v její prospěch intervenovat.

Aby přilákala investory, ČNB se také rozhodla skokově zvýšit úrokové sazby. Negativním efektem tohoto kroku však bylo zdražení komerčních úvěrů, horší dostupnost peněz, recese a rozpočtové škrty. Ekonomická nestabilita a úspory pak v listopadu 1997 nakonec vyvrcholily pádem vlády.

Luděk Niedermayer - v roce 1997 se v ČNB podílel na změně kurzového režimu

„Korunu se v roce 1997 povedlo stabilizovat, ovšem za cenu prudkého zvýšení úrokových sazeb, což se následně promítlo do ekonomiky. Následovala diskuse, že politicko-ekonomickou krizi vlastně způsobila centrální banka.“

Václav Klaus - v roce 1997 premiér ČR

„Měnový otřes, který sám o sobě ekonomicky až tak velký nebyl, byl použit jako hlavní argument pro diskreditaci celé vládní ekonomické politiky a jako hmatatelné potvrzení její neúspěšnosti. Stal se spouštěcím mechanismem politické krize, která měla za cíl především personální změnu na čele vlády.“

Koruna, zlotý, forint

Měnová krize z let 1997/1998 nicméně nebyla jediným překvapením, u jehož zrodu stála mimo jiné nová česká měna. „Čas od času koruna posilovala víc, než měla, a to znamená, že místo toho, aby absorbovala šoky, ona je občas vytvářela,“ připomněl Niedermayer. Šlo například o roky 2002 a 2008, kdy koruna meziročně posílila o více než 10 procent. To vyvolalo bouřlivou reakci exportérů, kteří žádali, aby ČNB zasáhla. Silná koruna totiž prodražovala jejich zboží a tím snižovala konkurenceschopnost zdejších výrobků na globálních trzích.

K intervencím také skutečně došlo, ČNB přitom primárně sahala po snižování úrokových sazeb a slovních intervencích, kdy banka veřejně sdělovala, že by banka mohla ve prospěch koruny zasáhnout. Několikrát se uchýlila ale i k devizovým intervencím. Přes tyto občasné výkyvy se nicméně ekonomové shodují, že koruna si v porovnání s dalšími měnami regionu, například s polským zlotým nebo maďarským forintem, vede velmi dobře.

„Koruna jako transakční jednotka, jako uchovatel hodnoty, funguje velmi dobře, má vysokou kredibilitu,“ míní za všechny Luděk Niedermayer. „Určitě bych neřekl, že je to slabá měna,“ dodává. Ke zdraví koruny pomáhá zodpovědná měnová politika ČNB i relativně stabilní politické a ekonomické prostředí v zemi.

  • Kurz forintu k euru autor: ČT24, zdroj: Xe.com
  • Kurz zlotého k euru autor: ČT24, zdroj: Xe.com

Česká koruna druhým švýcarským frankem?

To ale ještě z koruny nedělá bezpečný přístav světového formátu, do kterého se investoři uchylují v dobách nejistoty. Takovou měnou je například švýcarský frank, o němž s oblibou mluví čeští zastánci samostatné existence Česka v Evropě právě po vzoru Švýcarska. „Na to, aby bylo možné srovnávat korunu s frankem, by bylo třeba, aby poklidný vývoj v naší zemi netrval 20 let, ale 200 let. A muselo by to také znamenat úplně jiný objem bohatství, který má český finanční sektor na starosti,“ podotkl viceguvernér ČNB Hampl.

Ekonom Marek nicméně soudí, že pokud by měla česká koruna dostatek času, mohla by se vyhledávaným cílem finančníků stát. „Můžeme se podívat třeba na Německo, které je dnes také investičním přístavem, a srovnat s jeho rozvráceností po druhé světové válce,“ připomněl. Budování takového statutu však může trvat celá desetiletí.

A je otázkou, kolik bude mít koruna ještě času, než ji v českých peněženkách nahradí euro. V roce 2004, když Česká republika vstupovala do Evropské unie, se země zavázala, že evropskou měnu jednou přijme. Kdy? A rozhodnou o tom lidé v referendu? Také to bude jedním z témat speciálu ČT24.

Česká koruna tématem Událostí (zdroj: ČT24)
Vydáno pod