Riga - Lotyšsko má za sebou náročné roky. Během nedávné globální hospodářské krize dostala země tvrdý úder. Nezaměstnanost vyskočila přes 20 procent a ze země byl kandidát na státní bankrot. Teď vláda splatila dluhy, hospodářství roste a země se rozhodla vstoupit do eurozóny. Ekonomové to doporučují. Lidé mají však zatím strach. Do spolku zemí platících stejnou měnou by se mělo zařadit v roce 2014 a stalo by se tak jeho 18. členem. Právě dnes by země měla podat přihlášku o zařazení do členství.
Lotyšsko krůček od eurozóny - lidé se bojí, firmy jsou pro
Lotyšské firmy v euru problém nevidí, běžní lidé nadšení nejsou
- „Dvě třetiny našeho obratu jsou v eurech. Rádi bychom v něm měli i ten zbytek. Je lepší být na společné lodi, i když nejede vždycky přímo, ale můžete její kurz ovlivnit. Jinak stojíte stranou a jen přihlížíte,“ tvrdí Gatis Kepitis, manažer pro rozvoj z Latvijas Finnieris - firmy, která zpracovává březové dřevo.
- „Zbavili bychom se byrokracie a nákladů na účetnictví v naší měně, stejně jako ve smlouvách s partnery,“ říká Valters Kaže, obchodní ředitel Latvijas Balzams - výrobce alkoholu.
Jenže běžní Lotyši tohle nadšení nesdílejí. Někteří v něm dokonce vidí ztělesnění zla. Před parlamentem se tak pravidelně scházejí důchodci, anarchisté i národovci. Euro považují za zradu národních zájmů a po vládě chtějí referendum. Odpor proti euru je v Lotyšsku silný. Chce ho jen 8 procent obyvatel. Dalších 42 procent by raději počkalo, 41 procent je pak dokonce zásadně proti. „Jsme proti euru, protože dobrá vláda se své měny nevzdá,“ konstatovala lotyšská demonstrantka.
Lidé se mimo jiné obávají vyšších cen. Vláda si ale stojí za svým. Tvrdí, že ekonomika země už na euru dávno stojí. Firmy v něm obchodují, lidé berou hypotéky, drží úspory. Odpor Lotyšů mladý premiér chápe, ustupovat ovšem nechce.
GALERIE
Eura autor: Vladimír Šimíček, zdroj: ISIFA/SME
Pravidla z Maastrichtu budou pravděpodobně splněna
„Zdá se, že Lotyšsko je na cestě ke splnění všech maastrichtských kritérií, i když u dvou kritérií, a sice inflace a úrokových sazeb, panují nejistoty. Jejich referenční hodnoty ještě nebyly stanoveny,“ potvrdil MMF.
Růst ekonomiky 3,7 procenta
MMF výhled růstu lotyšské ekonomiky mírně zlepšil, obává se však dopadů snížení dávek pro chudé. Lotyšsko totiž patří mezi země, kde ve srovnání s průměrem EU ve společnosti převládá podíl lidí s nízkými příjmy.
„Jejich ekonomika zase roste, zaměřili se na kořeny krize v roce 2008 a zvolili ekonomickou politiku, která tyto problémy vyřešila,“ potvrdil David Moore, zástupce MMF v Lotyšsku.
Měnový fond v roce 2008 spolufinancoval úvěr 7,5 miliardy eur (asi 192,8 miliardy korun), který Lotyšsku poskytl spolu s Evropskou unií. Lotyšsko patří mezi ty evropské země, které dopady globální finanční krize pocítily nejvíc. Země se už ale zotavila a loni v prosinci všechny závazky vůči věřitelům vyrovnala.
„Lotyšská ekonomika je v tuto chvíli v překvapivě výborné kondici. Zaznamenává jeden z nejsilnějších růstů v celé Evropské unii a vedle toho má nízkou inflaci a úrokové sazby. Jediné, co může být trochu zpochybňováno, je inflační kritérium a jeho udržitelnost v dlouhém horizontu,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Vstup do eurozóny jako další odpoutání se od bývalého Sovětského svazu
„Podobně jako Estonsko považuje Lotyšsko euro, eurozónu a celou Evropskou unii obecně za základního garanta své politické a ekonomické nezávislosti. Pro ně je to završení dlouholeté snahy odpoutat se od bývalého Sovětského svazu,“ tvrdí Martin Ehl, redaktor Hospodářských novin.
GALERIE
videogallery_305880
Pokud chce členská země EU zavést euro, musí splňovat pět ekonomických kritérií
- stanovené hodnoty rozpočtového deficitu
- stanovené hodnoty míry zadlužení
- stanovené hodnoty dlouhodobých úrokových sazeb
- stabilita měny vůči euru
- míra inflace
Než země euro zavede, musí její měna strávit dva roky v mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je jakási „přípravka“ na euro. V ERM-2 se testuje, zda přechod na novou měnu nebude znamenat pro ekonomiku šok.
Lotyši mají za sebou náročné roky. Během nedávné globální hospodářské krize dostala země tvrdý úder. Nezaměstnanost vyskočila přes 20 procent a z Lotyšska byl kandidát na státní bankrot. Lidé vyšli do ulic a doteď si krizi pamatují. Teď vláda splatila dluhy a hospodářství země roste. Ekonomové euro doporučují. Premiér Dombrovskis už přihlášku do eurozóny protlačil parlamentem. Lidem se snaží jeho výhody vysvětlovat.
Eurozóna má v současné době 17 členů, jako poslední v lednu 2011 do ní vstoupilo Estonsko. Kromě Velké Británie a Dánska, které si vyjednaly trvalou výjimku, by euro měli zavést všichni členové Evropské unie, tedy i Česká republika. Dokdy tak musejí učinit, ale nikde stanoveno není.
Lotyšsko
Na vstup do eurozóny se chystá i Litva, zatím ale nezkrotila inflaci
Z trojice pobaltských zemí se chystá na vstup do eurozóny i Litva, jejíž centrální banka na konci minulého týdne uvedla, že země je schopna podmínky vstupu splnit v roce 2015. Jako problém se teď jeví požadavek snížit inflaci na stanovenou úroveň. Litva se o vstup do eurozóny snažila už před více než šesti lety, její žádost ale byla právě kvůli vysoké inflaci tehdy zamítnuta. „Počítáme s časovým oknem, během kterého lze inflační kritérium splnit,“ řekl bez bližších podrobností guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas.
Hlavní ekonom finančního ústavu Swedbank Nerijus Maciulis
„Loni měli inflaci 3,1 procenta a požadavek byl 2,8 procenta. Ten rozdíl tam letos patrně zůstane, protože se zvyšují minimální mzdy a rostou také ceny elektřiny a pohonných hmot. Pravděpodobnost, že se jim podaří inflační kritérium splnit, aniž by přijali opatření ke stabilizaci cen, je velmi nízká.“
Litva si nedávno prošla podobnými těžkostmi jako Lotyšsko, i když krize tam nebyla tak silná. Bývalá středopravicová vláda byla nucena sáhnout k nepopulárním úsporným opatřením, která nezůstala bez odezvy. Loňské volby přinesly změnu vlády, která je levicovější.