Hypermarkety: Letos se vrhneme na regionální produkty

Praha – Milovníci farmářských trhů a regionálních potravin mohou začít nakupovat v hypermarketech – právě na místní speciality se letos chtějí obchodní řetězce zaměřit. Slibují, že počet dodavatelů z regionů navýší o desítky procent. Nechtějí tím ale jen uspokojit rostoucí hlad zákazníků po domácí kvalitě. Rády by se také vymanily ze smrtící spirály slevových akcí.

Zájem Čechů o domácí potraviny stále roste – podle průzkumu Svazu obchodu a cestovního ruchu tvoří v tuzemských řetězcích podíl domácích potravin v průměru 60 až 70 procent.

„České potraviny táhnou čím dál víc a já jsem rád, že se naši zákazníci 'probudili'. Už se ptají, jestli je to zboží z Česka. Ona ta negativní reklama z Polska docela funguje,“ pochvaloval si na maloobchodní konferenci Retail Summit 2013 prezident svazu Zdeněk Juračka, který je zároveň šéfem řetězce COOP. Narážel tak na několik případů z poslední doby, kdy obchody musely stahovat nekvalitní potraviny původem z Polska.

Češi se podle Juračky přesvědčili o tom, že tuzemské potraviny jsou kvalitní a bezpečné. „Ty potraviny jsou stoprocentně poživatelné. U nás na trhu, já si nepamatuju, že by se vyskytl nějaký malér, jaké se týkají polských potravin. Jsem rád, že si zákazník začíná uvědomovat, že když bude konzumovat české výrobky, podporuje tento stát, protože budou fungovat tuzemští potravináři,“ dodal Juračka.

Přitáhnou nové zákazníky?

A tuzemské maloobchodní řetězce mají s místními výrobci velké plány – chtějí zvýšit podíl regionálních potravin ve své nabídce. „Budou to desítky dalších regionálních dodavatelů, o které se budeme snažit. Je to cesta, jak přinést zákazníkovi něco nového,“ říká generální ředitel SPAR Martin Ditmar. Šance se tak otevírá malým farmářům – ti dosud spoléhali hlavně sami na sebe, případně na farmářské trhy.

Reportáž Zuzany Luňákové (zdroj: ČT24)

Rozšíření sortimentu o místní produkty může podle Juračky pomoci i marketingově, například tím, že přitáhne nové zákazníky. Obchodníci ale mají ještě jeden důvod – rádi by se díky regionálním potravinám vymanili z nemilosrdného diktátu letáků a slevových akcí, v nichž se dnes prodává až padesát procent zboží. Za lokální kvalitu jsou totiž zákazníci ochotní si připlatit.

Přitom je třeba mít na paměti, že samotný název potraviny, který obsahuje jméno nějakého regionu, ještě nemusí znamenat místní původ. Třeba sýr s názvem Blaník se vyrábí v Polsku, stejně jako Tatranský bačovský sýr.

SKONČILY DOTACE, ROZMACH EKOFAREM SE ZASTAVIL

Zatímco dříve rostly v Česku ekofarmy jako houby po dešti (ročně jich přibývalo o desítky procent), loni tento rozmach výrazně zpomalil. Ke konci roku ministerstvo zemědělství evidovalo 3 394 ekofarem, což bylo pouze o 14 více než předloni.

Výrazné snížení počtu nových ekofarem souvisí podle resortu zemědělství s tím, že kvůli vyčerpání peněz byly zastaveny dotace pro nové ekologicky hospodařící zemědělce a nebudou vypláceny ani letos. Lze proto očekávat, že počet nových ekofarem se výrazně nezvýší ani v příštích letech – státní podpora byla hlavním důvodem, proč farmáři na ekologické zemědělství přecházeli.

V současné době obdělávají čeští ekologičtí zemědělci 11,46 procenta veškeré zemědělské půdy v zemi. Podíl biozemědělství na půdě je v Česku jeden z nejvyšších v Evropě.

Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválila vláda, má vzrůst podíl ekologického zemědělství do roku 2015 na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami by měl z necelého jednoho procenta stoupnout na trojnásobek.