Němci kritizují Lex Google

Berlín - Novela zákona, který nařizuje provozovatelům internetových vyhledávačů a zpravodajských agregátorů platit vydavatelstvím za zveřejňování jejich zpráv, vyvolala v Německu převážně kritiku. Norma přezdívaná Lex Google nakonec umožňuje bezplatně zpřístupňovat jen malé ukázky textů, aniž by ovšem definovala jejich rozsah. Jenže to podle odborníků i vydavatelů vytvoří právní nejistotu a podle komentátorů se zákon zcela míjí se svým původním záměrem.

Dlouho diskutovanou úpravu nakonec v pátek odsouhlasili němečtí poslanci. Nyní s ní ještě musí souhlasit horní parlamentní komora, Spolková rada. Původní návrh vlády požadoval, aby webové vyhledávače a agregátory platily za jakoukoli ukázku článku (takzvaný snippet) nebo video, které zveřejní na svých stránkách. Nedotčeno mělo zůstat jen uvádění linků na originální text či reportáž.

Cílem opatření je zlepšením právní ochrany internetové žurnalistiky, argumentuje vládní středopravá koalice. Po jeho zavedení už dlouho volaly německé mediální domy v čele s vlivným koncernem Axel Springer, které si od něj slibovaly získání podílu na ziscích internetových vyhledávačů, jako je zejména světová jednička na tomto poli Google. Ti záměr naopak dlouhodobě kritizují.

Obdoba množství většího než malého

Proto zákonodárci předlohu nakonec zmírnili a povolili bezplatné zveřejňování „jednotlivých slov a velmi malých textových úryvků“. Podle německého experta na autorské právo Igora Barabashe to ale povede jen k právní nejistotě, protože soudům bude trvat roky, než definují, co přesně znamenají „velmi malé textové úryvky“.

Práce
Zdroj: ČT24/ISIFA/CandyBox Images

„Nikdo neví, co tento termín znamená a kde leží hranice mezi tím, kdy jsou 'velmi malé textové úryvky' legální a když už budou spadat pod novou regulaci,“ tvrdí Barabash. Považuje přitom za nepravděpodobné, že by horní komora parlamentu normu neschválila.

Proti změně v zákoně se postavil i Spolkový svaz novinových vydavatelství, který si od něj sliboval jasné definování právní pozice nakladatelství. Připustil nicméně, že i tato úprava je lepší než žádná. Ohradila se proti ní rovněž střechová organizace německého IT sektoru BITKOM.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ve svém komentáři uvedl, že "z Lex Google se stal Lex Zhola nic„, a internetového giganta označil za skutečného vítěze sporů o konečnou podobu normy. Podobně záležitost komentuje berlínský list Der Tagesspiegel, podle něhož “z Lex Google nebude nic".

Přitom samotný Google si finální verzi zákona vykládá tak, že se nijak nedotkne jeho současných služeb uživatelům. „Domníváme se, že výsledky hledání na internetu budou i v budoucnu možné ve stávající formě,“ prohlásil mluvčí Googlu.

Vydáno pod