Brusel - Představitelé Evropské unie chtějí dát akcionářům možnost více ovlivňovat platy manažerů veřejných firem. Inspirovali se nedávným referendem ve Švýcarsku. Tam voliči schválili, aby akcionáři veřejně obchodovaných firem mohli vetovat návrh manažerských platů a případně zabránit výplatě takzvaných zlatých padáků - tedy vysokého odstupného pro ředitele, kteří firmu nevedli dobře. V únoru už zákonodárci EU prosadili jednu z nejpřísnějších regulací platů manažerů bank.
Akcionáři by mohli v budoucnu „sahat“ manažerům na výši platu
„Jsem zastáncem toho, aby měli akcionáři větší zodpovědnost při stanovování výše platů,“ řekl komisař EU pro vnitřní trh a služby Michel Barnier. Do jeho kompetence spadá i regulace platů manažerů. „Pracuji na legislativě EU, která dá akcionářům zákonnou možnost k výši odměňování se vyjadřovat,“ dodal. Barnierův mluvčí řekl, že návrh příslušné legislativy bude předložen ještě letos.
Evropským činitelům hraje do karet úspěšné tažení proti šéfům bank a jejich vysokým prémiím, které se už dříve staly častým terčem kritiky.
Eura
Až příliš velkou štědrost při odměňování vrcholových manažerů teď v Evropě kritizuje více zemí. Nová pravidla regulace, která si minulý víkend schválili Švýcaři, patří k nejpřísnějším na světě. Brusel teď pracuje na podobném návrhu, který by měl platit ve všech 27 členských zemích Evropské unie. Současná regulace pamatuje hlavně na výši odměn a jejich omezení.
Zřejmě od příštího roku by také mělo platit, že bankéři nebudou moci dostávat vyšší odměnu, než kolik činí jejich základní plat. Třeba pro Británii jde ale o citlivé téma, protože Londýn je největším finančním centrem v Evropské unii. Omezení odměn odmítla britská vláda i velká část médií s tím, že povede k odchodu bank ze City. Proti vysokým bonusům jsou i Nizozemci.
Podle řady expertů navíc finanční sektor na omezování odměn odpoví vypracováním ještě složitějších struktur odměn, které vesměs zachovají jejich původní výši, jako se to stalo po posledním pokusu EU o omezení prémií. V opačném případě by musely mezinárodně působící banky z EU odejít, protože by přestaly být globálně konkurenceschopné.
Šéfové bank a úspěšní makléři vzbudili u veřejnosti vlnu nevole, když se ukázalo, že řada z nich dostávala vysoké odměny v době, kdy jejich banky byly na pokraji kolapsu a vlády je musely zachraňovat penězi daňových poplatníků.