„Parazitující“ živnostník versus zaměstnanec: Kdo kolik zaplatí?

Praha – Víkendový výrok stínového ministra financí Jana Mládka (ČSSD), že živnostníci parazitují na zaměstnancích, spustil lavinu silných výroků. Internetové diskuze i sociální sítě jsou plné výčitek, kdo na koho doplácí. Mládek se dnes za svůj výrok omluvil, na zvýhodnění živnostíků ale dříve upozorňoval i ministr financí Miroslav Kalousek - v Česku je prý ve srovnání se světem nadstandardní.

V Německu nebo Rakousku odvádějí živnostníci ze svého příjmu mnohem vyšší dávky, upozorňovali na tiskové konfrenci sociální demokraté. U nás jsou podmínky nastaveny výhodněji pro podnikatele: zatímco průměrný zaměstnanec odvede spolu se zaměstnavatelem na pojištění přes deset tisíc měsíčně, u průměrného živnostníka je to něco přes tři a půl tisíce. Proto chce ČSSD např. snížit výdajové paušály.

Tento nepoměr je pak ještě lépe vidět, pokud srovnáme příjmy státu: na dani z příjmu stát loni od zaměstnanců vybral skoro 82 miliard korun, zatímco od živnostníků necelé dvě miliardy. Také na zdravotním, resp. sociálním pojištění odvedou zaměstnanci dvojnásobek, resp. trojnásobek, upozorňoval Mládek.

Obecně platí, že je všude daňové zatížení u živnostníků nižší než u zaměstnanců. Důsledkem toho ovšem je, že pak mají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok na nižší důchod. U zaměstnanců totiž stát do systému sociálního pojištění dostává zaplaceno dvakrát – od zaměstnance a ještě vyšší částku u zaměstnavatele, to samé platí u zdravotního pojištění. Pokud tedy zaměstnanec bere hrubou mzdu 20 tisíc korun měsíčně, na sociálním a zdravotním pojištění zaplatí z výplaty 2200 korun měsíčně, ovšem zaměstnavatel dalších 6800 Kč. 

04.01.2013 U
Zdroj: ČT24

Oproti tomu živnostníci si od svého ročního příjmu mohou odečíst výdajový paušál (až 80 % nákladů), tím pádem pak platí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění z mnohem nižší částky. Když zůstaneme u měsíčního příjmu 20 tisíc korun a budeme počítat běžnější 60% paušál, tak by OSVČ na sociálním pojištění ročně zaplatila 11 680 korun - minimální výše pojistného je však 22 680 korun ročně.

Také u daní z příjmu platí zaměstnanci více než živnostníci. Zaměstnanci totiž platí daň ze superhrubé mzdy, která je ještě vyšší než hrubý měsíční příjem. Oproti tomu OSVČ si může uplatnit daňový paušál; obě skupiny pak můžou uplatnit některé slevy.

Daňové slevy:

Sleva na dítě – pokud dítě žije v jedné domácnosti a chodí do školy nebo studuje např. vysokou školu (platí do věku 26 let), může živnostník uplatit roční slevu na dani ve výši 11 604 korun. Sleva se uplatňuje i na každé další dítě. Pokud je dítě zdravotně postižené, je sleva dvojnásobná.

Sleva na manželku/manžela – pokud spolu žijí v jedné domácnosti a roční příjem jednoho z nich nepřesáhl 68 tisíc korun, může ten druhý uplatnit slevu na dani ve výši 24 840 korun.

Sleva na studenta – Studenti, kteří studují prezenčně vysokou školu, mohou ročně odečítat z daně 4 020 korun. Tato sleva platí do věku 26 let (u doktorandského studia do 28 let).

Kromě toho si mohou živnostníci, ale také zaměstnanci snížit základ daně (např. za životní nebo penzijní pojištění, úroky z hypoték).

Nižší odvody, ale také nižší důchod

Živnostníci tedy sice odvádějí státu méně, zároveň ale mají nárok na mnohem menší důchod od státu. Pro porovnání, výše zmíněný živnostník s měsíčním platem 20 tisíc korun by ve stáří pobíral zhruba šestitisícový důchod, ovšem zaměstnanec s 20tisícovým platem má nárok na dvojnásobek. Ostatně před nízkými důchody pro živnostníky varoval na sjezdu ČSSD i Mládek: „Takže my to vlastně uděláme v jejich zájmu,“ dodal.

U některých živnostníků totiž hrozí, že budou ve stáří pobírat jen minimální důchod, protože do systému sociálního pojištění odvedli málo peněz. OSVČ ale mohou pojištění dobrovolně doplatit.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Capital Pictures

Kromě sociálního pojištění odvádějí živnostníci z příjmu ještě povinné zdravotní pojištění – to se počítá ze stejného základu jako sociální pojištění, tvoří ale jen 13,5 procenta. (Minimální roční výše je pak 20 976 korun). Vedle toho si mohou OSVČ ještě dobrovolně přispívat na nemocenské pojištění – to si ale podle údajů České správy sociálního zabezpečení platí zhruba jen desetina podnikatelů. Živnostníci totiž mají na rozdíl od zaměstnanců nárok na nemocenskou až od 22. dne nemoci, první tři týdny si platí sami.

Od nového roku některé podstatné změny

Od nového roku zpřísnil podmínky pro živnostníky daňový balíček Nečasovy vlády. Nově už není možné zároveň uplatit výdajový paušál spolu se slevou na dítě nebo manželku. U některých druhů podnikání (např. lékaři, advokáti) navíc omezil maximální výši paušálu na 800 tisíc korun. I přesto ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v lednových Otázkách Václava Moravce uvedl, že je u nás zvýhodnění živnostníků vůči zaměstnancům z celosvětového hlediska nadstandardní. Tento nepoměr prý považuje za dlouhodobě neudržitelný i neobhajitelný. 

Kalousek už dříve navrhoval zpřísnit výdajové paušály, ty jsou totiž u některých druhů povolání nastaveny poměrně benevolentně. „Smysl paušálů je ten, aby maximálně kopírovaly náklady, které daný živnostník má a odepisuje si je ze základů daně. Situace v ČR je naprosto ojedinělá, tady paušály nekopírují, ale daleko přesahují náklady,“ kritizoval ministr financí. Proti tomuto plánu se ale postavila ODS a Kalousek v lednu prohlásil, že už změny do voleb navrhovat nebude. V této souvislosti je paradoxní, že ČSSD kritizuje výši výdajových paušálů, přitom to byla vláda Jiřího Paroubka, která současné sazby zavedla.    

Živnostník může vykazovat skutečné náklady – musí ovšem schraňovat veškeré doklady (např. účtenky za nákup nafty). Mnohem jednodušší je proto uplatnit výdajový paušál, který tvoří určitou část příjmů (např. 60 procent).

  • Sazba 80 procent – příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslné živnosti
  • Sazba 60 procent – příjmy ze živností (kromě živností řemeslných)
  • Sazba 40 procent – příjmy ze svobodných povolání (nepotřebujete k nim živnostenský list), příjmy z autorských práv nebo z jiného povolání dle zvláštních předpisů (do této sazby patří např. znalci, tlumočníci, spisovatelé, sportovci, advokáti, novináři)
  • Sazba 30 procent – příjmy z pronájmu, kdy je pronájem podnikání a nikoli příležitostná činnost.

Počet podnikatelů, kteří si samostatnou výdělečnou činností opravdu vydělávají, se v posledních letech pohybuje kolem jednoho milionu. Ze statistik vyplývá, že je Česko pro drobné živnostníky rájem – v žádném jiném státě EU nemají na ekonomiku takový vliv jako u nás. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, jsou u nás největším zaměstnavatelem a tvoří více než 95 procent všech podniků.