Praha - Sociální demokraté si chtějí posvítit na výdajové paušály, podle stínového ministra financí Jana Mládka (ČSSD) totiž živnostníci odvádějí státu ve srovnání se zaměstnanci příliš málo peněz. Přitom výrazné zvýšení paušálů v roce 2005 prosadila sociálnědemokratická vláda Jiřího Paroubka, ve které jako ministr financí působil současný šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. A Mládek? Ten v té době seděl v rozpočtovém výboru, který ve sněmovně prosadil ještě benevolentnější návrh. Mimochodem ve stejném výboru byl i další z pozdějších kritiků paušálů - současný ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Mládek kritizuje vysoké paušály, přitom pro ně sám hlasoval
Výdajové paušály usnadňují podnikatelům placení daní – ti si totiž nemusí schovávat všechny doklady a pro výpočet daně stačí znát celkové příjmy. Pokud má tedy někdo celkový roční příjem 200 tisíc korun a uplatní si 60procentní paušál, tak mu vyjdou roční náklady ve výši 120 tisíc korun. Z toho je vidět, že čím vyšší je sazba, tím nižší nižší daně nebo pojištění potom živnostníci platí.
S paušály zamával Sobotka v roce 2005
Až do roku 2005 byly sazby poměrně nízké – nejvyšší byla pro zemědělce (50 procent), pro příjmy z autorských honorářů platila 30procentní sazba a živnostníci, notáři, daňoví poradci, lékaři, umělci, sportovci, znalci, tlumočníci apod. mohli využívat 25procentní paušál. Tyto nízké sazby však nebyly u podnikatelů příliš populární, výdajové paušály v té době využívala jen asi pětina drobných živnostníků.
Ministerstvo financí se je proto v roce 2005 rozhodlo výrazně zvýhodnit – v té době resortu šéfoval staronový šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Ten poslal do vlády návrh, který pro živnostníky zvyšoval paušál na 50 procent. Tehdejší šéf koaličních lidovců Miroslav Kalousek navrhoval pro zemědělce ještě vyšší sazbu. Ve sněmovně nakonec členové rozpočtového výboru prosadili variantu, která paušály zvýšila na 30–80 procent v závislosti na druhu podnikání. Pro tento návrh zvedl ruku i tehdejší poslanec Jan Mládek.
Změny paušálů v roce 2005:
- zemědělci – z 50 % se zvýšil na 80 %
- řemeslné živnosti – z 25 % se zvýšil na 60 %
- ostatní živnosti – z 25 % se zvýšil na 50%
- svobodná povolání – z 30 % se zvýšil na 40 %
- příjmy z pronájmu – z 25 % se zvýšil na 30 %
Tato struktura paušálů vydržela s drobnými změnami až do dneška, kromě ČSSD ji podpořila i ODS. Ta sice ve sněmovně navrhovala sazby 50 a 65 procent, tyto pozměňovací návrhy ale neprošly. „Po zavedení nových výdajových paušálů počítáme s nárůstem počtu podnikatelů, kteří využijí možnosti paušálního uplatnění výdajů, o 185 tisíc,“ obhajoval předlohu Sobotka. Paušály v té době využívala asi pětina z celkového počtu 1,2 milionu poplatníků.
Sněmovna: daně budou nižší (zdroj: ČT24)
Další zvýšení zařídil Doktorův přílepek, prošel díky ODS a ČSSD
V této podobě vydržely paušály až do roku 2009, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Poslanec ODS Martin Doktor pak navrhl přílepek zákona o povinném značení lihu, který zvyšoval paušály u některých živnostníků. Ministr financí Eduard Janota sice s návrhem nesouhlasil, ve sněmovně ovšem hladce prošel, když pro něj hlasovalo mimo jiné 33 občanských a 25 sociálních demokratů.
„Chceme snížit náklady na podnikání, zjednodušit ho, a zlepšit tak schopnost řemeslníků a živnostníků ustát důsledky krize,“ obhajoval zvýšení paušálů Doktor. Naopak Eduard Janota upozorňoval, že by přijetí návrhu přišlo státní rozpočet na dvě miliardy ročně.
Podle tohoto návrhu se u řemeslných živností sazba ze 60 procent zvýšila na 80 procent, u neřemeslných živností i svobodných povolání platila 60procentní sazba a příjmy z pronájmu zůstaly na 30 procentech. V následujícím roce se pak sazba u svobodných povolání vrátila zpátky na 40 procent.
Navýšení výdajových paušálů pro živnostníky (zdroj: ČT24)
Kalousek chtěl situaci změnit, Nečas se postavil proti
Ovšem už v roce 2010 navrhovalo ministerstvo financí výdajové paušály snížit, jelikož prý byly pro podnikatele příliš výhodné. Ministr financí Miroslav Kalousek měl pro koaliční jednání připraveny dva návrhy, které počítaly s poklesem sazeb. Premiér Nečas pak ale kategoricky prohlásil, že se paušály snižovat nebudou, jelikož by to zvýšilo daně pro podnikatele. Spor mezi Kalouskem a Nečasem o paušálech pokračoval i loni – nakonec se koalice shodla na tom, že pro rok 2013 zůstanou zachovány stejné sazby, k určitému omezení ale došlo.
- „Výši paušálů, o které mluví pan ministr financí Kalousek a která odpovídá roku 2005, zavedl (Kalousek) s Bohuslavem Sobotkou (předseda ČSSD). Pokud se chce vrátit k výši paušálu z roku 2005, bude tak muset opět učinit s Bohuslavem Sobotkou, nikoli s Petrem Nečasem,“ uvedl loni v lednu Nečas pro Týden.cz.
Ten, kdo bude chtít i nadále uplatňovat paušály, už totiž zároveň nemůže uplatňovat slevy na dani (např. na manželku či dítě) ani daňové bonusy. U některých druhů povolání (např. lékaři nebo advokáti) je pak nově stanoven strop 800 tisíc korun, kdo má vyšší příjmy, tak paušál uplatnit nemůže.
Stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD) na víkendovém sjezdu upozorňoval na nepoměr mezi tím, kolik státu odvedou zaměstnanci a drobní živnostníci. U daně z příjmu prý průměrný zaměstnanec ročně odvede přes 23 tisíc korun, zatímco živnostník jen 1 789 korun. Také u sociálního a zdravotního pojištění odvádějí zaměstnanci mnohem víc. Uvnitř sociální demokracie se proto uvažuje o snížení základního paušálu na 40 procent a zavedení ročního limitu milion korun, do kterého je možné paušál využít. Jak by se případně měnily odvody na sociální a zdravotní pojištění, by mělo být jasné do prázdnin.