Nikósie/Moskva – Divoké vášně může na středomořském ostrově vzbudit zpráva, se kterou přišel německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Podle jeho zdrojů si v týdnu před víkendovým rozhodnutím o jednorázovém zdanění vkladů v kyperských bankách hlavně členové tamní vlády a lidé z jejího okolí poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard korun). Kyperská vláda mezitím jedná s Ruskem, od kterého žádá prodloužení a zlevnění dřívějšího úvěru ve výši 2,5 miliardy eur (64 miliard korun). K dohodě zatím nedošlo.
Před zdaněním vkladů si kyperští politici ulili peníze do zahraničí
Německý server se odvolává na italskou tiskovou agenturu Ansamed a kyperská média. Nejmenované zdroje údajně uvedly, že tito politici byli o připravovaném zdanění bankovních vkladů informováni předem. Ze stovek kont tak prý během minulého týdne zmizelo do zahraničí na 4,5 miliardy eur. Po oznámení tohoto opatření bylo podle odhadů šéfa kyperské centrální banky do ciziny převedeno asi deset procent všech vkladů v bankovních domech na středomořském ostrově.
Kyperský ministr financí Michalis Sarris se se svým ruským protějškem na úvěrové smlouvě zatím nedohodl. Ministr ale připustil, že v Rusku zůstává, aby dál usiloval o dohodu, která by zmírnila situaci země stojící na prahu bankrotu. „Nepadly žádné nabídky, nic konkrétního. Jsme spokojeni s dobrým začátkem,“ konstatoval po jednání s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem. Kypr rovněž nedávno požádal Rusko o úvěr dalších pěti miliard eur, k této žádosti se ale Moskva zatím nevyjádřila.
Vladimir Žirinovskij, šéf ruské Liberálně-demokratické strany:
„Samozřejmě bychom měli ochraňovat vlastní občany. Ale chceme to dělat tím, že jim vytvoříme dobré podmínky ve vlastní zemi. A ne že přebereme problémy Kypru na sebe. To je to, co sama Evropská unie nechce.“
Sarris chtěl podle řeckých médií nabídnout Rusku dvě největší kyperské komerční banky Bank of Cyprus a Laiki Bank za symbolické jedno euro. Prodej bank je jednou z cest, jak zachránit instituce, které nutně potřebují miliardy eur na rekapitalizaci a na jejichž sanaci ze státního rozpočtu Kypr nemá.
Podle novináře Jana Macháčka je však na pováženou, že se členská země EU dostala do takové situace, kdy si hodlá půjčit peníze od země typu Rusko, která má své velmocenské zájmy. „Kypr je součástí Evropské unie a o pomoc by měl primárně žádat evropské orgány,“ zdůraznil. „Představme si třeba, že by se ve Spojených státech stát Minnesota rozhodl požádat o pomoc Čínu. Je to velice ožehává věc,“ poznamenal komentátor časopisu Respekt.
Michal Sýkora, MPM Invest
"Přesto nad celou měnovou unií visí varovný prst. Žádné ujištění neznamená, že stejný postup nebude později aplikován ve Španělsku nebo Itálii. Tyto země by se ale už bez zdanění vkladů zřejmě neobešly. Vystoupení z měnové unie je možná jediným možným krokem. Dopad na důvěru v banky a jednotnou měnovou unii je ale zásadní."
GALERIE
videogallery_319198
Kypru hrozí finanční chaos a státní bankrot, protože v úterý jeho parlament odmítl plán jednorázového zdanění vkladů u bank. Ten byl podmínkou k tomu, aby země získala od eurozóny finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard korun). Nyní země hledá další způsoby, jak získat peníze. „V centrální bance diskutuje tým expertů z každé politické strany plán B. Jednají o financování země a o tom, jak snížit dluh,“ podotkl mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides. Pomoc nabídla třeba kyperská ortodoxní církev. Ta je mimo jiné hlavním akcionářem třetí největší banky.
ECB kyperským bankám nepomůže
ECB v úterý potvrdila závazek poskytovat i nadále bankám v eurozóně potřebné finance, a to podle platných pravidel. „Nepohrozili jsme (odstřižením likvidity), ale jen jsme poukázali na skutečnost, že můžeme dodávat nouzovou likviditu pouze solventním bankám a na to, že solventnost kyperských bank nelze předpokládat, jestliže se v brzké době nedohodne program pomoci, který umožní rychlou rekapitalizaci bankovního sektoru,“ prohlásil člen užšího vedení ECB Jörg Asmussen v rozhovoru s německým listem Die Zeit.
ECB
Podle britské BBC Kypr potopily dva propojené faktory - zhoršující se vládní finance a stále více problémové banky. Kyperské finanční ústavy během „dobrých let“ hodně půjčovaly, mimo jiné i do Řecka, zároveň prudce rostl trh s nemovitostmi. A prudce rostly i banky. V roce 2007 jejich celková aktiva - zahrnující poskytnuté půjčky - odpovídala 835 procentům hrubého domácího produktu země.
Část z nich připadala na zahraniční banky, samotné kyperské banky ale například jen řeckým klientům poskytly půjčky ve výši 160 procent hrubého národního produktu Kypru. Polovinu peněz, které si vypůjčila řecká vláda, jí pak loni odpustily jako součást mezinárodní snahy pomoci problémovému Řecku. „Řecku to možná pomohlo, kyperské banky to ale poškodilo,“ podotkla BBC.
Jan Macháček, komentátor Respektu:
„Na příkladu Kypru se ukazuje, že eurozóna není plnohodnotná měnová unie se vším všudy, jak existuje jinde ve světě. Sahat na peníze drobných vkladatelů bez varování je skutečně nepřijatelné a v normální měnové unii by to možné nebylo.“
Jednorázové zdanění vkladů pro Kypr znamená způsob, jak omezit pomoc eurozóny, a tak i nového zadlužení tamní vlády. Podle BBC ale tento krok téměř nepochybně měl i politický podtext. Eurozónu znepokojuje možné praní ruských peněz na Kypru a přítomnost velkého množství ruských vkladů v tamních bankách. Eurozóna, zejména Němci, tak nechtěli zachraňovat ruské peníze z peněz evropských daňových poplatníků.
Je pomoc Kypru opravdu ruským státním zájmem?
Rusku se záchranný plán přirozeně příliš nelíbil. Jeho prosazení by totiž znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Macháček přesto pochybuje, že by si Moskva troufla prezentovat finanční pomoc Kypru jako státní zájem Ruska. Na středomořském ostrově totiž podle něj často končí „polooficiální finance“. „Jsou často daňové úniky, možná tam mají peníze i ruští státní úředníci,“ spekuluje Macháček.
Kypr si nemůže dovolit poskytnout bankám kapitál, který potřebují, jednoduše proto, že na to nemá dost peněz. Vládní pokladnu oslabil ekonomický pokles doma i v eurozóně. Země si navíc vzhledem k nedůvěře finančních trhů prakticky nemůže ani půjčovat.
Kypru dojdou peníze 3. června, kdy musí splatit dluh 1,4 miliardy eur. Řešení ale musí přijít mnohem dříve. Kyperské banky nemohou zůstat uzavřené dlouho, zároveň se ale podle think tanku Open Europe nemohou otevřít před vyřešením situace, protože by lidé téměř určitě začali překotně vybírat peníze. Open Europe očekává, že řešení bude nutné najít do začátku příštího týdne. V opačném případě by nedostatek likvidity a ekonomické aktivity mohl začít vážně poškozovat kyperskou ekonomiku.
Kypr
Kyperské banky dnes zůstávají uzavřeny třetí den. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.