Čínský prezident si podal ruku s Putinem, na světě jsou obchodní dohody

Peking/Moskva - Hned první den návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě přinesl významné obchodní dohody. Čínská energergetická společnost CNPC uzavřela smlouvy s ruskou ropnou společností Rossněfť o zvýšených dodávkách ropy a kromě toho se domluvila s plynárenským gigantem Gazpromem, že do konce roku uzavřou dlouho očekávaný kontrakt na dodávky ruského plynu do Číny.

Si před odjezdem do Moskvy zdůraznil, že Rusko je „nejdůležitějším strategickým partnerem“ Číny. Podle západních expertů jde však spíše o účelové spojení než o skutečné přátelství. Poukazují například na rychlý ekonomický vzestup Číny, který Rusko sleduje s respektem, ale i se závistí a s nedůvěrou. Nepříjemný je pro Moskvu rostoucí čínský vliv v bývalých sovětských republikách Střední Asie. 

„Můžeme opravdu říci, že je to historická návštěva s pozitivními výsledky,“ komentoval ruský prezident Vladimir Putin dosavadní jednání. Hospodářská témata mají celé návštěvě a rokování Putina se Siem dominovat. Putin už dříve prohlásil, že chce „chytit čínský vítr do plachet ruské ekonomiky“. S čínským prezidentem hodlá jednat o posílení vzájemného obchodu a o ambiciózních plánech na společné využití přírodních zdrojů Sibiře. Stranou nemají zůstat mezinárodní problémy: kromě krize v Sýrii a rostoucích vojenských ambicí Severní Koreje budou státníci hovořit i o kyperské finanční krizi.

Si Ťin-pching a Vladimir Putin
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Uzavření dohody o zvýšení dodávek ruského plynu se během Siovy návštěvy vzhledem k nedořešení některých bodů neočekávalo. Šéf Gazpromu Alexej Miller nicméně oznámil přijetí memoranda, které počítá s tím, že Gazprom a CNPC do konce letošního roku podepíší třicetiletý kontrakt na dodávky, které začnou v roce 2018. Smlouva by podle Millera měla stanovit pevný roční objem dodávek na 38 miliard krychlových metrů s možností zvýšení až na 60 miliard krychlových metrů.

„Si vydal cestou do Moskvy signál Spojeným státům a Evropě o rostoucím významu aliance Pekingu s Moskvou. Majitel největších zásob energetických surovin a jejich největší spotřebitel se chtějí představit jako geopolitická protiváha Spojených států, jejichž asijská strategie Peking znepokojuje,“ napsala agentura Reuters.

Si Ťin-pching a Vladimir Putin
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Připravovaná dohoda o čínském financování ruského plynovodu do Číny zřejmě ještě podepsána nebude. Zato už před prezidentskou návštěvou byla uzavřena smlouva o společném využívání sibiřských uhelných zásob. Hodnota kontraktu je dvě miliardy dolarů.

Rusko očekává, že se Čína bude investičně podílet na hospodářském využití rozlehlé oblasti východní Sibiře, zejména na budování dopravní a telekomunikační infrastruktury. Čínské firmy by se rovněž mohly zapojit do průzkumu ropných a plynových nalezišť na ruském Dálném východě.

Rozhovor s Jiřím Justem (zdroj: ČT24)
Vydáno pod