Peking/Moskva - Hned první den návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě přinesl významné obchodní dohody. Čínská energergetická společnost CNPC uzavřela smlouvy s ruskou ropnou společností Rossněfť o zvýšených dodávkách ropy a kromě toho se domluvila s plynárenským gigantem Gazpromem, že do konce roku uzavřou dlouho očekávaný kontrakt na dodávky ruského plynu do Číny.
Čínský prezident si podal ruku s Putinem, na světě jsou obchodní dohody
Si před odjezdem do Moskvy zdůraznil, že Rusko je „nejdůležitějším strategickým partnerem“ Číny. Podle západních expertů jde však spíše o účelové spojení než o skutečné přátelství. Poukazují například na rychlý ekonomický vzestup Číny, který Rusko sleduje s respektem, ale i se závistí a s nedůvěrou. Nepříjemný je pro Moskvu rostoucí čínský vliv v bývalých sovětských republikách Střední Asie.
„Můžeme opravdu říci, že je to historická návštěva s pozitivními výsledky,“ komentoval ruský prezident Vladimir Putin dosavadní jednání. Hospodářská témata mají celé návštěvě a rokování Putina se Siem dominovat. Putin už dříve prohlásil, že chce „chytit čínský vítr do plachet ruské ekonomiky“. S čínským prezidentem hodlá jednat o posílení vzájemného obchodu a o ambiciózních plánech na společné využití přírodních zdrojů Sibiře. Stranou nemají zůstat mezinárodní problémy: kromě krize v Sýrii a rostoucích vojenských ambicí Severní Koreje budou státníci hovořit i o kyperské finanční krizi.
Uzavření dohody o zvýšení dodávek ruského plynu se během Siovy návštěvy vzhledem k nedořešení některých bodů neočekávalo. Šéf Gazpromu Alexej Miller nicméně oznámil přijetí memoranda, které počítá s tím, že Gazprom a CNPC do konce letošního roku podepíší třicetiletý kontrakt na dodávky, které začnou v roce 2018. Smlouva by podle Millera měla stanovit pevný roční objem dodávek na 38 miliard krychlových metrů s možností zvýšení až na 60 miliard krychlových metrů.
„Si vydal cestou do Moskvy signál Spojeným státům a Evropě o rostoucím významu aliance Pekingu s Moskvou. Majitel největších zásob energetických surovin a jejich největší spotřebitel se chtějí představit jako geopolitická protiváha Spojených států, jejichž asijská strategie Peking znepokojuje,“ napsala agentura Reuters.
Připravovaná dohoda o čínském financování ruského plynovodu do Číny zřejmě ještě podepsána nebude. Zato už před prezidentskou návštěvou byla uzavřena smlouva o společném využívání sibiřských uhelných zásob. Hodnota kontraktu je dvě miliardy dolarů.
Rusko očekává, že se Čína bude investičně podílet na hospodářském využití rozlehlé oblasti východní Sibiře, zejména na budování dopravní a telekomunikační infrastruktury. Čínské firmy by se rovněž mohly zapojit do průzkumu ropných a plynových nalezišť na ruském Dálném východě.