Berlín - Majetek německých domácností je v průměru mnohem nižší než italských nebo španělských. Jejich země se přitom potýkají s vážnými dopady ekonomické krize, zatímco se Německo považuje za tahouna evropského hospodářství. K překvapivému závěru dospěla ve své studii Německá centrální banka. Stojí za tím hlavně fakt, že Němci vlastní výrazně méně nemovitostí než Jihoevropané.
Bundesbanka: Němci jsou mnohem chudší než Italové a Španělé
Podle Bundesbanky dosahuje medián čistého soukromého majetku domácností v Německu 51 400 eur (1,3 milionu korun). Ovšem v sousední Francii je to 113 500 eur (2,9 milionu korun), v Itálii 163 900 eur (4,2 milionu korun) a ve Španělsku, sužovaném obrovskou nezaměstnaností, dokonce 178 300 eur (4,6 milionu korun). Medián lépe odráží rozdělení majetku, protože na rozdíl od průměru udává „hodnotu uprostřed“.
V podobném duchu se neslo i srovnání výše průměrného majetku domácností očištěného o dluhy. Podle této statistiky mají Němci 195 200 eur (pět milionů korun) a Španělé 285 800 eur (7,4 milionu korun).
Bundesbanka
"Většina německých domácností - celostátně je to 73 procent - má 'podprůměrný' čistý majetek… Jak průměr, tak i medián netto majetku v Německu proto leží níže než v ostatních velkých zemích eurozóny, pro které máme srovnatelná data."
Ve Španělsku bydlí ve svém až 83 procent lidí
Důvod podle Bundesbanky tkví ve vlastnictví nemovitostí. Zatímco v Německu má svůj dům nebo byt 44 procent domácností, v Itálii je to přes 68 procent a ve Španělsku téměř 83 procent. Ti, co ve Spolkové republice svou nemovitostí nedisponují, jsou navíc výrazně chudší než majitelé realit.
Velké rozdíly jsou podle Bundesbanky také mezi západem a bývalým socialistickým východem Německa. „Mediánní hodnota čistého majetku vlastníků oddlužených nemovitostí dosahuje v Německu 255 600 eur (6,6 milionu korun). U domácností, které jsou v nájmu, je to jen 10 300 eur (266 000 korun),“ zjistila centrální banka.
Bundesbanka použila pro studii data získaná od téměř 3 600 domácností v letech 2010 a 2011. Informace zahrnovaly údaje o hmotném majetku, bankovních úsporách, příjmech a nárocích vyplývajících ze soukromého důchodového spoření. Podobné průzkumy prováděly centrální banky i v dalších zemích eurozóny, výsledky jich podle Bundesbanky ale zatím zveřejnila jen část.
Vydáno pod