Kypr: Přijdou velcí střadatelé o třetinu vkladů? Rusko projedná změnu půjčky

Brusel - Majitelé účtů u Bank of Cyprus zřejmě přijdou o 30 procent svých vkladů nad 100 tisíc eur (2,6 milionu korun). V případě banky Laiki budou zřejmě ztráty ještě vyšší. Uvedl to v rozhovoru pro irské rádio šéf kyperského parlamentního výboru pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos. Ztráty tak čekají i stovky Rusů - mají v nich mít uloženo 30 miliard eur. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv už dohodu zkritizoval, naopak Německo ji chválí. Ministři financí eurozóny nad ránem schválili záchranný plán, který by měl zabránit bankrotu země. Slíbené peníze z půjčky by na ostrov mohly dorazit už v květnu.

„Podle mě tam (na Kypru) pokračují v rozkrádání nakradeného,“ řekl podle agentury ITAR-TASS ruský premiér Dmitrij Medvěděv na dnešní poradě s vicepremiéry věnované situaci kolem Kypru. „Proto je nutné pochopit, v co se to všechno nakonec obrátí a jaké budou důsledky pro celý mezinárodní finanční a měnový systém, tedy i pro naše zájmy.“

Ruský prezident Vladimir Putin ovšem zároveň pověřil vládu jednáním o restrukturalizaci ruské půjčky pro Kypr. Země požádala o prodloužení splatnosti úvěru 2,5 miliardy eur (asi 64,4 miliardy korun) z roku 2011, a také o snížení úrokové sazby na 2,5 procenta ze současných 4,5 procenta. O restrukturalizaci úvěru jednali představitelé Kypru v Rusku neúspěšně už minulý týden. Podle agentury Reuters to naznačuje, že Rusko respektuje dohodu o záchranném balíčku
   
Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubla je před Kyprem dlouhá a obtížná cesta k obnovení ekonomiky, ale dohoda o evropské pomoci nabízí zemi nejlepší způsob, jak se znovu postavit na nohy. Uzavřená dohoda je z pohledu Německa podle ministra mnohem lepší než dohoda z minulého týdne.

Podle předsedy Evropské komise (EK) má dohoda o pomoci Kypru nejen zajistit finanční stabilitu země, ale také pomoci restartovat „skutečnou ekonomiku“. Podle šéfa EK by bez dohody Kypr čekal během několika dní bankrot. José Manuel Barroso zároveň připustil, že komise přesně neví, jaké bude mít záchranný plán dopady na kyperskou ekonomiku a na případné prohloubení recese. „Jde o mimořádně komplikované okolnosti a je těžké dělat prognózy,“ řekl Barroso. Záleží i na tom, jaký bude společenský konsensus na Kypru a jak bude země záchranný plán realizovat. „Máme různé scénáře, ale není vhodné dělat přesné ekonomické prognózy,“ řekl šéf komise.

Nový plán uklidnil drobné střadatele. Vklady do 100 tisíc eur jsou totiž nakonec v bezpečí. Naopak ti, kteří mají na účtě víc, přispějí na záchranu ostrovní ekonomiky. „Neslyšel jsem formální oznámení o škrtech, ale tohle je číslo, které jsem slyšel,“ prohlásil Papadopulos o třiceti procentech vkladů, o něž by měli velcí střadatelé přijít. Střadatelé mají výměnou za škrty získat akciové podíly v bance. U Laiki budou škrty vyšší, protože je potřeba získat od střadatelů této banky v rámci bankovní restrukturalizace 4,2 miliardy eur. Bank of Cyprus by měla přispět částkou 1,2 miliardy eur.

Středomořský stát si v noci na dnešek zajistil záchranný úvěr deset miliard eur (260 miliard korun) od mezinárodních věřitelů, bez kterého mu hrozil bankrot. Téměř šest miliard eur si ale bude muset zajistit z vlastních zdrojů. Dohoda, jež předpokládá „hlubokou restrukturalizaci“ dvou největších bank na ostrově, nebude vyžadovat schválení kyperského parlamentu.

Druhá největší kyperská banka bude uzavřena

„Eurozóna Kypru pomůže s transformací a potvrzuje poskytnutí půjčky ve výši 10 miliard eur. Samozřejmě bychom rádi, pokud přispěje i Mezinárodní měnový fond,“ řekl nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Šéfka MMF Christine Lagardeová po setkání se členy Euroskupiny řekla, že plán je „komplexní a důvěryhodný“ a že doporučí výkonné radě MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. „Tato dohoda poskytuje základ pro obnovení důvěry v bankovní systém, který je důležitý pro podporu růstu,“ uvedla Lagardeová. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.

Podle Dijsselbloema čeká dvě největší banky „hluboká restrukturalizace“. Znamená to uzavření banky Laiki, která je druhým největším finančním ústavem na Kypru. Podle Dijsselbloema ji nešlo zachránit. Pojištěné vklady do 100 tisíc eur se z Laiki přesunou do největší kyperské banky Bank of Cyprus. Nebudou ale podléhat jednorázové dani, jak předpokládal předcházející plán, který eurozóna schválila před deseti dny a který kyperský parlament zamítl.

Nová dohoda nemusí schválení parlamentu podléhat právě proto, že nezavádí jednorázovou daň z depozit. Konkrétní detaily toho, jak vysoké budou ztráty z velkých vkladů, budou ještě stanoveny.

Kdy se otevřou kyperské banky?

Kypřané by se dnes mohli dozvědět datum, kdy se znovu otevřou banky v zemi. Finanční ústavy na ostrově jsou zavřené od minulého týdne. Hrozilo totiž, že lidé budou masivně vybírat své vklady poté, co eurozóna k poskytnutí záchranného programu před více než týdnem připojila podmínku zdanit všechny uložené částky. Minulý týden se předpokládalo, že by se mohly kyperské banky znovu otevřít v úterý.

Ekonomika a současná krize Kypru v číslech:

- 0,2 procenta se Kypr podílí na ekonomice eurozóny;

- 2,4 procenta činil podle předběžných údajů pokles HDP Kypru v roce 2012;

- minimálně pětkrát větší je kyperský bankovní sektor než hrubý domácí

produkt (HDP) země;

- 14,7 procenta činila letos v lednu nezaměstnanost;

- 22,5 procenta je podíl největší kyperské banky Bank of Cyprus na

kyperském trhu půjček;

- 26,7 procenta je podíl největší kyperské banky Bank of Cyprus na

kyperském depozitním trhu;

- 100 a 120 eur denně si nyní mohou maximálně vybrat klienti z bankomatů

Bank of Cyprus a druhé největší banky Laiki;

- 140 procent HDP by měl letos dosáhnout dluh Kypru;

- 26.900 eur činil v roce 2012 HDP Kypru na hlavu podle parity kupní síly;

- 100 tisíc eur je horní hranice pojištěných vkladů, které nepostihne zdanění;

- 5,8 miliardy eur musí Kypr nashromáždit vlastními silami (z banky Laiki

by mělo pocházet 4,6 miliardy, z Bank of Cyprus 1,2 miliardy), aby získal

zahraniční pomoc;

- deset miliard eur je celková hodnota záchranného balíku pro Kypr od

eurozóny;

- 18 miliard eur činil podle předběžných údajů HDP Kypru v roce 2012;

- 20 miliard eur je odhadovaná částka, kterou mají v bankách na Kypru

uloženy ruské firmy a ruští občané;

- 68 miliard eur činí celkové vklady u kyperských bank (z toho 38 miliard

je na účtech nad 100 tisíc eur).

Eurozóna zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100 000 eur.

Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu poté, co se jeho banky dostaly do vážných finančních problémů kvůli svému silnému napojení na problémové Řecko. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy. Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny.

Vydáno pod