Kyperské banky zůstanou zavřené až do čtvrtka

Nikósie - Brány bankovních domů na Kypru zůstanou uzavřeny až do čtvrtka. Původní plán počítal s tím, že se většina otevře už zítra. Banky jsou kvůli finanční krizi uzavřeny již deset dnů. Dočasné uzavření bank mělo zabránit hromadnému vybírání peněz. Situace na Kypru se dnes ráno zas o něco přiblížila vyřešení, neboť ministři financí eurozóny schválili záchranný plán. Ten je podle kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise sice bolestivý, zároveň ale jde za současné situace o nejlepší řešení krize. Velký otazník nad Kyprem tak pomalu mizí a pozornost analytiků se znovu obrací na Itálii, dalšímu problému eurozóny.

Kyperská vláda již rozhodla, že po otevření bank budou na přechodnou dobu platit omezení pohybu kapitálu, která mají zamezit hromadnému vybírání vkladů a následnému masivnímu odlivu kapitálu.

Kyperský prezident: Plán sice bolí, ale jinak to nešlo

Plán, který má uchránit Kypr před bankrotem, je bolestivý, zároveň jde ale o nejlepší řešení krize za současné situace. K národu se dnes takto vyjádřil kyperský prezident Nikos Anastasiadis. „Centrální banka zavede kapitálové kontroly transakcí,“ řekla hlava státu. „Chci vás ale ujistit, že půjde o skutečně krátkodobé opatření, které bude postupně uvolněno,“ dodal. 

Na Kypru kvůli dluhové krizi panuje napětí. Kyperská státní agentura informovala, že v pobočce Bank of Cyprus v Limassolu se v neděli v noci ozvala mohutná exploze způsobená petardou. Budova je prý poškozená a policie oblast uzavřela. Dělobuch údajně zapálili dva útočníci, kteří rozbili skleněné dveře pobočky.

Eurozóna dnes zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100 000 eur.

Kypr
Zdroj: ČTK/AP/Petros Karadjias

Pozornost se vrací na Itálii

Schválený plán na záchranu Kypru podle analytiků uklidnil investory na finančních trzích a jejich pozornost obrátil směrem k Itálii. Podle mnohých ekonomů ovšem řešení kyperské krize porušilo nedotknutelnost vkladů v EU. Navíc prý zničilo záměr Kypru stát se daňovým rájem. Tuzemskou ekonomiku by krize díky tomu, že nemá jako měnu euro, neměla ovlivnit.

„Hlavním negativním dědictvím celé kyperské krize je a bude de facto připuštění dotknutelnosti úložek domácností v bankách,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Restrukturalizační dohoda podle analytika ČSOB Jana Čermáka navíc definitivně likviduje sen Kypru, že jeho ekonomika bude v podstatě především daňovým rájem s nabobtnalým finančním sektorem. „Věřitelé v eurozóně navíc nyní mohou použít Kypr jako exemplární výstrahu pro ty země, které by se chtěly vydat podobnou cestou,“ uvedl.

Luděk Niedermayer, bývalý víceguvernér ČNB:

„Dovedu si představit, že za deset let se toto stane normou. Koneckonců EU připravuje direktivu pro řešení problémů bank, s tím, že ti velcí vkladatelé ponesou určité náklady restrukturalizace. Podle mého názoru je to cesta vpřed, protože celá řada států není schopna stát za svým finančním sektorem tak, jak se v minulosti očekávalo. To, že velcí vkladatelé ponesou náklady na to, že některé banky zkrachují, bude obecný princip.“

Podle šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema se záchranný plán pro Kypr může stát modelem pro řešení bankovních problémů i v dalších zemích eurozóny.

Vydáno pod