Druhý důchodový pilíř zůstane popelkou na věky, tvrdí ekonomové

Praha – Nečasova vláda věří, že díky zesílení propagační kampaně, ke kterému má postupně docházet od dubna, se do II. pilíře, který je klíčovou součástí důchodové reformy, zapojí půl milionu lidí. Ekonomové jsou vůči tomu ale skeptičtí. Zájem o vstup do druhého pilíře nebude podle nich rapidně růst ani v dalších letech.

Do pololetí vstoupí do druhého pilíře 500 tisíc lidí, a během dalších několika málo let bude mít druhý pilíř přes milion účastníků, věří vláda. „Zájem bude postupně narůstat v dalších letech. Očekáváme, že tam bude přibývat 50 až 80 tisíc lidí ročně,“ říká ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva financí Tomáš Machanec. Zvláště ve druhém čtvrtletí má podle ministerstva zvýšit zájem o II. pilíř zesílení kampaně ze strany vlády i penzijních společností, které se budou snažit do II. pilíře nalákat co největší procento lidí starších 35 let. Ti se mohou podle zákona do reformy zapojit jen do konce června.

Jenže zatím se kýžené půlmilionové metě počet klientů penzijních společností neblíží ani zdaleka. Za první tři měsíce fungování druhého pilíře do něj vstoupilo jen zhruba 22 tisíc. Nejvíce klientů - přes 10 tisíc - zatím přilákala Penzijní společnost České pojišťovny. Jiné fondy počítají klienty spíše ve stovkách.

„Máme prozatím necelou tisícovku klientů. Potvrdily se obavy trhu, že o II. pilíři mají lidé stále málo informací a že se ještě nerozhodli, jaký typ zabezpečení na stáří si zvolí,“ sdělil portálu ČT24 mluvčí Allianz penzijní společnosti Václav Bálek. Firma přitom přiznává, že k tomu, aby se jí podnikání ve II. pilíři vyplatilo, musí během tří let nalákat 200 tisíc klientů, tedy asi 66 tisíc klientů ročně.

Vyplatí se vám vstup do II. pilíře? Poradí vám důchodová kalkulačka portálu ČT24.

Hurá do vzdušných zámků

Nárůst zájmu o druhý pilíř, jaký slibuje ministerstvo, však podle ekonomů čekat nelze. Půl milionu účastníku do konce června považují za přehnaně ambiciózní metu. „Objemy klientů a peněz, které si naplánovala řada penzijních společností, se nepodaří naplnit,“ říká ředitel Investiční společnosti České spořitelny Martin Řezáč a podobně skeptický je i šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník. „Vzhledem k tomu, jak je druhý pilíř nastavený – každý, kdo do něj vstoupí, už nemůže vystoupit - tak neočekávám, že by do druhého pilíře vstoupilo větší množství lidí starších 35 let. Mladší lidé budou spíše vyčkávat, co penzijní společnosti předvedou a jak se jim bude dařit,“ vysvětlil v rozhovoru pro portál ČT24.

Druhému pilíři neprospěla ani negativní kampaň vedená proti penzijní reformě opozicí i některými penzijními fondy, které se rozhodly do reformy nezapojit. Dalším důvodem nezájmu o reformu je pak i nedostatečné vzdělání Čechů. „Dlouhodobě tu panuje nízká finanční gramotnost. Lidé nevědí, jak finanční produkty fungují, a neumí si to spočítat, proto se do reformy nehrnou,“ tvrdí Řezáč.

Podle člena NERVu a ekonoma Tomáše Sedláčka politici nastartovali reformu v nevhodnou dobu. „Nejméně vhodná doba na reformy a úsporná opatření je v období, kdy je ekonomika v recesi, což je právě ta doba, kdy je Česko nyní dělá,“ uvedl na přednášce Klubu investorů Vysoké školy ekonomické. Během recese totiž roste nezaměstnanost, lidé mají hluboko do kapsy a odkládají výdaje, které nejsou bezprostředně nezbytné. A to je i případ spoření na penzi.

Důchodová reforma
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Malý počáteční zájem může podemlít základy II. pilíře

Krize sice časem odezní a i na zvyšování finanční gramotnosti populace lze zapracovat. Zájem o II. pilíř to ale podle ekonomů zvýšit nemusí. Lze totiž očekávat, že kvůli malému objemu peněz, který mají k dispozici, penzijní společnosti budou jen stěží dosahovat zářných výsledků. Řezáč prostředky, které mohou fondy nyní investovat, odhadl pouze na stovky tisíc korun. Vlastní peníze penzijní společnosti do investic přilít nemohou, podle zákona je totiž majetek penzijní společnosti striktně oddělen od peněz klientů.

„Malé množství peněz se spravuje hůře než velké množství peněz,“ podotkl Zámečník. Jednotlivé fondy budou tedy obtížněji balancovat své investice a snižovat riziko ztráty. Může se tedy stát, že potenciální zájemci o druhý pilíř dají přednost jiným lépe zaběhnutým variantám, například investičním fondům a fondům životního cyklu. Ty mají navíc oproti II. pilíři tu výhodu, že nejsou tak těsně sešněrovány zákonem a lidé z nich mohou vystupovat, mohou si je i vybrat jednorázově, a nemusí tedy spoléhat na to, jak jim v budoucnu pojišťovny, které budou vyplácet renty z druhého pilíře, peníze rozdělí.

Těžko udržitelná pak pro penzijní společnosti zřejmě bude i jejich vlastní hospodářská situace. „Penzijní společnosti budou mít problém, pokud do nich vstoupí příliš málo lidí, vybrané poplatky totiž nepokryjí náklady na správu,“ upozornil ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. A požadavky na počet klientů klade i zákon - podmínkou pro fungování penzijní společnosti totiž je, aby do konce roku 2014 získala 50 tisíc klientů. Samy penzijní společnosti však přiznávají, že pro hladké fungování budou potřebovat spíše stovky tisíc zákazníků.

To ale neznamená, že bychom se museli v případě přetrvání nízkého zájmu o reformu dočkat bouřlivých krachů penzijních společností. Pravděpodobnější je podle ekonomů spíše to, že se budou penzijní společnosti slučovat, případně, že některé zaniknou a své klienty převedou do jiné společnosti.

Tomu nasvědčuje i dosavadní vývoj na trhu s penzijním připojištěním. V roce 1994 dostalo licenci k provozování připojištění 47 společností. Ekonomická situace vedla ovšem v následujících letech k tomu, že se fondy začaly slučovat a nyní jich v Česku působí pouze devět. Vážné otřesy ani skandály to neznamenalo a úspor klientů se to nijak nedotklo.

Vydáno pod