Atterwasch (Německo) - Paradoxní dopad má ambiciózní pokus Německa vybudovat zelenou energetiku. Po katastrofě v japonské Fukušimě rozhodla kancléřka Angela Merkelová o odstavení všech jaderných elektráren, obnovitelné zdroje, které je měly nahradit, jsou ale drahé. Odstavení jaderných reaktorů proto vyvolalo prudký růst spotřeby jednoho z nejméně ekologických paliv - hnědého uhlí. Firmy otevírají nové tepelné elektrárny a rozšiřují těžbu. Řadě vesnic kvůli dolům hrozí zánik.
Zelená energetika v Německu? Spíš uhelná horečka…
Vládní politici slibovali, že v Německu nevznikne žádná další tepelná elektrárny bez technologií, které radikálně snižují emise. Projekt skladování oxidu uhličitého pod zemí ale zablokovala horní komora parlamentu. A politici se netají tím, že uhlí bude německou energetiku zachraňovat ještě desítky let. „Vypadá to, že hnědé uhlí bude hrát ještě dlouho důležitou roli,“ říká energetický expert vládní CDU a poslanec Andreas Lämmel.
Loni vyskočila spotřeba hnědého uhlí skoro o šest procent. V příštím roce mají zahájit provoz tepelné elektrárny o výkonu víc než dvakrát větším než Temelín. A jen komíny tepelné elektrárny v braniborském Jänschwalde loni vychrlily 24 milionů tun oxidu uhličitého.
Reportáž Martina Jonáše (zdroj: ČT24)
„Lidé tu propadají depresi. Říkají, že to nesmá smysl, že si s námi politici zahrávají, jak se jim zlíbí,“ říká farář Matthias Bernd, který ve vesnici Atterwasch zapaluje každý den tři svíčky - za tři vesnice, kterým kvůli uhlí hrozí likvidace. Energetický koncern už zažádal o vytěžení uhlí pod nimi. Pokud k tomu dojde, bude následovat nucené vystěhování. Místní kostel z dvanáctého století přežil i třicetiletou válku. Teď hrozí, že ho nálože dynamitu zničí kvůli německé uhelné horečce.