Praha - Na evropské úrovni by měl vzniknout portál podobný českému webu Potravinynapranýři.cz, kde by dozorové orgány mohly získat informace o závadných potravinách, a to i na lokální úrovni. Zasadit se o to chce ministr zemědělství Petr Bendl, který v Židlochovicích jednal se svým slovenským protějškem Ľubomírem Jahnátkem. Bendl předtím v rozhovoru pro ČT24 připustil, že se z Polska do Česka dováží méně kvalitní potraviny než třeba do Británie nebo Německa. Důkazy pro to prý ale nemá. S Jahnátkem probral Bendl i otázku společné zemědělské politiky v Evropské unii po roce 2013. Dohodli se na společném koordinovaném postupu v Bruselu.
Do boje s nekvalitou: Bendl volá po evropském potravinovém webu
Podle Bendla bude kvalita potravin dlouhodobým problémem, a to po celé Evropě. „Je třeba nadále systému utahovat šroub ve smyslu toho, aby nekvalita dostávala menší prostor a postupně jsme ji vytěsňovali. Musím pochválit české a slovenské dozorové orgány - komunikují intenzivně na vnitrostátní i evropské úrovni,“ řekl pak Bendl po jednání s Jahnátkem. Do Česka by proto měl brzy přijet i polský ministr zemědělství. „Intenzivně komunikujeme i s Německem nebo Rakouskem,“ podotkl ministr.
Podle České obchodní inspekce přes 80 procent českých supermarketů nějak podvádí své zákazníky. Výsledkem tedy je, že zákazníky šidí čtyři z pěti supermarketů v Česku.
Kauza s koňským masem zasáhla skoro celou Evropu
Evropou hýbe řada kauz - koňské maso vydávané za hovězí, jed na krysy v sušenkách nebo metanol v alkoholických nápojích. Česko se proti nim chce bránit novým zákonem. „V České republice chceme a vyvíjíme tlak na to, aby se v novém zákoně objevily dvě informace na obalu – výrobce a místo původu,“ konstatoval Bendl.
Podle slovenského ministra zemědělství už mezi zeměmi Evropské unie probíhají neformální jednání o změně systému kontroly a přístupu k informacím o prověřovaných potravinách. „Jestli to bude otázka změny i v označování, nebo pouze dlouho diskutovaná otázka toho, že se všechny kontroly někde zvěřejní na portálech Evropské unie, zatím nevíme,“ sdělil Jahnátek.
Dozorové orgány obou zemí by byly podle Bendla lépe informované, pokud by vznikl evropský portál, který by kromě nebezpečných potravin informoval i o lokálních záležitostech.
Na webu Potravinynapranýři.cz jsou závadné potraviny rozděleny do třech kategorií:
Tou první jsou potraviny nejakostní: Zdraví nijak neškodí, jde spíše o nedostatky v chuti nebo vzhledu. Příkladem je třeba špatně zmrazená a znovu rozmrazená zelenina.
Další kategorií je falšovaní: Často to je špatné informování o složení výrobku na jeho obalu. Někdy jsou tam udávány i látky, které výrobek ani neobsahuje - snahou je zákazníka ošidit. Příkladem jsou třeba jablka v borůvkovém džemu.
Nejzávažnější problém jsou potraviny nebezpečné: Sem patří nejen závadné lihoviny z metanolové aféry, ale například i plesnivé výrobky, které mohou způsobit závažné zdravotní problémy.
Šestkrát víc polských potravin míří do Velké Británie nebo právě Německa. Tyto země si ale na nekvalitu moc často nestěžují. „Vysvětlení může být takové, že se na britský a německý trh nic nekvalitního příliš nepustí,“ připustil ministr. Podle něj ale není možné jednoznačně prokázat, že někdo úmyslně odváží méně kvalitní výrobky. Nekvalitní je přitom i zhruba každá desátá potravina dovezená na Slovensko z Česka.
Polské potraviny
Informovanost o nekvalitních potravinách se zlepšuje, míní Bendl
Loni v srpnu se Bendl s Jahnátkem domluvili na společném postupu v otázce dozoru nad trhem s potravinami. „Tlačíme i Poláky do toho, aby lépe fungoval systém rychlého informování, abychom byli schopni rychle zasáhnout,“ řekl Bendl. Kauza s koňským masem už má díky tomuto „tlaku“ prý jiný režim, než měla dříve aféra s polskou solí. Vzájemná informovanost mezi státy se podle ministra stále zlepšuje.
Slovenský ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek:
„Neřešíme původ, ale nekvalitu potravin. Víc se soustřeďujeme na dovoz, Česko zase spíše na obchodní domy. Objem nekvalitních potravin ale stále narůstá.“
Během návštěvy polského premiéra na Slovensku se objevil návrh společných kontrol na hranicích, které by měly lépe odhalit nekvalitní potraviny mířící z Polska. „Dnes už ten dozor na hranicích není takový, jako býval. My se soustředíme na distribuční místa – centrální sklady, sklady velkých řetězců,“ poznamenal Bendl s tím, že klíčová místa jsou tak pod kontrolou.
Potraviny dovážené z Polska jsou většinou levnější, podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce ale v řadě případů také méně kvalitní. Cena je ovšem podle většiny českých zákazníků stále určující. Polských potravin se dováží do ČR rok od roku víc – loni byla jejich hodnota 20 miliard korun.
Nebezpečné sušenky STILLA dolce
„Doufám, že se nám podaří přesvědčit Poláky, že je v jejich zájmu si hlídat kvalitu a nekvalitu zastavili ještě před hranicemi. Když se v tomto ohledu nic pozitivního dít nebude, polské potraviny budou mít pořád větší problém,“ míní Bendl.
V otázce společné zemědělské politiky podle Bendla „evropské struktury výrazně pokročily“. „Slaďujeme jednotlivá stanoviska. Některé problematiky jsou za námi, některé se blíží,“ konstatoval ministr s tím, že Evropská komise podle něj přichází s nápady, jež se mu příliš nezamlouvají. „Stojíme o oficiální názor Slovenska,“ řekl Bendl s tím, že za společný česko-slovenský úspěch považuje prosazení takzvaných kaplovaných plateb, tedy finančních prostředků, které je možné v rámci evropských peněz oddělit na citlivé sektory a věnovat je zejména do oblasti živočišné výroby.
„Tlak původní patnáctky je sofistikovaný, dvanáct dalších států má s principy problémy, může se jednat o nevyrovnanost podmínek. Prošli jsme tedy sporné body – co je pro naše dva státy výhodné. Chceme, aby si státy samy určovaly citlivé sektory,“ uvedl Jahnátek po jednání s Bendlem.
Evropské dotace
Bendl chce bránit české a slovenské farmáře
Naopak oběma zemím se nezamlouvá zastropování plateb, a to tak, že by se velké farmy podílely na financování krizového fondu v případě, že by někde v Evropě byl problém. „V Česku a na Slovensku máme jedny z největších farem v Evropě, tudíž by na to zemědělci dopláceli nejvíc ze všech států Evropské unie,“ dodal Bendl.
GALERIE
videogallery_326823