Peking – Čínsko-islandská dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, která již byla zpečetěna smlouvou, má pro obě země zásadní význam. Ostrovní stát se tak snaží podpořit vývoz do druhé největší ekonomiky světa. Peking má zase zájem na posílení svého vlivu v arktické oblasti. Island je první zemí Evropy, jíž se takové dohody s Čínou podařilo dosáhnout. V roce 2008 postihl zemi kolaps finančního sektoru. Nyní se Island zaměřuje spíše na inovace a zelené energie a cestovní ruch.
Čína „otevřela náruč“ Islandu – jako první evropské zemi
Island má pro Čínu mimořádný význam. Tající ledovce v oblasti Arktidy totiž otevírají cestu pro nové námořní trasy a mohly by vést k prudkému rozmachu těžby surovin, jako je zemní plyn, ropa a železná ruda. Pro obchodníky by nové trasy mohly znamenat zkrácení cesty z Šanghaje do severní Evropy až o 6 400 kilometrů a zhruba dva týdny.
Peking také usiluje o status stálého pozorovatele v Arktické radě, což je osmičlenné uskupení, které rozhoduje o důležitých otázkách v regionu a jehož je Island součástí. Konečné rozhodnutí by v této otázce mělo padnout příští měsíc.
GALERIE
Čínsko-islandská dohoda o volném obchodu zdroj: ISIFA
Island se po bankrotu odklonil od finančnictví
Islandskou ekonomiku v roce 2008 zasáhla krize, kterou způsobil kolaps finančního trhu. V zemi padly všechny hlavní banky, které se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí. Předloni už Island úspěšně dokončil záchranný program pod vedením Mezinárodního měnového fondu (MMF) a vrátil se na dluhopisové trhy.
Dohoda o volném obchodu s Pekingem byla podepsána na úvod pětidenní návštěvy islandské premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové v Číně.
Místní ekonomové a politici se i teď domnívají, že nechat problémové banky padnout byla správná volba. A to i přesto, že lidem rostou daně a často musejí víc pracovat, aby se uživili.
„Zavedli jsme měnovou kontrolu, nechali banky padnout, poskytli podporu chudým a nepředstavili úsporná opatření, jak učinili v Evropě,“ prohlásil islandský prezident Ólafur Ragnar Grímmson pro časopis Forbes. Podle něj úspěchu napomohla i skutečnost, že Islanďané jsou na tvrdé životní podmínky zvyklí, napsal deník E15.
Island
Snah o vytvoření rozličných zón volného obchodu se v poslední době vynořilo více - Evropská unie má tento měsíc zahájit jednání o vytvoření zóny volného obchodu s Japonskem, v únoru se zase dohodla na zahájení jednání o zóně volného obchodu se Spojenými státy.
Jednání o největší bilaterální obchodní dohodě, jaká kdy byla ve světě sjednána, mezi Evropskou unií a Spojenými státy, by měla začít do poloviny tohoto roku.
Dohoda se dotkne zhruba poloviny světové ekonomiky a třetiny globálních obchodních toků. Podle doporučující zprávy by EU měla díky ní posílit svou ekonomickou produkci do roku 2027 o 0,5 procenta, tedy o 86 miliard eur (2,2 bilionu korun). Americkou ekonomickou produkci by volný obchod s EU měl zvýšit o 0,4 procenta, tedy o 65 miliard eur.
Představitelé obou stran doufají, že jednání budou dokončena během dvou let. Jejich cílem bude odstranit mezi ekonomikami dovozní cla, která nyní dosahují v průměru čtyř procent, a omezit administrativní překážky vzájemného obchodu.
HDP Číny roste pomaleji, než se čekalo
Čínská ekonomika mezitím v prvním čtvrtletí překvapivě zvolnila tempo. Hrubý domácí produkt se za první tři měsíce zvýšil jen o 7,7 procenta, mezičtvrtletně si tak pohoršil o dvě desetiny. Pro analytiky byl výsledek zklamáním. Zpráva výrazně oslabila světové finanční trhy. Prudce klesly ceny průmyslových kovů a ropy, zlato zažilo největší propad za 30 let a značné ztráty utrpěly i akciové burzy. Údaje z Číny s přispěním posledních slabších statistik z americké ekonomiky vyvolaly obavy o vyhlídky světové ekonomiky
GALERIE
Čína zdroj: ČT24
Čínská ekonomika zklamala slabým růstem (zdroj: ČT24)