Praha - Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil hloubkovou kontrolu solárních elektráren. Na odhalení nekalých praktik vybraných solárníků si posvítí speciální tým nazvaný Rychlé šípy. „U těchto elektráren bude podrobně zkoumána správnost a věrohodnost všech dokumentů, zároveň se bude kontrolovat i přímo v terénu, zda deklarované parametry odpovídají skutečnosti,“ stojí ve zprávě ERÚ.
Rychlé šípy si posvítí na solární elektrárny
Zahájena hloubková kontrola
„V těchto dnech zahájíme hloubkovou kontrolu u těch fotovoltaických elektráren, na jejichž prošetření obdržel náš úřad podnět ať již samotných majitelů FVE, či ministerstva průmyslu a obchodu. Půjde zejména o velké elektrárny připojené v závěru roku 2010,“ uvedla předsedkyně úřadu Alena Vitásková.
O prověrku elektráren požádalo ministerstvo průmyslu a obchodu na základě podnětu České fotovoltaické asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. Kontrola se bude týkat stovek licencí pro elektrárny s výkonem na jeden MW. Povolováním slunečních elektráren v samém závěru roku 2010 se zabývá i policie. Některé firmy licenci od ERÚ získaly dokonce v posledních hodinách před změnou podmínek.
Zájmová sdružení ve svém podnětu upozorňují především na FVE Ralsko ze skupiny ČEZ, která je největší solární elektrárnou v Česku. Elektrárna v Ralsku na Českolipsku má instalovaný výkon přes 38 MW. ČEZ na ni předloni dostal podporu téměř 478 milionů korun.
- Alena Vitásková autor: Martin Divíšek, zdroj: Isifa/VLP
- Solární panely na rodinném domě zdroj: ČT Brno
Kauza solární elektrárny není ještě zdaleka uzavřena - je tomu spíš naopak. Velké emoce, které podpora zelené energie vyvolala, stále přetrvávají. Nynější vedení v čele s šéfkou úřadu Vitáskovou má dokonce podezření, že bývalí pracovníci ERÚ při stanovování výkupních cen postupovali nezákonně. Obvinění ale čelí i sama Vitásková, a to z napomáhání trestnému činu zneužitím pravomocí úřední osoby kvůli údajně podvodnému získání licence na dvě fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku na konci roku 2010. Proti tomu se ale Vitásková, která je ve vedení úřadu od července 2011, již dříve důrazně ohradila.
Solární elektrárny v Česku zažily rozmach v letech 2009 a 2010. Tehdy se výrazně snížily náklady na jejich pořízení, Energetický regulační úřad zároveň kvůli zákonnému omezení nemohl přiměřeným způsobem snížit výkupní cenu elektřiny.
Novela o podpoře zelené energie zastaví obnovitelné zdroje
Chystaná novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE) zastaví provozní podporu novým obnovitelným zdrojům, ale zároveň umožní vyplácet více peněz na kogenerační výrobu elektřiny a tepla z uhlí. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zastavit provozní podporu novým OZE instalovaným v letech 2014 až 2020. Podle propočtů Komory OZE by tím stát ušetřil celkem 29,8 miliardy korun na podpoře, která by podle zákona měla být vyplácena po 20 let životnosti OZE. Komora ale tvrdí, že ve stejném období, tedy do roku 2039, podle novely stát zaplatí 47,7 miliardy korun na podporu kogenerační výroby elektřiny a tepla z uhlí.
"Ministerstvo navrhuje zastavit obnovitelné zdroje energie a překvapivě navrhuje podporovat spalování fosilních paliv, spalování odpadů ve spalovnách a také využívání důlního plynu – náklady na tyto zdroje budou o 60 procent vyšší, než kolik by stály OZE. Kdyby stát pokračoval v rozumném rozvoji obnovitelných zdrojů, tak by to stálo do roku 2040 necelých 30 miliard. Když ministerstvo zastaví podporu, ušetří 30 miliard, ale vydá 47 miliard za podporu těchto fosilních zdrojů a spalování odpadu," prohlásil předseda Komory OZE Martin Bursík.
Podle Bursíka by fotovoltaické elektrárny s výkonem přes 300 kilowattů, které byly instalovány v době solárního boomu v letech 2009 a 2010, měly být zatíženy pětiprocentní nebo desetiprocentní daní. Po dobu jejich životnosti do roku 2029 by tak stát mohl získat 33,6 miliardy korun. MPO už dříve schválilo odvod ze všech solárních elektráren, platnost opatření ale vyprší letos.
GALERIE
videogallery_000223348