New York - Fitch Ratings už jako druhá renomovaná ratingová agentura připravila Velkou Británii o prestižní úvěrovou známku. Z nejvyššího možného stupně AAA tak Fitch svůj rating snížila o jeden stupeň na AA+. Důvodem je zhoršení výhledu britské ekonomiky a veřejných financí země. Další zprávou z Británie je i pokračující nevole země akceptovat zdanění finančích transakcí - proti plánu zahájili Britové právní kroky.
Prestižní rating Británie je minulostí
Agentura upozornila zemi už minulý měsíc, že jí nejvyšší rating zřejmě do konce dubna zhorší. Varovala, že dluh země roste rychleji, než se očekávalo, a navíc se zhoršily vyhlídky ekonomického růstu.
Jako první ze tří velkých světových agentur snížila Británii rating Moody's, a to v únoru. Tehdy to zdůvodnila slabým výkonem ekonomiky, která v posledním loňském čtvrtletí zaznamenala pokles o 0,3 procenta, a ohrožením fiskálních cílů kabinetu Davida Camerona.
Londýnská City
Fitch: Británie si i tak vede velmi dobře
Po Spojených státech a Francii je tak Británie třetí velkou vyspělou ekonomikou, které v posledních letech nejméně jedna hlavní agentura odebrala nejvyšší možný rating. Ovšem Británie je na tom podle Fitch stále velmi dobře: „Navzdory statusu AAA se v ratingu AA+ odráží mimořádně silný úvěrový profil Británie.“ Nový rating má stabilní výhled, což znamená, že agentura neuvažuje v dohledné době o jeho změně.
Podle britského ministra financí George Osborna poroste tamní ekonomika letos a v příštím roce výrazně pomaleji, než vláda ještě v prosinci předpokládala. Kvůli tomu se bude rozpočtový deficit snižovat pomaleji než podle dosavadních předpovědí a státní dluh naopak poroste prudším tempem.
Standard & Poor's jako třetí velká ratingová agentura zatím zachovává Británii známku AAA, v prosinci však změnila její výhled na negativní. Znamená to, že pravděpodobnost snížení ratingu v příštích měsících je jedna ku třem.
Británie brojí proti dani z finančních transakcí - opírá se o právníky
Británie zahájila právní kroky proti plánu 11 členských států eurozóny na zavedení daně z finančních transakcí. Evropská komise oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie v polovině února. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur (přes 900 miliard korun) ročně.
Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly především kvůli odporu Británie a Švédska. Také Česká republika se do projektu na rozdíl například od Slovenska prozatím nehodlá připojit.