Praha - Posílit ochranu zdraví spotřebitelů, zvýšit kvalitu potravin a větší sankce pro prodejce při klamání zákazníků. To jsou hlavní body novely zákona o potravinách, která má být tou největší od vstupu země do EU. Už zítra ji na jednání vlády předloží ministr zemědělství. Jenže proti části této novely se staví TOP 09. Vadí jí, že by téměř veškerá kontrola potravin měla nově přejít pod dozorové úřady ministerstva zemědělství. Tím prý oslabí funkce hygieniků, kteří spadají pod resort zdravotnictví.
Novela zákona o potravinách razantně rozděluje politickou scénu
Dozorové úřady ministerstva zemědělství v současnosti kontrolují výrobu potravin a obchod s nimi. Kontrola jídla v restauracích a občerstveních spadá do kompetence hygieniků patřících pod ministerstvo zdravotnictví. Podle návrhu MZe by se takřka veškerá kontrola potravin měla nově sjednotit pod dozorové úřady ministerstva zemědělství až na několik výjimek, jako jsou školní jídelny, nemocnice, věznice či lázeňské domy. Ministerstvo zdravotnictví s tím nesouhlasí.
Návrh počítá s přechodem 160 odborníků na hygienu potravin z Krajských hygienických stanic do Státní veterinární správy (SVS). Podle předkládací zprávy k materiálu má být v rámci změny mezi resorty přesunuto 114 milionů korun.
GALERIE
Pečivo autor: Tomáš Benedikovič, zdroj: ISIFA/SME
Jenže ministr zdravotnictví varuje. Tato změna může zlikvidovat hygienickou službu. „Jestliže vám někdo sebere 3/5 rozpočtu, tak tu službu nemůžete dělat,“ doplnil ministr zdravotnictví Leoš Heger. A navíc vrací úder - hygiena prý třeba při metanolové aféře fungovala na jedničku. Selhalo prý právě ministerstvo zemědělství. „Metanol byl podložen defekty při kontrolách, které má pod sebou ministerstvo zemědělství,“ řekl na adresu Bendlova úřadu.
Resort zemědělství si to ale nemyslí. Tvrdí, že systém varování před vadnou potravinou bude fungovat rychleji. „Bude tam jedna organizace, která ihned přijme opatření a bude zajištěna ochrana spotřebitelů,“ předpokládá první náměstek Státní veterinární správy Milan Sehnal.
Hlavní důvody pro změnu v kontrole potravin jsou tři
- Zapracování předpisů EU
- Reakce na zjištění z potravinářské praxe
- Sjednocení dozoru nad potravinami
Sankce
Dosavadní sankce při výrobě a prodeji potravin do jednoho milionu korun za prohřešky administrativní povahy má vzrůst na tři miliony korun. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvyšuje ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun.
„Snahy šidit kvalitu a klamat zákazníka jsou stále častější, proto i my musíme být v tomhle tvrdší,“ podotkl ministr zemědělství Petr Bendl.
Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy vybraných potravin rostlinného původu, ale také naopak se zmírněním legislativy pro malé výrobce potravin.
GALERIE
videogallery_329498
Návrh podle dříve uvedených informací částečně reaguje na změny v evropské legislativě, vychází také ze zkušeností státní správy, potravinářů i spotřebitelů. Novela by měla začít platit od ledna 2014. Některé body na základě nařízení EU mají začít platit od prosince 2014. Přesuny kompetencí mají být platné od ledna 2016.
Nové unijní nařízení mimo jiné zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských výrobků, na jehož nečitelnost si řada spotřebitelů stěžuje. Výrazněji budou muset být na potravinách označeny i alergenní látky. Má se také rozšířit okruh potravin, u nichž musí výrobce povinně značit zemi původu.
Měnit by se měla i výše pokut pro hříšníky - za nedodržování jakosti, špatné uchovávání nebo označování. Doteď byla maximální sankce 3 miliony korun, nově bude až 10 milionů.