Tripartita se na minimální mzdě nedohodla. Rozhodnutí leží na vládě

Praha - Tripartita se neshodla na tom, o kolik se zvýší minimální mzda příští rok. Odboráři chtějí přidat lidem s nejnižšími příjmy 600 korun měsíčně, zaměstnavatelé navrhují 400. Definitivní slovo bude mít vláda. Ministryně práce Ludmila Müllerová předloží kabinetu oba návrhy. Naposledy se minimální mzda zvedla v roce 2007 - od té doby se drží na hranici 8 000 korun. Ekonomové ve vyší minimální mzdě problém nevidí, je ale potřeba být obezřetný. „Růst minimální mzdy není špatný nápad. Je však třeba brát v úvahu současný kontext, který je stále poměrně špatný,“ řekl Martin Janíčko, ekonom VŠE.

„Toto téma bylo na minulém jednání již otevřeno. Dneska mě osobně velmi potěšilo, že se na navýšení mzdy schodli zástupci odborů i zaměstnavetelů, byť to bylo v jiné výši. Já tyto varianty budu předkládat do vlády,“ potvrdila na brífinku po jednání tripartity ministryně Müllerová.

Výše růstu minimální mzdy zatím není jasná

Odboráři žádají přidat lidem s nejnižšími výdělky 600 korun, zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 400 korun. Rozhodne kabinet. Minimální mzda činí 8 000 korun hrubého a naposledy se zvedla v roce 2007. Odbory léta usilují o to, aby se lidem s nejnižším výdělkem přidalo. Původně předáci mluvili o zvyšování o 1 000 korun, pak žádali 500. Nakonec se ujednotili na 600 korunách.

„Co se týče minimální mzdy, tak jsme řekli 8 600 korun. Očekávám, že se vláda nebude chovat ideologicky a že přijme nějaké číslo. Pokud ne, tak nás jen přesvědčí o tom, že ideologie opět převládne nad zdravým rozumem,“ podotkl na brífinku po tripartitě předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Minimální mzda vs. inflace
Zdroj: ČT24

Proti navyšování minimální mzdy byli doposud zaměstnavatelé. Argumentovali tím, že se řada firem stále potýká s potížemi kvůli krizi a ubývá jim zakázek, takže na přidávání nemají peníze. Otázka minimální mzdy je složitá především při zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, v oblasti textilního průmyslu a zemědělství. „Já to považuji za strašně složitou věc. Umět získat práci a odměnit tyto lidi je nesmírně složité,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Uvítala bych, kdyby vláda byla diplomatická, kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě 8500 korun. Byl by to důležitý vzkaz našim pracujícím, kteří pracují za minimální mzdu a kterých je něco kolem jednoho procenta,“ řekla ministryně.

Minimální mzda by se mohla zvýšit už od pololetí. Kabinet nejnižší výdělek stanovuje svým nařízením. Člověk s minimální mzdou si vydělá 7 120 korun čistého. Je to 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun. Podíl postupně klesá.