Jankovský: Představa starostů o čerpání peněz z EU je mimo realitu

Praha - Evropské dotace mají v příštím programovacím období přispět hlavně ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nespokojeným starostům ministerstvo pro místní rozvoj vzkázalo, že výstavba chodníků by tento hlavní programový cíl nenaplnila. Protesty některých starostů, kteří chtějí změnit pravidla rozdělování dotací, jsou stále intenzivnější. Starostové chtějí, aby šlo 65 procent dotací z EU v následujícím programovacím období 2014 až 2020 přímo obcím. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM) na brífinku prohlásil, že je tato představa mimo realitu.

Příprava nového programovacího období je podle Jankovského komplikovaná záležitost, která je „zatížena byrokracií“. Stávající programovací období podle něj zjevně nebylo nastaveno zrovna optimálně. Řadu operačních programů provázejí problémy. „Nové programovací období ale připravujeme i s ohledem na to, co teď bylo špatně,“ zdůraznil ministr. 

Řada starostů chce, aby čerpání evropských peněz probíhalo nárokovým způsobem. Část z nich chce proto už v půlce května manifestovat v Praze. „Já bych byl rozhodně rád, aby něco podobného možné bylo. Kroky, které ministerstvo dělá, k tomu rozhodně nesměřují,“ míní poslanec ČSSD Petr Hulinský. Jankovský ovšem na tiskové konferenci poznamenal, že vyjednávání pravidel pro rozdělení dotací v letech 2014 až 2020 trvá už dva roky a zástupci obcí a samospráv jsou od začátku jeho součástí.

Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 dosud získali 419,5 miliardy korun. Jde o 52,7 procenta z celkové částky, kterou má Česko v těchto letech k dispozici. Ve své monitorovací zprávě za březen o tom informovalo ministerstvo pro místní rozvoj.

Iniciátorkou Druhé zlínské výzvy je bývalá senátorka za Zlínsko Jana Jurenčáková (STAN), podporuje ji také předseda poslanců TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, jehož výroky Jankovského rozhněvaly. „Pokud si v médiích přečtu, že se z evropských peněz budou platit jen chlebíčky a školení, že je celé spolknou ministerstva, tak mě jen udivuje, kde se tyto informace berou. Zvlášť mě to mrzí, pokud se jedná o poslance z vládní koalice, který má informace o tom, co, kdy a kde vláda schválila. Minimálně se mě může kdykoliv zeptat,“ podotkl Jankovský. 

Ministr Kamil Jankovský o čerpání evropských peněz:

"My se strašně snažíme, aby ten územní rozměr zůstal zachován, aby ten původní záměr, kvůli kterému vznikly strukturální fondy, to znamená odstraňování nerovností mezi regiony, byl zachován. Nerovnováhy mezi regiony není možné zanedbat. Ale představa, že 65 procent půjde na obce, je mimo realitu."

Strategií EU v novém programovacím období je větší důraz na zvyšování konkurenceschopnosti, proto je tento cíl jednou z hlavních národních priorit. Ty schválila vláda v létě 2011. K dalším českým prioritám patří rozvoj páteřní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podpora sociálního začleňování, boj s chudobou a rozvoj péče o zdraví.

Období 2012–2014 je navíc posledním obdobím, kdy je Česká republika čistým příjemcem. „Máme tedy před sebou poslední období, kdy jsme schopni efektivně čerpat evropské peníze. Pokud nebudeme mít vybudovanou dopravní infrastrukturu, nejsme schopni regionům výrazně pomoci,“ prohlásil Jankovský. V příštím programovacím období EU bude mít ČR v rámci pomoci chudším regionům nárok asi na 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun).

Svaz měst a obcí: Peníze z EU v první řadě na kanalizace, čistírny a školy

Největším sdružením v republice hájícím zájmy radnic je Svaz měst a obcí (SMO) ČR. V ČR je okolo 6 200 měst a obcí a svaz jich sdružuje 2 500. Svaz chce, aby Česká republika čerpala z EU prostředky zejména na opravy kanalizací, výstavbu čistíren vod, nových škol i domovů pro seniory.

Místopředseda SMO Jaromír Jech souhlasí s ministrem v tom, že peníze z EU nemohou plynout přímo obcím. „Jejich žádosti musí zúřadovat ministerstva, které tímto starostům pomáhají. Není v možnostech radnic starat se plně o tuto agendu,“ řekl Jech. Podle něj je diskuze o 65 procentech pro obce a města „pouhou hrou čísel“ a SMO nikdy o čerpání dotací EU právě v této výši nediskutoval. Hlavně je třeba kvalitně vypracovat Strategii regionálního rozvoje ČR a zanést do ní všechny potřeby radnic. Na základě ní pak bude vyjednávat ČR o podobě konkrétních dotačních programů, dodal Jech.

Podle Hulinského je na ministerstvu pro místní rozvoj největším problémem „souboj“ Jankovského s premiérem Petrem Nečasem. „Připadá mi, že ministr Jankovský se snaží poučit z problémů, které ministerstvo doteď provázely. Dlouho se řešilo, kde bude umístěn koordinátor, lidé odcházeli z ministerstva a bylo těžké je motivovat, když se nevědělo, co bude. Za tou nejistotou ale stojí spíš premiér, který se snaží, aby měl Úřad vlády mnohem větší moc, aby mohl politicky zasahovat do jednotlivého nastavování, a to si myslím, že je chyba,“ konstatoval Hulinský.

Na co všechno byly/měly být použity evropské peníze? Dva bizarní případy:

  • Jílové u Děčína 

Bývalé vedení obce nechalo opravit za víc než 70 milionů náměstí a zámeckou zahradu. Výsledek je přitom takový, že kašna netěsní a náměstí je hrbolaté. Evropské peníze navíc nikdy nedorazily kvůli zastavenému vyplácení dotací z regionálního programu Severozápad.

V Jílovém počítali, že za rekonstrukci centra zaplatí 6 až 8 milionů korun. Pokud ale nepřijdou peníze z Bruselu, bude to skoro desetkrát víc.

  • Praha 5

Zastupitelé loni v létě pořídili díky dotaci velké betonové truhlíky, které stály téměř 20 milionů korun. Stěžovali si na ně nejen místní obyvatelé, ale i řidiči. „Záchranáři už dnes nemají žádnou možnost parkování, nemůžou najet na chodník, a to se týká sanitek, taxíků, požárníků,“ konstatoval jeden z obyvatel Prahy 5 Petr Šťastný. 

Na nezvykle velké rozměry truhlíků chtěli loni v létě upozornit i studenti architektury - naplnili je vodou a využili jako bazén. Po pokutě od památkářů radnice ustoupila a začala pro ně hledat jiné uplatnění. Dnes jsou betonové truhlíky uskladněny na místech, kde řidičům tolik nevadí a čeká se, až radnice Prahy 5 rozhodne, kam je zase postaví. „V tuto chvíli jednáme s odborem památkové péče hlavního města Prahy, pokoušíme se o možnost výjimky, aby některé květníky zůstaly na místech v památkové zóně,“ dodala Ivona Kratochvílová, mluvčí MČ Praha 5.

Vydáno pod