Singer: „Bez bankovní unie hrozí eurozóně do pěti let rozpad“

Praha – Eurozóna se v důsledku dluhové krize mění: Její členy by měla těsně svázat bankovní unie. Rychlý vznik nové sítě pravidel je přitom nezbytností, jinak eurozóně hrozí do pěti let rozpad. Přesvědčen je o tom alespoň guvernér ČNB Miroslav Singer. Jak se však k bankovní unii, která by měla mimo jiné sjednotit dohled nad bankami, postaví Česko, je ve hvězdách. Samotný Singer radí zůstat zatím stranou, Nečasova vláda zvažuje pro a proti a ČSSD coby možní budoucí vládci slibují jediné: až budou u moci, vyhlásí datum přijetí eura v Česku.

„Eurozóna stojí před dvěma mezními alternativami - buď rychle vytvořit bankovní unii, nebo omezit euro pouze na prosperující státy,“ uvedl Singer na debatě k budoucnosti eura pořádané think tankem Evropské hodnoty. „Je to kvůli důvěře investorů. Ta je křehká, investoři teď vyčkávají a unii si testují,“ dodal. Pokud se chce eurozóna vyhnout kolapsu, nemá podle Singera v tuto chvíli k dispozici jiné politicky průchodné řešení než právě vytvoření bankovní unie, která prostřednictvím „kvazi-rozpočtových transferů“ umožní státům snáze bojovat s obřími dluhy připomínajícími poválečný stav.

Na stole jsou zatím jen hrubé rysy toho, jak by měla bankovní unie přesně vypadat. Stát by měla na třech pilířích – společném bankovním dohledu, společném systému garance vkladů a společném přístupu k bankovním krizím, který by měl zahrnovat i záchranný fond pro banky. Konkrétní rozměry má jen první pilíř, tedy jednotný bankovní dohled. Jeho vznik již odsouhlasily členské země EU i Evropský parlament a jeho výsledkem bude, že na operace zhruba 150 hlavních bank v eurozóně bude od příštího roku dohlížet ECB, a nikoli národní regulátor jako dosud.

Hlavně rychle…

Aby však systém zafungoval, musí bankovní unie vzniknout rychle. „Proto je v tuto chvíli vhodné omezovat počet účastníků, kteří to budou řešit. Pokud totiž nebude věc vyřešena do čtyř, pěti let, tak je tato debata zbytečná,“ odhadl Singer na základě svých zkušeností s chováním investorů na finančních trzích.

Bez bankovní unie se eurozóna neobejde ani podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera. „Bankovní unie podle mého názoru přizpůsobí architekturu dohledu a regulace bankovního sektoru realitě, kterou vyvolal vznik jednotného hospodářského prostoru. To je v bytostném zájmu celé Evropy,“ zdůraznil Niedermayer.

Zatímco se oba shodnou, že pro eurozónu je bankovní unie nezbytná, v případě Česka a dalších členů EU, kteří mají svou vlastní měnu, to podle Singera neplatí. Singer doporučuje nespěchat. Podle Niedermayera by Česko naopak během tvorby bankovní unie nemělo stát stranou. „My jsme v 90. letech řešili problémy českých bank tím, že jsme pozvali společnosti ze zahraničí, aby banky převzaly. Naše ekonomika je tedy spojena s volným pohybem kapitálu v Evropě a z tohoto pohledu opatření, která vedou k tomu, aby toto lépe fungovalo, jsou v našem vlastním zájmu a měli bychom je podporovat,“ vysvětlil.

Debaty think tanku Evropské hodnoty - Česká republika a evropský bankovní dohled: kde leží hranice zodpovědnosti? (zdroj: ČT24)

Vláda otálí

Vláda Petra Nečase je v přístupu k bankovní unii opatrná. Už sice nehrozí vetem celému projektu jako loni na podzim, přesto zatím se zapojením Česka do nového „pevnějšího“ svazku nepočítá. „Řešit otázku vstupu do bankovní unie je předčasné, pokud není znám celý systém. Připravovali bychom se o negociační výhodu, kdybychom hlásali, že do bankovní unie vstoupíme,“ zdůraznil vládní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling během debaty Evropských hodnot (celou diskusi si můžete poslechnout na videozáznamu přiloženém zde v textu).

Jenže zdrženlivý přístup si nemůže Česko dovolit navěky. Při svém vstupu do unie se zavázalo přijmout euro a členství v eurozóně bez zapojení do bankovní unie bude v budoucnu nemyslitelné.

Kvůli bankovní unii referendum o euru?

Právě změna pravidel v souvislosti se vznikem bankovní unie je ovšem podle ODS dobrým důvodem, proč by měli Češi dostat možnost své zapojení do eurozóny ještě jednou zvážit. „Nyní je na stole bankovní dohled. Za deset, patnáct let bude následovat úplná politická a hospodářská integrace – možná i společný prezident a společná armáda,“ zmínil hlavní obavu své strany předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer (ODS). Občanští demokraté by proto chtěli nechat o přijetí eura v Česku rozhodnout občany v referendu.

Peníze
Zdroj: ČT24

To se ale nelíbí většině sociálních demokratů. „Já referendum považuji za nesmysl. My jsme se k přijetí eura zavázali při vstupu do EU. Bankovní unie sice mění pravidla, její vytvoření je ale jedinou možnou reakcí na krizi,“ zdůraznil v rozhovoru pro portál ČT24 europoslanec Richard Falbr (ČSSD). Žádné referendum se podle něj nakonec konat nebude - vláda prostě změní názor, k čemuž podle něj přispěje nedávná změna prezidenta. „Atmosféra ve společnosti se změní. Klaus působil destruktivně a měl obrovský vliv na to, co si lidé myslí. Se změnou na Hradě se odmítavý postoj k euru ve společnosti změní a i vláda se začne chovat jinak,“ soudí Falbr.

Vyhlášení referenda by také mohly zkomplikovat právní aspekty - narazit by Česko mohlo hlavně v případě, že by byl výsledek plebiscitu negativní. „Žádný členský stát nemůže měnit obsah svých závazků k EU jednostranně. A jednostranný krok by byl, kdyby se v referendu rozhodlo, že ČR nevstoupí do eurozóny,“ varoval na konferenci Politické vize budoucí EU expert na evropské právo z Karlovy univerzity Jiří Zemánek. Pokud by Česko nechtělo do eurozóny vstoupit, muselo by to projednat s ostatními členskými státy a případně usilovat o změnu primárního práva EU, což by bylo komplikované.

Ani ČSSD nemá ohledně referenda zcela jasno

„Já referendum o euru považuji za nesmysl. (…) Myslím si, že k němu nikdy nedojde,“ říká europoslanec za ČSSD Falbr.

„Referendum o přijetí společné evropské měny v Česku není nutné. Je ale možné uspořádat referendum o datu přijetí jednotné měny,“ prohlásil předseda sociálních demokratů Sobotka.

Sobotka: Termín přijetí eura po příštích volbách do sněmovny

I když se Česko zavázalo v budoucnosti přijmout euro, unijní pravidla přesně nedefinují, kdy by se tak mělo stát. Načasování je tak do určité míry na rozhodnutí vlády. V téhle věci, zdá se, mají sociální demokraté jasno. „Příští vláda, která vzejde z parlamentních voleb v roce 2014, by měla stanovit termín přijetí jednotné měny. Mělo by to ale být na základě širšího koncensu, nikoliv na základě jednostranného rozhodnutí vlády,“ upozornil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Kromě politického rozhodnutí o přijetí eura musí však Česko splnit také tzv. Maastrichtská kritéria, která jsou podmínkou zavedení jednotné měny. Tři z pěti kritérií přitom nyní neplní. Příliš vysoká je inflace i deficit veřejných financí. Česko také zatím nezafixovalo svou měnu vzhledem k euru, což musí udělat nejméně dva roky před plánovaným vstupem do eurozóny. Pokud by to tedy udělalo až po volbách v roce 2014, mohlo by euro přijmout nejdříve v roce 2016. Avšak vzhledem k tomu, že bude potřeba dořešit řadu technických detailů zavedení eura, bude zřejmě spíš reálný až rok 2017.

Vydáno pod