Vídeň - Rakousko, poslední země EU, která odmítala prolomit bankovní tajemství, podpoří návrh na všeobecné sdílení dat o bankovních účtech cizinců. Předáci dvou koaličních stran totiž nakonec našli společnou řeč. Pro Rakušany má ale bankovní tajemství včetně anonymních účtů zůstat zachováno. Země si navíc klade i jiné podmínky.
Rakousko říká ANO prolomení bankovního tajemství. Ale…
Již na počátku dubna s jednáním o sdílení dat o bankovních účtech se zeměmi mimo EU souhlasilo Lucembursko.
Rakouský kancléř Werner Faymann, který je šéfem sociálních demokratů, vydal s partnery z Lidové strany společné prohlášení, kde vyjádřili ochotu podpořit jednání EU o výměně bankovních informací se zeměmi, jako je Švýcarsko nebo Spojené státy. Jednání na expertní úrovni mají začít příští týden.
Prohlášení lídrů ale zdůrazňuje, že bankovní tajemství nesmí být porušeno u lidí, kteří platí v Rakousku daně. Rakousko tím brání zejména své tradiční anonymní vkladové účty na heslo.
Vídeň si také vymínila, že konečná dohoda musí dodržet některé podmínky:
- Musí být v souladu se směrnicemi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a musí brát ohled na dosavadní bilaterální dohody Rakouska.
- Tyto dohody respektují bankovní tajemství, ale měly by získat rakouské státní pokladně více než miliardu eur z účtu Rakušanů, kteří si své peníze ukládají ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku.
Společné prohlášení podpořila rakouská ministryně financí Maria Fekterová, která byla dosud hlavním protivníkem sdílení dat o bankovních účtech.
Směrnice OECD zatím říká, že sdílení informací o účtech mezi zeměmi nemá být automatické, ale pouze na požádání. Vzhledem k rostoucímu politickému tlaku se to ale podle agentury Reuters může brzy změnit. Evropské vlády jsou totiž vyčerpány sérií krizí a potřebují nutně nové zdroje peněz.
Evropský parlament v roce 2010 odhadl, že bez prolomení bankovního tajemství v unii a bez zavedení automatické výměny informací o dani z příjmu a DPH mezi jednotlivými zeměmi přicházejí státní pokladny každý rok kvůli daňovým únikům o zhruba 200 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun).