Češi jsou s potravinami většinou nespokojení, chtějí je čerstvější

Praha - S nabízeným sortimentem potravin nejsou spokojené téměř dvě třetiny Čechů. Z průzkumu společnosti KPMG vyplývá, že jim chybí hlavně více lokálních a čerstvých potravin. Zhruba 34 procent Čechů nejvíc bazíruje na ceně. Kvalita nabízených výrobků je pak rozhodujícím kritériem při nákupu pro polovinu lidí. Průzkum ovšem zároveň ukázal, že složení výrobku považuje za důležité jen každý desátý Čech.

Podle Karla Růžičky z KPMG došlo ke splynutí významů obou slov. „Myslím si, že když jdeme do obchodu, preferujeme kvalitní jídla a očekáváme určité složení. Když si jdu třeba koupit masný výrobek, očekávám, že bude složen z masa, ne nějakých náhražek,“ podotkl partner odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství. 

Potravinové aféry hýbou preferencemi spotřebitelů

Převážná většina Čechů, konkrétně 82 procent, preferuje domácí výrobky. „K negativnímu naladění vůči potravinám z jiných zemí zřejmě přispěly i nedávné aféry se smíchanou koninou v mletém hovězím mase či dovoz nekvalitních potravin z Polska,“ vysvětlil Růžička. 

Hovězí maso
Zdroj: Tim Scrivener/ISIFA

Lidem na pultech nejčastěji chybějí kvalitní čerstvé mléčné výrobky, zelenina, pečivo i uzeniny. Někteří lidé míří místo do supermarketu za mlékem do automatu. Tam se totiž čerstvě nadojené dováží přímo z farmy. „Mám pocit, že chutná jinak než mléko trvanlivé nebo i třeba biomléko,“ řekl jeden z nakupujících Elmar Tausinger.

Kromě zeleniny a ovoce, si lidé oblíbili české potraviny jako včelí med, sirupy nebo marmelády. Nákupní zvyklosti se pak liší podle krajů. „Třeba v Jihočeském kraji respondenti jasně preferují cenu, v Libereckém zase kvalitu,“ upozornil Růžička.

Karel Růžička z KPMG:

„Méně někdy znamená více a podle průzkumu se Češi tímto pravidlem také řídí. Otázkou je, co ale nakonec opravdu v nákupním košíku skončí. Na rozdíl od jiných národů se Češi podle skutečného složení nebo původu potravin zatím příliš nerozhodují.“

Průzkum KPMG k potravinám
Zdroj: ČT24/KPMG

Příjem nad 30 tisíc měsíčně? Rozhodování už není o ceně

Na 60 procent respondentů měsíčně za potraviny vydá do dvou tisíc korun za osobu. Jeden z deseti Čechů musí vyjít s částkou do tisícovky. „Vysokopříjmové skupiny přitom utratí více než lidé s průměrnými a nižšími příjmy. Cena u nich není při rozhodování, jaké potraviny koupit, prioritní a u skupiny s příjmem nad 30 tisíc korun měsíčně rozhodování o nákupu již téměř neovlivňuje,“ poznamenal Růžička.

Nejvíce za stravu na osobu vydají v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně naopak ve Zlínském kraji, na Vysočině a na Karlovarsku. 

Průzkum společnosti KPMG Česká republika Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 22.–28. února 2013 na 1 000 respondentech v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Dotazovaní byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost. Ve vzorku bylo 70procentní zastoupení žen a 30 procent mužů.