Praha – Po „koňské aféře“, která nepřinášela zdravotní rizika, se v Česku objevil další problém. Test časopisu dTest totiž odhalil, že řada lahvových piv může být nebezpečná. Celých 33 testovaných značek obsahovalo plísně. V pěti případech, kdy pivo obsahovalo vyšší podíl mykotoxinů, podal časopis podnět na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). Ta již odeslala dopis na ministerstvo zdravotnictví, které může jako jediné stanovit takzvaný limit bezpečnosti. Nejhůře dopadlo v testu tmavé pivo Svijany - Svijanská kněžna. Ředitel pivovaru Roman Havlík ovšem s výsledkem testu nesouhlasí. Jejich vlastní rozbory se od zjištění dTestu výrazně liší, sdělil serveru iHNED.cz. Pivovar už podal na dTest trestní oznámení.
Kocovina, nebo plísně? V pivech odhaleny nebezpečné mykotoxiny
Nejdřív stanovení limitů, pak mohou přijít sankce
Podle manažera testování Václava Beneše nyní zjištění dTestu prověřuje SZPI. Uvedl ovšem, že na pivo se limity pro obsah mykotoxinů paradoxně nevztahují. „SZPI bude moci postoupit dále teprve tehdy, až ministerstvo zdravotnictví zareaguje na dopis. Lze očekávat, že bude stanoven limit pro bezpečnost, pak provedeme kontrolu, jak si česká piva stojí. Loni ale nevyhovělo požadavkům pouhých 8 procent kontrolovaných šarží piv,“ prohlásil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Teoreticky pak hrozí výrobcům sankce. Ani současná legislativa neumožňuje podle Kopřivy šíření potravin, které nejsou bezpečné pro lidské zdraví. Bez stanovení limitů by ovšem byl proces složitý. „Je třeba si uvědomit, že limity jsou stanoveny na řadu surovin, ze kterých se piva vyrábí,“ dodal mluvčí SZPI. V minulosti se vzniku plísní předcházelo střídáním pěstování nepříbuzných plodin, od čehož zemědělci v posledních letech ustupují.
Komentář Pavla Kopřivy (zdroj: ČT24)
Češi jsou známí „pivaři“
Testováno bylo celkem 50 různých piv, což představuje 10 procent značek, jež se v tuzemsku vyrábějí. Jak se ukázalo, kocovina nemusí být jedinou příčinou, proč je lidem po větším množství piva zle.
Při vyšší dávce mykotoxinů sice nejde o život, ale může se objevit bolest hlavy, nevolnost nebo průjem. Při dlouhodobém působení pak dochází i k oslabení imunity člověka. Češi si přitom na pivo potrpí - průměrně každý z nich vypije 149 litrů ročně.
Test lahvového piva mapoval, jak čistá jsou piva z hlediska mykotoxinů
Pivo se vyrábí z obilí. Přecházet do něj přitom mohou mykotoxiny, což jsou toxické produkty plísní, které napadají klasy sladovnického ječmene. Testována byla dTestem na mykotoxiny jak piva alkoholická s různým obsahem alkoholu, tak i ta nealkoholická.
Na jedničku obstála necelá třetina piv
Třicet sedm analyzovaných značek bylo více či méně kontaminováno mykotoxiny obilné plísně rodu Fusarium. Konkrétně šlo o mykotoxin deoxynivalenol (DON) a jeho vázanou formu deoxynivalenol-3-glukosid (D3G).
Tmavé pivo Svijanská kněžna obsahovalo dokonce 85 mikrogramů deoxynivalenolu. Šlo tak o překročení denní dávky určené Evropskou unií. Bez rizika je možné přijmout mikrogram deoxynivalenolu na kilogram tělesné hmotnosti za den, uvádí dTest. Vyšší podíl jedovatých látek měla i speciální piva Primátor polotmavý (13 procent), Žatec Sváteční speciál, Primátor Rytířský (21 procent) a Vyškovské pivo Tmavý džbán, které se řadí mezi ležáky.
Pivovar Svijany se brání
Pivovar Svijany si ale nechal otestovat v Brně i dalších 14 vzorků sladu a všech osm druhů piv ze své produkce. Žádné přitom neobsahovaly zvýšené množství mykotoxinů. Podle sládka Petra Menšíka v pivovaru archivují vzorky všech surovin používaných pro vaření piva po celou dobu minimální trvanlivosti piva, stejně jako vzorky všech piv.
Roman Havlík, ředitel pivovaru Svijany pro iHNED.cz:
„Druhého května jsme poslali na rozbor do Výzkumného ústavu pivovarského do Brna všechny vzorky z dané šarže. Je to kolem třiceti vzorků, čtrnáct z toho jsou slady. Závěr je, že žádné pivo ani slad tolik mykotoxinu neobsahuje.“
Ilustrační foto
Nové trendy? Pivo raději domů a častěji ochucené
Češi poslední dobou méně pijí pivo v restauracích a více si ho kupují domů. Důvodem může být i cena. Zatímco v supermarketu vyjde lahev desetistupňového moku zhruba na deset korun, u výčepu je to více než dvojnásobek. Zaplatit za dražší ochucená piva ale Čechům nevadí. Loni jejich obliba spolu s radlery rostla.
Letos tak v nabídce najdeme třeba i pivo pampeliškové, brusinkové nebo třeba s mátovou esencí koktejlu mojito.
Pivo v číslech:
• V posledních letech sice už nepijeme tolik piva jako dřív, přesto jsme s téměř 300 půllitry ročně stále na špici světových statistik. Ještě před deseti lety jsme ale vypili v průměru téměř o dvacet litrů víc.
• Loni se v Česku uvařilo 1,8 miliardy litrů piva. V naprosté většině (v 94 procentech) kupujeme klasické výčepní pivo a ležáky. Zvedá se ale podíl ovocných piv - loni narostl ke 3 procentům, stejně jako u piva nealkoholického.
• Do roku 1990 byl v Česku jediný malý pivovar. První větší průlom nastal v roce 2000 a v posledních letech už minipivovary přibývají po desítkách. Letos je jich zhruba 160 a jejich obliba stále roste. Jejich výhodou jsou právě různé speciály. Podle Českého svazu minipivovarů přitom rozmach malých varen nekončí. Do tří let by jich mělo být po celé zemi až 220.